Mě jako dítě South Park: Peklo na Zemi bavil hodně. 

Jednoduchá rovnice. Když se v kině začnou děti nudit, musí se dospělí přizpůsobit. Opačně to nefunguje. V konstatování že se budou bavit děti i dospělí je recenzent úplně mimo, protože obecně jsou děti, které baví muzikály, velmi vzácný přírodní úkaz.

Vy jdete na muzikál a jste překvapení, že se tam zpívá?

Tak to je s hladem už 11 lidi, kteri to v kine nedali

Sli jsme v sestave 2 rodiny. 4 dospeli, 6 deti ve veku 10, 12, 14 a 16 let. Po cca 70 minutach se deti ptali, proc je tam tolik pisnicek s dodatkem, kdyz uz jsou, tak proc nicnerikajici, chude a melodicky nenapadite. Dejove na deti pusobilo zmatecne a nezajimave, pro dospele umele a bez chuti a zapalu se chtit dodivat. Kdyz nas deti poprosily, jestli mohou jit pryc, zeptali se mezi sebou i dospeli (nutno podoknout ruzneho zamereni na filmove policko), zda-li se nekdo nechce dodivat. K prekvapeni se i toto spolecenstvi na duvodech, proc odejit, shodlo. Pri odchazeni se jeste nejaci lide take zvedali lapaje po svych odevech. Pravdepodobne dospely k podobnym zaverum. ... Zrucne remeslo se filmu uprit neda. Za sebe to Americanum neberu, ale asi je kontextove primarne pro jejich publikum, anebo jsme se zkratka v tak pocetnem ruznorodem spektru sesli jako nahodna nenadsena mensina.