Pojďme se teď na chvíli vrátit o pár týdnů nazpět. Avatar, Avengers: Endgame, další Avatar, Titanic, Star Wars: Síla se probouzí a Avengers: Infinity War. To byla šestice nejmocnějších filmů, která v té době jako jediná překonala magickou hranici dvou miliard dolarů z kin. Tím posledním megahitem, který exkluzivní klub rozšířil, byl na přelomu let 2022 a 2023 Avatar: The Way of Water.

Pokud byste se kohokoliv v uplynulých třech letech zeptali, kdo má největší šanci stát se příštím výjimečným double-miliardářem, naprostá většina by jistě odpověděla: „James Cameron a jeho trojka Avatara“. Inu, mýlili jsme se všichni. Tím předčasným vyvoleným navíc nebyl zástupce nějaké nekonečné franšízy z Hollywoodu.

Historicky sedmým snímkem, který ten bájný kasovní milník překonal, je totiž sequel čínského animáku Ne Zha. Byť se čísla různí, protože kurz dolaru se mění (většinou klesá) každý druhý den, orientální megahit minulou neděli reportoval neskutečné globální tržby. V přepočtu mluvíme o dvou miliardách a 59 milionech dolarů k tomu.

Z toho v Americe padlo necelých 20 mega (navzdory faktu, že Amíci chodili do kin na originální znění s titulky, protože anglický dabing neexistuje), v Číně potom 2028. To není letopočet, to je množství milionů, které Ne Zha 2 bere z jednoho jediného trhu. V hrdé zemi totiž bylo prodáno více než 300 milionů vstupenek do kina! Zpátky ke srovnání s doposud nejúspěšnějšími kasovními globálními premianty.

Právě padli Avengers: Infinity War (2052 milionů) a nejspíše už i Star Wars: Síla se probouzí (2071 mega). Ne Zha 2 se tedy suše uvelebila v TOP 5 těch kasovně nejmocnějších filmů všech dob. Ne, James Cameron se bát nemusí. Titanic s 2264 míči odolá a železný Jim bude mít i nadále v TOP 4 filmů hned tři zástupce. S přepisováním historických tabulek však pořád ještě nekončíme.

Největší tržby z jedné jediné země (dosud vládly Star Wars: Síla se probouzí s 937 melouny z USA), největší tržby pro animák (V hlavě 2 s 1699 mega na kontě si moc dlouho prvenství neužilo), nejvýdělečnější čínský film všech dob (dosavadní premiant The Battle at Lake Changjin trhl v Číně cca 900 milionů dolarů) a na chvíli dám s čísly pokoj. Pojďme si raději odpovědět na otázku, kde se sakra vzal takový neskutečný kasovní nášup?

Za následující fantasmagorické srovnání kulhající na obě nohy jsem si dal facku. Holt nějak potřebuji naroubovat čínský fenomén na tuzemské reálie. Představte si na chvíli, že Mádlovy Vlny byly sequelem milované jedničky odehrávající se v roce 1948 s názvem „Přívaly“ (už teď mi myslím chce dát výchovný pohlavek i zděšený kolega/šéf Cival), a nějak byly znovu přístupné i těm nejmenším. Diváci film vyhlíželi ještě násobně více než další vysněný díl Anděla Páně.

Fiktivní premiéra byla dlouho dopředu určena na Vánoce 2024 a mocný stát (žijeme totiž ve středoevropské utopii) se postaral, aby v multiplexech nemohl otravovat žádný hollywoodský Sonic, Mufasa: Lví král nebo Nosferatu. Konkurenci obstaral jenom náhodný Hřebejk, Kolečko a Horský.

Nejenom, že se na Vlny v houfech chodilo celé svátky a na Nový rok. Kina byla nacpaná i v lednu a únoru. Jednotlivé kraje podle svých finančních možností divákům dokonce nabízely extra vstupenky zdarma (prim by samozřejmě hrála bohatá Vysočina cálující volňásky do místního CineStaru a kina Dukla).

Tuzemská média nedělala nic jiného, než opěvovala poselství filmu, který ukazuje to nejlepší z velkého Československého národa (Mečiar ani Fico v mojí realitě neexistuje). Škodovka k nevoli Volkswagenu přerušila na den výrobu a celou Mladou Boleslav a Kvasiny svážely na projekce do hlavního města firemní autobusy. Další velké tuzemské podniky jako ČEZ, Unipetrol nebo Moravia Steel se přidaly. Jediný Agrofert svým zaměstnancům kulturu odepřel.

Když už to vypadalo, že zájem o Vlny pomalu klesá, média ještě více burcovala lidi, aby na ně o víkendu zajeli rychlovlakem do kina popáté. Novinové titulky místo o oranžovém klaunovi podlézajícímu východnímu vrahovi hovořily o československém filmu, který je tím nejdůležitějším filmovým dílem všech dob. Šli jste už pětkrát? Nestačí, každý správný patriot na Vlny musí jít aspoň desetkrát! Kromě hrdých krajanů – v Americe koncentrovaných v okolí Chicaga – sice na film ve světě moc lidí nepřišlo, ale o tom se v našich sdělovacích prostředcích nemluvilo.

Metafyzicky prolomím nejenom Deadpoolem milovanou „čtvrtou zeď“. Jirko, pokud tohle náhodou čteš, promiň. Vlny jsou samozřejmě super a vůbec proboha nechci naznačovat, že by tvůj povedený biják někdo ve svobodné demokratické zemi tlačil a ty sis úspěch nezasloužil. Zasloužil a ten milion diváků díky letním kinům v dalších měsících padne, uvidíš. Všechno, co jsem výše napsal, má na příkladu jednoho pořád velmi aktuálního (a snad už všemi viděného) tuzemského filmu ilustrovat, jaký neuvěřitelný cirkus se během čínského lunárního nového roku v totalitní zemi rozpoutal.

O kvalitách Vln a Dedpoola si redakce MovieZone povídala zde

Ono dotování vstupenek státem (webzin Deadline hovoří o dumpingových 80 milionech dolarů ze státní pokladny), dočasné zavírání velkých podniků kvůli zaměstnaneckým projekcím v kinech, novinové titulky ve znění: „Pomozte z Ne Zha 2 udělat největší film na světě“ atd. se v Číně v uplynulých týdnech opravdu odehrálo. Státem kontrolované šílenství, které nakonec opravdu vyhnalo Ne Zha 2 za dvě miliardy dolarů. Tady však pozor.

O úspěchu animáku samozřejmě neinformovala jenom státem kontrolovaná média v zemi, kde vás za nesprávný světonázor zavřou do obdoby gulagu. Když se tam v hospodě nedejbože zmíníte o genocidě Tibeťanů, tak dopadnete mnohem hůř než Anton Špelec, ostrostřelec, jenž hlasem Buriana kdysi pronesl, že císařpán je vůl. Kdepak, neskutečně vysoké tržby samozřejmě neušly pozornosti vybraných západních médií. No a ta se shodují, že navzdory totalitní „tlačence“ opravdu dvě miliardy v kinech padly. A s čísly jako takovými se nefixlovalo.

Jasně, už v minulosti se v případě nacionalismem prošpikovaných domácích hitů mluvilo o tom, že stát ve správnou chvíli umí přítomnému hollywoodu v multiplexech přistřihnout křídla. Čínská CCTV (představte si totalitní obdobu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a už si s tím srovnáváním s Českem fakt dávám pohov) údajně dříve nabízela u „důležitých“ domácích hitů kinařům vratku i 100 (!) procent.

Hlavně aby Vin Diesel, Michael Bay a Tom Cruise se svými mocnými franšízami nezastínili domácí stříbro a zlato. Pak se nedivte, že třeba to nekonečné Rychle a zběsile, které kdysi atakovalo v přepočtu 400 milionů dolarů z čínských kin (R.I.P. Paul Walker), bylo ve správnou chvíli uklizeno do těch nejmenších sálů v tu nejhorší možnou hodinu. To však pořád ještě mluvíme o šťastných dobách předcovidových.

Ještě na začátku roku 2020 tancoval Elon Musk ve své nově otevřené Tesla Gigafactory v Šanghaji. Disney srabsky mlčel, když jejich pyšná „hvězda“ z chystaného „megahitu“ Mulan – herečka Lie Yifei – řekla v návaznosti na otřesný a neospravedlnitelný zásah bezpečnostních složek proti demonstrantům v Hong Kongu: „Podporuji hongkongskou policii. Jaká to ostuda pro Hong Kong. A teď do mě.“ O slovo se následně přihlásil čínský remake Ptačí chřipky alias covid a všechno bylo najednou jinak.

Nejenom kina se po pandemii hrabala z nejhoršího. V Číně to znamenalo ještě silnější tlačení domácích bijáků. Státem posvěcená šikana Hollywoodu se nově projevovala třeba tak, že žádná marvelovka prostě nedostala termín premiéry. Superhrdinové tedy mohli zapomenout na vítaný doping v podobě miliard juanů. Až nástup oblíbeného Boba Igera do čela Disneyho přinesl jisté uvolnění, kdy se zámořské filmy mohly znovu podívat ve větších počtech i do čínských kin.

Pohybujeme se teď na vlnách spekulací, ale právě Iger měl v jednu chvíli pokukovat po uvolněném křesle amerického velvyslance v Číně. Nemluvě o faktu, že se mu v roce 2016 povedl husarský kousek a otevřel velmi rentabilní Disneyland v Šanghaji. Mocný šéf myšáka měl (a dodnes má) v Číně plno přátel. Jinak by si tam ani neškrtl. Dostáváme se do současnosti.

Hollywood už se na Čínu nemůže spoléhat. Jeden příklad za všechny – franšíza Mission: Impossible. Zatímco v roce 2018 trhnul Fallout v miliardové zemi v přepočtu krásných 181 milionů dolarů (pozor, tamní kina vrací do Hollywoodu dodnes pouze podprůměrnou čtvrtinu z ceny vstupenky, přičemž v Evropě je standardem spíše polovina), Odplata zvládla předminulý rok utržit už pouze 48 míčů. Takových čerstvě podměrečných případů je v souvislosti s čínskou premiérou hollywoodských blockbusterů v posledních letech plno.

V roce 2017 braly zahraniční snímky v čínských kinech 46% podíl. Kolik miliard to bylo celkově (tedy včetně těch čínských fláků) se mi bohužel nepodařilo dohledat. Léta páně 2019 vydělaly všechny (tedy i ty domácí) filmy v čínských kinech 9,2 miliardy dolarů a podíl zahraničních fláků (prim pořád hrál Hollywood) byl už pouze 36 %. Následně přišel tragický covid a strmý pád ke dnu. To se hoblovalo minulý rok, kdy všechny filmy v čínských kinech utržily pouze 5,8 miliardy. Jediným hollywoodským hitem, který překonal kdysi běžnou hranici 100 milionů dolarů, byla průměrná Godzilla x Kong: Nové impérium se 132 miliony. Podíl zahraničních snímků nově klesl na pouhou pětinu!

Jenom těžko si představit horší dobu, kdy Čína efektivně zastavila přísun chechtáků do vyhladovělé továrny na sny. Hollywood skoro celou minulou dekádu na neselhávající stovky orientálních milionů spoléhal. I díky nim se jim ostatně povedlo překlenout výpadek v podobě pomalu končícího prodeje domácích nosičů. Vzpomeňme teď se slzou v oku na poslední tučný rok. Tedy 2019.

Hned devět filmů tenkrát globálně pokořilo miliardu dolarů. Nebýt Číny, tak Aladin, Captain Marvel a Spider-Man: Daleko od domova milník nepokořili. Nemluvě o tom, že Avengers: Endgame by místo globálních tržeb 2,8 miliardy uváděli číslo o 632 milionů nižší. Bratři Russoovi by se bez čínského příspěvku nemohli chlubit tím, že v kinech překonali tržby Titanicu.

Problémy sžíraný Hollywood právě zažívá další těžký rok a při pohledu na následující sled premiér bude ještě hůř. Již zmiňovaný Tom Cruise v poslední (?) Mission: Impossible, Jurský svět 4, hraný Minecraft film, Pittova ambiciózní F1, kontroverzemi provázená Sněhurka, hraná verze Jak vycvičit draka, marvelovská týmovka Thunderbolts… Všichni by potřebovali záchranu v podobě stovek milionů dolarů z Číny. Byť se tam premiéry hollywoodských fláků často oficiálně oznamují až na poslední chvíli, vězte, že kromě Sněhurky nemá ještě státem odsouhlasenou jistotu v kinech ani jeden zmiňovaný.

Již jsem to zmiňoval mnohokrát, ale kinaře po celém světě bude na konci roku tahat z největší bryndy disneyovská dvojice Zootropolis a Avatar. Zastavím se teď v souvislosti s Čínou právě u rodinného filmu, na který si i vaše děti jistě vzpomenou v souvislosti se seržantkou Judy Hopkavou, lyšákem Nickem a konečně milovaným lenochodem Bleskem. Vězte, že jednička animáku v Číně před necelými devíti lety trhla 236 mega (globálně díky ní překonala miliardu o dvacet pět mega).

Již jsem zmiňoval šéfa Disneyho Boba Igera, který právě v tom roce 2016 otevíral Disneyland v Šanghaji. No a místní lunapark se pyšní právě atrakcí na motivy Číňany milovaného animáku, na kterou se stojí dlouhé fronty. Bude velmi zajímavé sledovat, kolik juanů se povede právě Zootropolis 2 v zimě utržit v tamních kinech. Předpokládám, že stejně jako v případě Sněhurky Iger zvedne telefon a premiéra nakonec povolena bude.

Na samotný závěr si pak nechám otázku, která dost možná mnohé z vás pálí: „To je všechno hezký, Tede. Ale proč by mě sakra měly zajímat dvoumiliardový tržby nějakýho animáku v Číně a fakt, že na marnej Hollywood se ani tam už moc nechodí?“. Máte recht. Vlastně vás to moc zajímat nemusí. Ušetřím si nešťastně formulovaný apokalyptický kino-závěr jako u nedávné Sněhurky a zkusím to jinak.

Až se v lednu příštího roku dočtete, že kina v roce 2025 po celém světě vydělala 34 (ano, tipuji už teď) miliard dolarů a povedlo se překonat rok 2024, kdy jich globálně padlo jenom 30, vzpomeňte si na tento článek.

Tou jedinou rozdílovou zemí totiž nejspíš bude právě nevypočitatelná Čína, která se letos díky nečekanému dvoumiliardovému animovanému hitu podle mých raných propočtů vrátí někam na úroveň roku 2019. Tedy k devíti miliardám. Ne, kinaři ve zbytku světa soupeřící s čím dál mocnějším Netflixem a dalšími streamy ani zdaleka nejsou z nejhoršího venku. Pořád v přímém přenosu sledujeme boj o přežití, na kterém vůbec nic nemění jeden miliardový čínský drak.

---

Poznámka pod čarou: Do článku není zakomponovaný faktor Trump. Pokud se prezident nejmocnější země světa párkrát v pondělí rozhodně uvalit dvousetprocentní cla na Čínu, Velkou Británii, Japonsko a další, přičemž si to rozmyslí až v pátek, dost možná to ten daný víkend ovlivní šance na překonání globální miliardy nejenom u Zootropolis. O tržbách spekuluji rád a často, ale jak se vyspí geriatrický expert na bankroty vážně netuším.