Saulniera a jeho filmy mám hodně rád a v Rebel Ridge jsem si jen potvrdil, jak moc mám dobrý vkus :) Podobně jako třeba v Blue Ruin nebo částečně i v Green Room se tu ocitáme ve filmu a v prostředí, které si vyloženě říká o tradiční žánrové zpracování. Osamělý drsňák přijíždí do města, kde není všechno v pořádku a tak dlouho ho místní tvrdí hoči tlačí ke zdi, až se rozhodne jim to vrátit. Srovnání s Rambem, o kterém se v souvislosti s Rebel Ridge píše opravdu hodně, se nabízí. Ale zároveň je i totálně mimo. 

 

Saulnier totiž na základech akčního béčka polovidláckého typu (Reacher, ten Rambo) buduje spíš realistické drama, ve kterém samozřejmě atmosféra houstne a kde k té závěrečné konfrontaci, při níž se bude střílet a budou se lámat ruce, dojít musí. Jenže zároveň pracuje s hrdiny i se světem, který je opravdovější. Richmond moc dobře ví, že by si místní zkorumpované poldy namazal na chleba, ale pak by už asi nikdy z vězení nevylezl, a tak to zkouší jinak. 

Saulnier navíc díky minimalistické režii a jakési zdánlivé nezúčastněnosti pomalinku a potichoučku buduje nepříjemnou atmosféru. Je jasné, že tu musí dojít ke střetu hrdiny se zlem, ale zároveň se tu všichni pokoušejí celou situaci vyřešit pokud možno nenásilně. A ti zlí vlastně nakonec také nejsou úplně černobílí. Saulnier natočil atmosférický akční thriller, který ale akční moc být nechce. A vůbec to nevadí, protože realističtější a lidštější přístup k okoukané zápletce funguje stejně dobře jako v jeho starších filmech. A charismatický Aaron Pierre v hlavní roli si tu našlápl k hvězdné kariéře. Mám radost. Přesně v takový film jsem doufal.  

 

 

Je to fajn, fajn, fajn a Saulniera za kamerou i Pierra v hlavní roli teď asi bude nejeden nový fanda pečlivě sledovat. Odsoudit tuctově nazvaný Rebel Ridge jako pokus o netflixovskou reacherovku by bylo povrchní, Saulnierův rukopis je výraznější, pro Netflix už točil solidní Hold the Dark, a tady si dává s budováním poměrů v malém zapadákově dost na čas. Problém přemrštěné netflixovské stopáže však není v úvodním slowburnu, spíš v posledním aktu, kdy hrdina mizí dveřmi, aby se vracel oknem. 

 

Ale když oni si to ti místní tvrdohlaví poldové vlastně zaslouží, jakkoliv se Saulnier snaží "nadržovat" všem a kdo doufal v karikatury s policejním odznakem, kterým se v poslední pětiminutovce bude křupat vazem, ten se nedočká. Pierrův zádumčivý hrdina má parametry armády jednoho muže, ale vší silou se snaží držet zpátky a nikoho nezabít. Přesto ani náhodou nejde o moralitku pro pacifisty, jen prostě počítejte se zdrženlivějším hrdinou.  

 

Tak i pátý biják režiséra Jeremyho Saulniera očividně skončí na CSFD v modrém průměru. Vadí mi to? Abych byl upřímný, tak možná i trochu jo. Minimálně Blue Ruin a Green Room jsou totiž intenzivní filmové zážitky, které z hlavy jen tak nevytěsním, a Rebel Ridge je podle mého nejpovedenější páteční Netflix za hodně dlouhou dobu. Minimálně od detektivního Ještěra s Beniciem Del Torem. Asi chápu, že diváci očekávající přímočarou stathamovku / dalšího Ramba budou zklamaní. Netflix v traileru logicky propálil většinu akčních scén a film prodával jako další z řady béček, kde se svalnatý sympaťák objeví ve špatnou chvíli na špatném místě a po nějakém tom nedorozumění dá všem zlosynům přes hubu. Rebel Ridge je jiný.

 

Saulnier tentokrát není až tak nekompromisní jako ve zmiňované filmové minulosti a fakt nehrozí, že byste odvraceli oči od televize. Jedno křupavé lámání končetiny už dnes nevyvede z míry ani vaši maminku. Místo toho sází vše na sympatického a nemluvného cyklistu (Aaron Pierre vládne), jenž jede do jednoho zapadákova zaplatit kauci za problémového bratránka. Moc se mi líbilo, že si to režisér neudělal jednoduché a divákům se lacině nepodbízí rasistickými policajty, kteří profilují náhodné projíždějící černochy. Kdepak, tady se našel prostor i na kritiku nejenom v Americe nedostatečného financování přepracovaných strážců pořádku. Když se člověk snaží, tak vlastně trochu chápe i ty zavrženíhodné násilníky, kteří nosí odznak.

Režisér nikam nespěchá a atmosféru navodí špičkovou. Jak by také ne, když má film více než 130 minut, a to je vlastně moje jediná výtka. Dovedu si představit, že minimálně dvacet minutek někde uprostřed mohlo zmiznout. Aspirující právnička AnnaSophia Robb (jako by to bylo včera, když si vystřihla hlavní roli snílka ve fantasy Most do země Terabithia) vážně nemusela dělat takové cavyky s lokální konspirací. Nic to nemění na mém doporučení. Od Saulniera budu i nadále vyhlížet každý další snímek.

 

 

Poctivý slowburn thriller šlápějící někde mezi právnickým dramatem a Jackem Reacherem. Jeremy Saulnier se rozhodl tentokrát pro příběh, který neskončí hromadou mrtvol, to ale neznamená, že není mnohdy strhující, a že jeho hlavní hrdina není badass. Naopak – je a velký.

 

Aaron Pierre sjednává spravedlnost kdesi v Buranově, kde se parta špinavých policajtů rozhodla využít díry v zákoně. Sice tak koná s velkým sebezapřením a až poté, co mu nezbyla žádná jiná možnost, nicméně i tak je v tom velmi efektní, klidný a metodický. Akci, které zde moc není, pak nahrazuje naprosto bravurně proceděnými hláškami. Rebel Ridge zkrátka operuje na trochu jiném, přesto však velmi kvalitním levelu, který stojí za vidění. Ano, osobně bych si to dokázal představit kratší, sevřenější a nejspíš asi o něco brutálnější, i tak se ale jedná o jeden z nejlepších filmů, co Netflix v tomhle roce poslal do vašich obýváků.