Je mi úplně jasné, že oproti tomu, co se děje v Bílém domě, je nějaký Hollywood v mentální zóně běžných lidí na třetím, pátém, nebo dokonce posledním místě, ale berte dnešní newsletter jako únik před realitou vyvrácenou z kloubů. Ťuťuňuňu zprávy slíbit ale nemůžu. Přicházím k vám na sklonku newscyclu se snahou odhrnout senzacechtivé palcové titulky týkající se nadvády Amazonu nad Bondem a vnést do celé záležitosti trochu kontextu. Nevyhneme se ale úvodní expozici jako od typického bondovského záporáka. Co se tedy vlastně stalo?

 

 

Barbara Broccoli a její nevlastní bratr Michael G. Wilson se po několika měsících bitev s MGM/Amazonem definitivně vzdali své třicetileté výsadní role v kormidlování značky jménem James Bond. Barbara, čtyřiašedesátiletá dcera legendárního Cubbyho, a Michael - přivdaný třiaosmdesátiletý potomek Cubbyho manželky, oficiálně šéfovali bondovkám třicet let, od premiéry Brosnanova Zlatého oka (Cubby zemřel pár měsíců po ní).

Zvládli zkrotit zlé jazyky, co už v devadesátkách tvrdili, že Bond po konci studené války nemá co nabídnout. Povedlo se jim po jubilejní dvacáté bondovce Dnes neumírej skutečně neumřít a rebootovat Bonda v temnějším a zemitějším stylu, když se v Casino Royale s Danielem Craigem vrátili na začátek. Pak následovala velká rvačka o směřování série, kdy Broccoli a Wilson museli bojovat se studiem, resp. jeho pěšákem Samem Mendesem.

 

 

Zákulisní příběh směřování Craigovy éry bude jednou moc zajímavé historické čtení. I tehdy si ale producentské duo uhájilo své pozice, pravidelně bombardovalo věcnými připomínkami štáb a otěže povolilo až v samotném závěru. Poslední Craigova bondovka, Není čas zemřít, vznikala nejen ve stínu pandemie, ale také velkého dealu, kdy Amazon za 8.5 miliardy dolarů koupil MGM a tím i licenci k bondovkám.

Celé to bylo trochu komplikovanější, Amazon sice získal přednostní právo bondovky natáčet, ale finální slovo měli pořád Broccoli a Wilson. V březnu 2022 byla konečně dohoda ratifikována, schválená všemi kontrolními orgány, ale Bond byl v tu chvíli na márách. Po necelých čtyřech letech od premiéry už to snad není spoiler. Tvůrci a Craig si vydupali něco neuvěřitelného - bylo jim dovoleno natočit první bondovku, jejíhož konce se protagonista nedožije. Craig byl prvním Bondem v historii, který statečně a dojemně zahyne při záchraně velkého, ale vlastně i toho svého malého světa.

Někteří už tehdy tušili, že se tímhle ústupkem nejen Broccoli s Wilsonem, ale i celé MGM dobrovolně manévruje do slepé uličky, z níž není úniku. Bond totiž od premiéry Casina v roce 2006 ztrácel relevanci nejen kvůli prudké proměně geopolitické krajiny, ale také mu naskákala do kin konkurence. Ethan Hunt nebo Jason Bourne na to šli odjinud, ale sebrali Jamesovi ten jeho lifestyle plný nebezpečí, exotických lokací a špičkového akčního řemesla. Kingsmani a mnozí jiní na hraně satiry posílali špiónské řemeslo do důchodu nebo ho alespoň rámovali do nostalgického kontextu.

 

 

Na první schůzce v březnu 2022 se Broccoli a Wilson sešli se zástupci MGM a Amazonu. Řešili, jak Bonda vytáhnout z hrobu dřív, než na něj zbytek světa zapomene. Rychle zjistili, že jejich názory na případný comeback nejslavnějšího tajného agenta od sebe nemohou být vzdálenější.

Je to velká záhada, protože Prime Video se v posledních dvou letech profilovalo minimálně v seriálové tvorbě díky titulům jako Reacher, Bosch, Jack Ryan, The Terminal List jako platforma přející chlapáckým seriálům s hrdiny, co zachraňují svět, který je “ještě v pořádku”. Kam jinam by měl akční dinosaur 007 patřit? A pokud by v MGM ctili tradice, nemohlo přece to handrkování o osud agenta s povolením zabíjet trvat tak nekonečně dlouho...

S výjimkou YouTube samozřejmě. Podle posledních dat z amerického Nielsenu už YouTube překonal hranici desetiprocentního podílu na takovém tom domácím koukání (na TV!). Netflix se šine k té pětiprocentní a všichni ostatní zůstávají hluboko v prachu cesty, nejvíc se propadá Zaslavův Max. Ten si mimochodem najal bývalého šéfvývojáře rozhraní Netflixu, protože chce svou nabídku zpřehlednit a využít magické síly netflixovského karuselu. Po fialovém odstínu streamovacího HBO a modré, která symbolizuje Max, se dostáváme k trendy černobílé. Nikoho zjevně nenapadlo vrátit do hry jméno HBO, to by bylo až příliš složité řešení!

Z jiného průzkumu, též omezeného na americký trh, vyplývá, že Netflix je nejlepším kaufem, co je mezi SVOD k mání. Že tomu nevěříte? Studie přepočítávala předplatné na množství reálně nakoukaných hodin. A protože Netflix toho obsahu chrlí nejvíc, lidé si ho stabilně předplácí a neutíkají od něj jinam, logicky tam měsíčně klikají na násobně víc věcí než u konkurence. Pak se i dvacetidolarové předplatné promění na pouhých 36 centů za hodinu odkoukaných filmů či seriálů. Ostatní se pohybují na polovičních nebo horších číslech i při nižším předplatném. Čím to?

 

Disney+ a Max výrazně zpomalují v utrácení a produkci seriálů. Pamatujete na tři Star Wars seriály ročně a k tomu pět marvelovských? Že neuplynul měsíc, abychom nedostali na pokračování nášup z disneyovských celovečerních IP? Loni tahle kanonáda výrazně zpomalila a nejinak tomu bylo i na Maxu, kde mnozí čekali na třetí sezónu Bílého lotosu jako na slitování po dlouhých týdnech seriálového sucha. Netflix oproti tomu nijak nezpomaluje, naopak přidává živáky, sportovní obsah a občas se trefí do černého i nějakou evropskou či asijskou produkcí. I proto si ho skoro nikdo neodhlašuje, protože tam má ve frontě tucet věcí. A aktivně se je snaží dohnat. Víc obsahu = víc nakoukaných hodin = výhodnější měsíční investice oproti levnější službě, kterou za měsíc nezapnete ani jednou.

Netflix je v extrémně výhodné pozici, protože za jeho objemem obsahu (ha!) se nikdo z konkurence nepožene. Max a Disney+ mohou argumentovat tím, že není nakoukaná hodina jako hodina. Jistě, drahý seriál podle komiksové předlohy je něco jiného než reality show s partou nadrženců v luxusním ostrovním resortu, ale nakonec jde stejně jen o čísla, tedy právě o počet nakoukaných hodin a spokojených předplatitelů. A tady se Netflixu daří tancovat na hraně lépe než komukoliv jinému.

U Myšáka jede podbízení se Trumpovi na plné obrátky, takže v novém sdělení zaměstnancům se pro jistotu diverzita změnila na Talent Strategy, která zahrnuje ctění zásad tradičního vyprávění, kreativity a synergie. Není divu, protože Trumpovy úřady agresivně potírají jakoukoliv snahu o diverzitu a inkluzi v rámci DEI iniciativ. Iger má velkou televizní stanici, na kterou si federální úřady mohou snadno došlápnout, chce stavět a předělávat zábavní parky, v čemž by mu Trump taky mohl zavařit, takže raději sklopí hlavu a podvolí se.

 

Telekomunikační úřad FCC už si takhle došlápnul na CBS, potažmo Paramount, kde bude chytře blokovat merger se Skydance. Výstrahu dostal už i Comcast, resp. NBCUniversal, kterému by FCC mohlo zavařit i v lukrativním poskytování vysokorychlostního internetu (to jsou příjmy, které zbytek portfolia drží nad vodou) atd. atd. Iger má jistě v následujících pár měsících, než definitivně z čela společnosti odejde, nějaké velké plány. Sám si pamatuje, že jeho nákup 20th Century Fox proběhl bez obtíží, protože Trump je kamarád s Rupertem Murdochem. Naopak prodej Warnerů byl blokován dlouhé měsíce, protože Donald nesnáší CNN. Maličkosti a malichernosti, na nichž aktuálně velmi záleží.

Můžete si říct, že vám je to úplně šumák, jenom si chcete naladit Disney+ a užít si ho tak, jak jste si ho zaplatili. Zatím můžete, ale miliony amerických předplatitelů dostaly na začátku týdne do svých schránek e-mail, v němž je naznačeno, že co je psáno, není vždycky dáno:

Jinými slovy vaše předplatné bez reklam tu a tam nějakou tu reklamu přece jenom zobrazí. Týká se to velmi pravděpodobně sportovních přenosů, kde je často reklama nasmlouvaná složitě a nelze ji snadno z některé z přenášených/streamovaných verzí “vynechat”, protože byste najednou museli něčím (koťátky!) zaplácnout pětiminutové vakuum, ale obecné sdělení je velkým prostředníčkem do obličeje zákazníka. Asi jako když onlinové videoherní platformy připomínaly klientům, že si od nich hry jenom pronajímají a nikoliv kupují, protože např. Steam a jemu podobní mohou kdykoliv přístup k titulu znemožnit nebo ho rovnou ze služby vyjmout či omezit jeho funkce. Nebo když BMW prodávalo auta za miliony Kč, ale chtělo si nechat za některé zablokované funkce měsíčně platit, abyste je mohli používat, např. vyhřívání sedaček apod. Pozdní kapitalismus v celé svojí kráse.

 

Což mi připomíná historku, která zabolí nejen domácí hasičské sbory, ale i fanoušky ikonických amerických strojů. Tamní hasičské vozy jsou legendární, ale těch několik firem, které se na jejich výrobu specializovaly, postihla před pár lety taková krize, že se staly oběťmi konsolidace. Všechny tři se spojily do konsorcia REV Group. To v rámci optimalizace letos dospělo do fáze, kdy hasičské sbory čekají na náhradní díly ke svým vozům nikoliv pár dní jako dřív, ale pár měsíců. A v případě, že objednávají nový vůz? Aktuální čekací lhůta jsou čtyři roky. REV Group slibuje, že aktuální frontu vyřídí za polovinu této doby, protože už problém “řeší”. Je tedy potřeba doufat, že v následujících 24 měsících bude hořet jenom někde poblíž stanice, aby tam hasiči dojeli na koloběžkách s kbelíkama vody.

V Los Angeles už několikátým týdnem probíhají Hunger Games. Alespoň tak popisují tamní makléři zběsilý útok bezdomovců-milionářů na cokoliv, co se na trhu objeví. Zničující požáry sežehly celé čtvrti a už tak tenká nabídka nemovitostí se dostala do stavu, kdy přežijí jenom ti nejbáječnější a nejbohatší. Zoufalá hollywoodská smetánka je ochotná nakupovat za cash a zemljanku s hodnotou dva miliony dolarů bez mrknutí oka koupí za pět. Podobně jsou na tom nájmy, kde na jakýkoliv inzerát volá během třiceti minut třicet lidí a začnou okamžitě licitovat, takže klíče končí u člověka, co trojnásobně přeplatil a pro jistotu uhradil vše na rok dopředu. 

Skoro dvacet tisíc domů lehlo popelem a v Los Angeles rozhodně není tolik volných nemovitostí. Zatím. Makléři s úžasem sledují, jak se kvůli požárům jindy ospalá sezóna proměnila v horskou dráhu. Chodí nejen zoufalí zájemci, ale také lidé, co se chtějí svézt na nákupní horečce a nabízejí své domy a bungalovy s vidinou jistého zisku. Pro mnohé z nich je to definitivní cesta z města. Díky vyšším částkám si mohou dovolit stěhování ze dne na den i delší hledání nové práce v sousedním městě, státě nebo rovnou na východním pobřeží. Prodat nemovitost v Los Angeles je teď skoro tak snadné jako v záplavě reality shows o prodávání nemovitostí v Los Angeles, ať už je to Selling Sunset na Netflixu nebo Kendra Sells Hollywood na Apple TV+.

 

Pro ty, kdo o dům přišli, může být úprk do levnějších krajin jediná varianta. Na předražené domy či byty aktuálně nemají, federální pomoc nebo výplata od pojišťovny jen tak nepřijde, a možnost vrátit se na původní pozemek a začít znovu stavět? Ta je vzdálená několik let a nikoliv měsíců. Jen odklizení toxického prachu a kultivaci zasažených území odhaduje město na rok a půl, realisticky spíš na dva až tři roky. Pak se musí opravit silnice a infrastruktura… je to běh na dlouhou trať. Pro ty, kdo měli v nemovitosti většinu svých peněz, nepřipadá v úvahu, že by za zlomek ceny prodali spekulantům pozemek a šli prostě bydlet o dům dál.

Pak jsou tu ti, jejichž dům řádění živlů přežil, ale stojí ve čtvrti, která přišla o školy, obchody, je plná popraskaného asfaltu, zničených trubek v zemi a naopak prostá jakékoliv vegetace. Jinými slovy se tam nedá normálně žít. Dominový efekt napříč celým městem je evidentní a bohužel se projeví i v Hollywoodu. Kdo měl ještě naději, že se v Los Angeles bude výhledově točit jako v dřívějších letech, ten si musí definitivně zvyknout na to, že běloskvoucí nápis v kopcích nad městem už bude pouhým turistickým symbolem. Filmoví dělníci budou bydlet jinde, natáčet se bude všude možně po světě a L.A. bude žít především z nás, čumilů, co si nechají vyprávět pohádky o tom, jak to kdysi bylo krásné a nekomplikované.

Brutalista je nominovaný na deset Oscarů (hlasování už je uzavřené, takže teď už nezbývá než čekat), ale jeho režisér Brady Corbet, který film připravoval dlouhé roky a otáčel na place každý z deseti milionů dolarů rozpočtu, na čtyřhodinovém eposu zatím nevydělal ani zlaťák. Což je samozřejmě skandální sdělení, ale nemůžeme se Corbetovi divit, protože posledního půl roku se ani nemůže těšit z toho, že je film hotový. Okamžitě naskočil do oscarové kampaně a od Vánoc prý dává zhruba devadesát rozhovorů týdně, jak ho A24 vozí od jednoho stolu ke druhému, aby šel štěstíčku naproti. Jak to ale tedy celé je?

 

 

Brady Corbet si rozhodně nevymýšlí. A24 mu sice v rámci kampaně platí hotely, stravu a nějakou tu denní apanáž, ale režisér a scenárista v honbě za Oscarem zahazuje měsíce života, kdy by mohl pracovat na novém projektu. Brutalista byl v nákladech tak úsporný, že musel Corbet svých 300 tisíc dolarů honoráře investovat do filmu výměnou za nějaký ten backend, tj. bude mít nárok na peníze z kinotržeb, exkluzivního distribučního okna na americkém Maxu atd. atd. Podle neoficiálních propočtů to vypadá na čistý zisk v ranku deseti až dvaceti milionů dolarů, o nějž se však podle blíže nespecifikovaného vzorce bude Corbet muset podělit se sedmadvaceti (!) producenty, koproducenty, výkonnými producenty.

Na všechno kývnul dobrovolně, protože chtěl, aby snímek vzniknul. Ani ve snu ho asi nenapadlo, že ho bude od rána do večera propagovat, nechávat se plácat po zádech a hostit v drahých restauracích, přičemž bude sám na mizině. Něco prý vydělal režií videoklipů, ale jeho rodina je na jeho příjmech závislá. A práce, kterou by teď mohl vzít, když se o Brutalistovi všude mluví? Čeká, až se Akademie konečně sejde a vysloví svůj ortel. Frustrující kolečko, ale kdo by mu po tom všem nedržel palce?

Netflix chce ještě víc obsahu, ale ideálně tak, aby za něj nemusel moc utrácet. Zatímco Spotify videopodcasty opouští a chce se zaměřit na hudbu, Netflix by rád přetáhnul nejúspěšnější youtubové podcastery k sobě a nabídnul jim zázemí a vlastní pořady. Ovšem za rozumné rozpočty (čti: stále desetkrát víc, než jim z protočených reklam zaplatí YouTube). Tak… hodně štěstí.

 

Americké kulisy, americké publikum, ale irské ateliéry? Reality shows čelí razantnímu osekání rozpočtů, takže už si nemohou dovolit to #StayInLA, nemohou dokonce zůstat ani v USA. Producenti se rozjíždí do Dubaje, kde se jim podbízejí, ale třeba i do Irska, kde začaly platit nové pobídky pro reality show programy. Ušetřených dvacet procent je dostatečnou pákou na americké štáby. Ty irské se prý musely dlouhé měsíce učit, jak točit “americky”, ale kulturní rozdíly už se povedlo překonat a divák si ani nevšimne, že se jeho oblíbená show přesunula o pár tisíc kilometrů jinam.

Na závěr malá česká vsuvka. Nemám o ní vlastně kam napsat, ale jestli jste si na České televizi všimli nenápadného loga, které upozorňuje výročí startu přímých přenosů (únor 1955, už je to kulatých 70 let), pak doporučuji tenhle článek plný šťavnatých detailů.

 

Ale nečekali jste, že to skončí optimisticky, že ne? Potsy Ponciroli, kterého asi neznáte, ale vypadá jako brácha Adama Sandlera, produkoval posledního Jaye a Tichýho Boba, jmenuje se jako položka z italské cukrárny a nedávno natočil snímek Motor City s Alanem Ritchsonem (bude mít letos v oběhu asi šest filmů, enjoy), tak ten samý Ponciroli teď píše scénář ke druhým Goonies. Neplačte, sami jsme si toho Zaslava zavinili.