
imf vs Hollywood #109: Trable u Paramountu, oscaroví vzteklouni a zpátečnický Disney
14:15 | 20.02.2025 |

Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.
--
Týden co týden se děje tolik věcí, že rozhodně bude v newsletteru o čem číst. A nebude to vždycky jen o prolínání showbusinessu a politiky jako dnes. Umělá inteligence bude zásadním tématem, tak jako u nás doma, když jsem ukazoval manželce ilustrace do svého článku od Vojty Velického, načež se mě zeptala, jestli je to A.I. (sorry, Vojto). Naučilo mě to jednu věc - průměrní lidé (ty průměrná rozhodně nejsi, miláčku!) nehodlají u zdařile vygenerovaných ilustrací obětovat energii nebo čas tomu, aby pixel po pixelu zkoumali nesrovnalosti. I proto je pochopitelná snaha označovat všechna autorská díla nějakým tím štemplem, který potvrdí rukodělnost nebo naopak vyumělkovanost.
V Hollywoodu to začíná být velkým mediálním tématem už teď, trochu nešťastně v rámci oscarové kampaně, kdy je bahnem vláčen zdánlivě rukodělný Brutalista (viz níže) za úpravy, které jen dokazují, jak moc laická (ale často i novinářská obec, bohužel) veřejnost spoléhá na neprostupnost filmové magie a řídí se heslem odložení nedůvěry (suspension of disbelief) alias po mulderovsku věří, protože chtějí věřit, že ve filmu je většina věcí opravdová, skutečná, autentická. Snadno pak zbaští ideu zlé umělé inteligence, která zanáší do výsledného díla nějaký podvod na diváka.
Přitom prvním trikem kinematografie byl už onen průjezd vlaku skrz stříbrné plátno v roce 1896. A přesto najdete lidi, co věří, že chlupáči v novodobých Planetách opic jsou živí (vážně tě miluju, zlato!). I proto ty nálepky prozrazující použití či zneužití umělé inteligence budeme potřebovat. Dřív než si myslíme.
Newyorská Popelka vrací úder
Emilia Pérez dostala nejvíc oscarových nominací a jela na vlně úspěchu ze Zlatých glóbů. Jenže pak se dali do práce brazilští fandové. Stačilo, aby si Karla Sofía Gascon vzala do pusy nominovanou Fernandu Torres a lusknutím prstu tu byly roky staré inkriminující tweety, z nichž se kampaň Emilie Pérez roztočila směrem, odkud nebylo návratu. Největší máslo má na hlavě Netflix, který si Karlu Sofíu neproklepnul předem. Omluvou není ani fakt, že většina tweetů je ve španělštině, to je přeci jenom už poměrně obvyklý jazyk. Stačilo stáhnout celý archiv a projet ho několika klíčovými slovy, včetně toho na H.
Online vojska fanoušků se pak chytla i onoho použití umělé inteligence v Brutalistovi, napadla Chalameta za to, že na jednu z premiér Complete Unknown dorazil na motorce a vyfasoval pokutu. Snad jen Sean Baker a Mikey Madison byli ušetřeni jakéhokoliv bahna, částečně i proto, že Anoru nikdo za favorita v hlavní kategorii nepovažoval. Chyba lávky, protože po Critics Awards, PGA a DGA Awards je najednou tahle erková verze Popelky z Rusy hojně obydlených newyorských čtvrtí v čele pelotonu. Starší Akademiky může odradit prudký nástup filmu, v jehož úvodních čtyřiceti minutách si nikdo servítky, svršky či spodky moc nebere, ale Anora má drajv a je “ze života”.
Navíc Sean Baker už od Florida Project zvládá být nenuceně autentický a dává velký prostor i vedlejším postavám, což jeho příběhy organicky zalidňuje. Tady ho možná trochu zrazuje žánrový úskok v závěru, kdy divákovi nedá úplně to, co by chtěl dostat, ale možná právě proto je Anora zajímavější než většina ostatních nominantů. Baker dokazuje, že je tvůrcem s velmi osobitým rukopisem. A Anora se teď všude skloňuje právě ve chvíli, kdy začalo hlasování Akademie. Osobně jsem dřív tipoval “vanilkového” Boba Dylana, ale teď je to hozené mezi Brutalistu coby moderní americký epos a tuhle pohádku bez filtru, která toho hodně vypovídá o současných poměrech.
Pointou letošní kampaně je jednoznačně to, co by měl každý agent říct jakémukoliv herci, který dostane středně velkou roli v seriálu či filmu. Okamžitě smazat sociální sítě. Nikoliv jen zdánlivě problematické příspěvky, ale komplet anihilace a začátek od znova, ideálně v režii nějakého stážisty, kterého bude mistrovat právě PRista a nikoliv samotný herec či herečka.
Vždycky jsme si v MZ Live dělali srandu, že za všechno, co jsme kdy řekli, už bychom se nikdy nemohli ucházet o politickou pozici, ale ono to aktuálně platí snad i o místech skladníků. Stačí, abyste v podcastu z roku 2014 řekli něco nepěkného a ono to na vás vyplave. Pro byť jen trochu veřejné osoby už není úniku, běžní smrtelníci se mohou zachránit, pokud obětují těch pár set či tisíc followerů a začnou od znova. PR manažera pro každého z nás, ať jsme online zcela neprůstřelní. Krok č. 1? Pořiďte si kočku nebo psa, protože sami sebe už nikdy fotit nesmíte.
Na Substacku se mimochodem nedávno objevil John Cleese, který si za svůj smysl pro humor vysloužil otravné a uražené followery snad na všech sociálních sítích. Tak snad alespoň tady je zatím bezpečno.
Další peníze na Trumpovu prezidentskou knihovnu
Bezpečno mělo být u Paramountu, protože Larry a David Ellisonovi jsou přece největší kamarádi Donalda Trumpa a osobně se Trump zná i se Shari Redstone, s jejím tátou Sumnerem měli stejného kadeřníka (vidíte, tady si to ještě můžu dovolit!). Jenže Trumpovi hrozně leží v žaludku rozhovor s Kamalou Harris pro pořad 60 minutes na CBS, což je televizní stanice spadající právě pod Paramount.
Trump zažaloval CBS o deset, později pak o dvacet miliard dolarů (ne, není to překlep), což je zhruba trojnásobek toho, co chce David Ellison z tatínkovy peněženky za Paramount zaplatit. Navíc Trump volá po odebrání licence. To by asi bylo komplikovanější, ale nový šéf FCC (Federální komise pro komunikaci, něco jako naše RRTV) znovu otevřel přezkoumání zmíněných 60 minutes a teoreticky tak může blokovat akvizici Paramountu, již odsouhlasenou za minulé garnitury, nekonečně dlouho.
To je průšvih zejména pro Shari Redstone, která má v předběžné smlouvě tzv. breakup fee ve výši 400 milionů dolarů. Kdyby tedy kvůli Trumpově rozmaru obchod nedopadnul. Navíc jí Larry Ellison předem zaplatit stovky milionů dolarů, aby mohla umořit své dluhy. Napjatá situace neprospěje ani Paramountu, kde aktuálně v mnoha ohledech trvá stop stav na rozvoj čehokoliv, zejména tedy streamovacích strategií.
Trumpa nicméně namlsalo, že mu Disney bez jakéhokoliv odporu vyplatil 16 milionů dolarů, aby se vyhnul zdlouhavé soudní při. Peníze prý poputují na výstavbu majestátné Trumpovy prezidentské knihovny. Dalších pár desítek milionů by se určitě sneslo a Shari Redstone je možná bude ochotná zaplatit, aby měla od všeho pokoj. Miliardy jsou jen krmivem pro média, mimosoudní vyrovnání bude nižší, ale obávám se, že poměrně rychlé.
Prezident Trump nedávno zrušil zákaz podplácení cizích státních příslušníků při vyjednávání v zahraničí. Na domácí půdě si zjevně bude říkat o podmáznutí trochu “rafinovaněji”. Zástupci velkých mediálních domů mu jdou na ruku, protože… no protože mají strach, že se v aktuální vládě vždycky najde nějaký ten způsob, jak jim uškodit. USA ještě nejsou na čínském levelu, kdy Jack Ma, zakladatel firmy Alibaba, v roce 2020 po mírné kritice vlády zmizel na tři měsíce z povrchu zemského a jeho majetek 34 miliard dolarů byl úřady zablokován. Když se vrátil, byla firma státem rozporcována a Ma se stal skromným profesorem na hongkongské univerzitě, čímž se pokorně vrátil ke své původní profesi. Dovedete si podobný scénář představit s Bezosem, Zuckerbergem a dalšími kapitány průmyslu? Není divu, že všichni chtějí být v přízni aktuálního hrůzovlád… pardon prezidenta.
Skydance tančí o život
Původně tu mělo být něco jiného, ale kvartální ortel nad Skydance, novými majiteli Paramountu, přichází za pár dní jako na zavolanou. Už víme, že David Ellison si kupuje hollywoodské studio z tatínkových peněz. Larry Ellison vlastní v Los Angeles doslova desítky nemovitostí, tak konečně bude mít i pracovní povinnosti, aby se tu chvilku ohřál. Skydance podle výsledků z posledních let bylo samo o sobě “na hraní” pro filmového fandu Davida, pravidelně končilo pár desítek milionů dolarů v mínusu, což jsou pro Ellisonovic rodinku drobné, které jednoduše stojí za poplácávání se po zádech s filmovými celebritami. Pojďme se ale na Skydance optikou uplynulé sezóny podívat zblízka.
Pro letošek účetní Skydance odhadovali příjmy na cca 1 miliardu dolarů (na rok 2025 je plánovaný dvojnásobek!). Poslední kvartál ještě nemáme k dispozici, ale za prvních devět měsíců byly příjmy pouhých 522 milionů, takže ten spoleh na poslední kvartál je skoro až podezřelý. Tak či onak se počítá s celkovou ztrátou 20 až 30 milionů, loni byla dvanáct a nikoho to nevzrušilo.
Po příjmové stránce tvoří 46 % filmová produkce, 40 % animované projekty, pouhé 1 % seriálová produkce (loni to bylo přes 40 %, naopak animace měla necelé procento), zbytek jsou videoherní a jiné projekty. Kdo patří mezi největší zákazníky? Pojďme se podívat na loňské portfolio. Složitě se to počítá, protože příjmy z jednoho roku se přelévají do dalšího, naopak výdaje na letošní produkce mohou být už sečteny jako proplacené šeky z loňska. Ze statistik vychází, že nejdůležitějšími klienty jsou Apple (46 %), Netflix (40 %) a Paramount (10 %).
Technicky vzato tak Skydance loni uvedl jen netflixovský animák Spellbound, ale na sklonku roku 2023 tu máme The Family Plan pro Apple, předtím Heart of Stone nebo nejnovější Spy Kids pro Netflix a samozřejmě Mission: Impossible: Dead Reckoning nebo poslední Transformers pro Paramount (tam jde o koprodukci). Letos tu máme drahou The Gorge pro Apple, osmou Mission: Impossible pro Paramount, Old Guard 2 pro Netflix nebo animák Pookoo či druhou sezónu seriálu FUBAR tamtéž.
Celkem chudá nabídka společnosti o 1300 duší (z toho 200 v animačním oddělení), ale pokud klapne spojení s Paramountem, bude mít po mergeru Ellisonovic “rodinka” cca 20 tisíc členů. Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Nakopnutá čísla
Super Bowl je za námi, takže je na čase vyhlásit i jiné než sportovní výsledky. Fox a Tubi na něm trhnuli cca 800 milionů dolarů. Sledovanost byla rekordní, zejména díky streamu na Tubi, který se na výsledku podílel 11.5 miliony diváků. Na Foxu koukalo na zápas “jen” 111.5 milionu diváků, což je méně než loni na CBS (120.3 milionu). Jenže součet je letos 127.7 a loni byl jen 123.7 (započítávají se i další platformy a zprostředkované/licencované vysílání), takže se můžeme slepě veselit nad historickým rekordem.
Zdaleka nejzábavnější je tabulka nad tímto odstavcem, znázorňující zpoždění oproti hře na hřišti. Tradiční stanice Fox chytaná přes anténu má oproti reálu zpoždění jen několik sekund, digitální platformy však klidně i minutu. To se pak blbě fandí, když soused už dávno ví, že “padnul gól”. Všimněte si, že foxovské Tubi je v tomto ohledu silně favorizované. Inu, co je doma, to se počítá.
Jednou větou…
U Disneyho si Trumpovo vyhlášení války woke tendencím (a především DEI) vyložili tak, že i oni sami mohou vycouvat z disclaimerů před filmy jako Dumbo nebo Peter Pan. Zatímco v roce 2019 před nimi na Disney+ svítilo poměrně dlouhé prohlášení o tom, že obsahují negativní klišé a stereotypy, nepřesné či rovnou poškozující ztvárnění různých etnik a kultur, což je nevhodné nyní a bylo už tehdy, teď to Disney nenápadně změnil na krátké prohlášení “Program může obsahovat zastaralé kulturní vzorce.” A možná také stopy ořechů… pokud máte alergii, tak bacha. Tu druhou větu jsem si vymyslel, ale vlastně už by mě nepřekvapilo vůbec nic.
Fake A.I. video reagující na Kanyeho vylomeniny na Super Bowlu, si mj. opět půjčuje vzhled a hlas Scarlett Johansson. Umělá inteligence má na ní pifku. Až sem strojem času přiletí první T-800, nepůjde po Sarah Connor, ale rovnou po Scarlett!
Šest procent. Přesně tolik sledovanosti na lineárních televizích připadá na zápasy NFL. Během pěti let je to zdvojnásobení podílu, což je dáno primárně tím, že všechno ostatní (filmy, seriály, zpravodajství) hledají lidé jinde.
Trump, který kontinuálně lže a kydá špínu několik let v kuse do všech spřátelených médií, žaluje tento rozhovor a televize chce přistoupit na mimosoudní vyrovnání? To znamená, že všechny další stanice si dají sakra pozor na to, co budou vysílat - což vypadá na konec svobodné žurnalistiky v USA, což je jedním z předpokladů nástupu diktatury - viz tady: Tyranie – 20 lekcí z 20. století - Timothy Snyder | Databáze knih