Nedávnou recenzi na chujovinu Pasáž z produkce Netflixu jste jistě všichni četli. Bratři Anthony a Joe Russoovi, kteří teď již pilně pracují na pomyslném restartu Marvelu se svými novými Avengers, dostali do ruky monumentální rozpočet, který by bohatě stačil na roční HDP Marshallových ostrovů. Za cifru 320 milionů dolarů se jim však nepovedlo dodat velkolepě vypadající rodinný blockbuster, jak jistě po trailerech mnozí doufali. Namísto toho na Netflixu přistála vesměs prázdná a nezábavná blbina, která není výrazná absolutně ničím. Po nepovedených bijácích jako Cherry nebo The Gray Man tak je na místě mít obavy nejen o jejich filmovou budoucnost, ale i o příští marvelácké týmovky. Koukněte se tedy, co na jeden z nejdražších filmů všech dob říkáme u nás v redakci.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Nafouknuté předražené nic. Ono by bylo snadné smát se Pasáži víceméně za všechno, ale není k tomu důvod. Bratři Russoové o pět potvrdili, že pokud jim za zády nestojí silný producent, vlastně neví, jak si poradit s velkým rozpočtem a vybudovat zajímavý příběh. A natočit dobrý film. Tím totiž jejich sci-fi novinka není ani v nejmenším a popravdě mám trochu problém vůbec ji filmem nazývat. Vypadá to spíš jako demo ukázka potenciálně atraktivního světa, ve kterém by se mohly odehrávat zajímavé příběhy, kdyby je někdo vyprávět chtěl. Retrofuturistická atmosféra, zajímaví roboti, devadesátkový soundtrack… tam by nebyl problém zasadit něco, co by dokázalo dojmout, vyděsit, nebo přinejmenším pobavit. 

Nic takového ale Pasáž neumí a vlastně ani moc nedělá. Russoové natočili banální road movie, ve které provádějí věci ne kvůli vlastní motivaci, ale protože jim to scénář přikazuje. Vedou banální dialogy nebo nudné motivační proslovy a celkově nedělají vůbec nic zajímavého. Ani když jedou v autě, které nese v ruce obří stroj, ani když dobývají sídlo superzlé společnosti. Není tu nic. Jistá snaha vycházet z filmů od Amblinu, z E.T.ho a dalších rodinných sci-fi z osmdesátých a devadesátých let, tu je sice patrná, ale naprosto nefunkční. Pasáž se za ty dvě hodiny nedovede přetransformovat v nic, co by jakkoliv zaujalo, pokud nepočítáme hezký design robotů převzatý z předlohy. Nemůžu říct, že ten film nenávidím nebo tak něco. Ale je to jen proto, že si ho po dvou dnech vůbec nepamatuju. Kdyby Netflix poslal ty prachy na psí útulky, udělal by líp. 

Jak to vidí Cival:

Prvních pět minut bylo cool. Zajímavá stylizace, peníze bylo odkud brát, hezky udělaní roboti, originální set-up, jenž by mohl avizovat nosnou futuretro vizi. Jenže dopadlo to jako na Netflixu vždycky. A výsledkem je další spotřební blátotlačka, která vás zvládne unudit jako nic jiného.

Její stopáž je přitom vydatná, takže si můžete být jistí, že během těch dvou hodin bude důvodů k usnutí požehnaně. Všechno je totiž tak vágně vystavěné a ledabyle přednesené, že je nulová šance napojit se nejen na svět, ale i jeho hrdiny. A výsledkem je fascinujícím způsobem odfláklá rutina, na níž není vůbec nic zajímavého – od nevýrazných herců, přes rozpadlý svět, až po předraženou, ale ničím zajímavou akci/atrakce. V centrále streamovacího giganta zkrátka zase pustili pračku na peníze – a ždímat budou jen vaši trpělivost.

Jak to vidí Spooner:

Ukázkový reprezentant vyprázdněného streamovacího produktu, který má diváka nalákat hvězdným obsazením a hezkou fotkou robota na hlavní stránce Netflixu, všechno ostatní bylo pro platformu i tvůrce evidentně takřka zbytečné. Pasáž nabízí na první pohled lákavý retrofuturistický svět, v němž se měl rozehrát chytlavý rodinný film v duchu spielbergovské produkce. Jenže zde nefunguje vůbec nic od základního fungování světa, přes motivace postav až po jakýkoliv náznak příběhu. Postavy jsou jednorozměrně figurky bez duše či jakéhokoliv vývoje a snímek je vykrádačkou všeho možného, jen je to zde zpracováno o několik levelů hůře.

Pasáž opravdu působí dojmem, že zde se vlastně ani nikdo moc nesnažil a výsledek byl všem u zadku, hlavně že se shrábly astronomické honoráře a zbytek rozpočtu se evidentně spláchl do záchodu. Skutečnost, že tu hrdinové chodí po prázdných lokacích a největší akce snímku spočívá v tom, že se několik robotů pere na louce, zatímco lidské postavy zmateně bloudí po kanclech, je u blockbusteru s cenovkou 320 milionu dolarů takřka k smíchu. Ano, po trikové stránce je to poměrně solidní a soundtrack si místy hezky hraje s devadesátkovými motivy či písničkami (jinak si tu s dobovým retro feelingem totiž nehraje vůbec nikdo), to je ovšem na jeden z největších filmů roku opravdu málo.

Jak to vidí do_Od:

Já už o tom asi nějak nechci víc mluvit. 

Zavzpomínejte na to, jak jsme se v MZ Live živě bavili o The Gray Man.