Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Letošní olympiádu na Max jsem si vyzobal a užil podle svých možností (dítě chtělo pořád přetáčet i živé přenosy), ale jinak musím říct, že by pro mě byl jakýkoliv sportovní balíček jen dalším nevyužitým předplatným. Na druhou stranu nemůžeme sportovní dění v newsletteru ignorovat, protože je skutečně aktuálním středobodem streamovacích válek. Pokud lze současné dění vůbec válkami nazývat. Spíš teď všichni porcují poslední kusy medvěda. Věděli jste třeba, že i český Max vysílá od 29. srpna živě CNN International? 

Vyšla o tom tiskovka na mnoha místech, ale v samotné aplikaci je to velmi dobře schované (pomohla by záložka Zprávy úplně nahoře, kde nedávno přibyl Sport). Musíte najít dlaždici CNN a tam se vám v karuselu objeví právě přehrávaný pořad, čímž se v podstatě naladíte na živý feed. Je to uživatelsky dost krkolomné, ale věřím, že s blížícími se americkými volbami bude Max tuhle možnost víc propagovat i mimo USA. Rozhodně je to velký trumf oproti ostatním, ať už si o CNN myslíte cokoliv. 

Zprávy a sport, to byly ještě nedávno dvě nezoraná políčka streamovacích platforem, ale nejen v USA se začaly věci rychle měnit a kabelovky mobilních operátorů (Vodafone TV, O2TV) úspěšně přeplácejí tradiční televize při nákupu práv na sportovní ligy. V USA se takhle rozebral fotbal (ten jejich), baseball a nejnověji i basketbal, přičemž řada tradičních hráčů přichází zkrátka, odmítajíc akceptovat zběsilé údery aukčního kladívka. Warneři se z toho dost možná už nevzpamatují a možná jsou nakonec rádi, že je z největší ostudy vysvobodil zcela nesouvisející zvrat. I tentokrát šlo o kladívko, ale v ruce ho držel soudce. 

Venu? Ani jsme se nestačili poznat…

Vzpomínáte na Spulu, jakousi sportovní verzi Hulu, v níž měl spojit síly Disney, Warneři a Fox TV? Společně by zajistili sportovní obsah a měli větší páku na držitele licencí (ligy, kluby atd.)? Spulu byl jen pracovní název, autoři projektu pak přišli s oficiálním Venu, což ale málokdo zaregistroval. Já třeba až v posledních pár týdnech, přičemž tiskovka prý vyšla už v půlce května. Bylo v ní vysvětleno, že Venu se vyslovuje jako venue, tj. sports venue - sportoviště, sportovní stánek, stadion atd.

Odtud potud ok, stejně jako plánovaný zářijový start, aby se stihnul start důležitých ligových sportů. Jenže snaha tří sudiček dostat na trh prémiový produkt, který schová všechny sportovní licence pod jednu střechu, narazila hned na začátku na odpor konkurence. Fubo TV podal okamžitě stížnost a autory miliardového nápadu zažaloval. Hned první soudce v půlce srpna jeho stížnost označil za oprávněnou a hodil do všeho patřičně velké antimonopolní vidle. 

Fubo TV si právem stěžoval, že zatímco on musí od zmíněných aktérů kupovat sportovní stanice v nevýhodných balíčcích (chceš ESPN? Vezmi si k němu pět kanálů od Disneyho!), na Venu bude nabízet výhradně sportovní obsah bez zbytečné omáčky kolem, která vzbuzuje v zákazníkovi dojem, že platí za něco, co si neobjednal. A to je nečestné a nesportovní! 

Ten faul je přitom patrný na první pohled, protože rozhodně není tajemstvím, že celý business model ESPN dlouhé dekády stál na tom, že kabelovky ze svých balíčků platily Disneymu vydřidušské podíly a navíc byly nucené přikoupit nadbytečné jednotky až desítky stanic, aby mohly vysněný sportovní kanál nabízet. Tu a tam to nějaký provider zkusí napadnout, Disney lusknutím prstu vypne své kanály, lidé začnou křičet, že nemohou koukat na fotbal, a po týdnu vyjednávání je zase všechno při starém. Nebo ne?

ESPN vs. DirecTV

Třetí největší provider v zemi, kabelovkový gigant DirecTV, se v důsledku soudního rozhodnutí o zastavení Venu také začal dožadovat, aby mu Disney licencoval ESPN sólo a nepodmiňoval nabídku stanice tuctem kanálů, o které nikdo nemá zájem. Zástupci DirecTV oznámili, že chtějí lidem nabídnout balíčky, v nichž jsou dvou a nikoliv trojciferné počty kanálů. Disney reagoval okamžitým vypnutím šestnácti stanic (ABC a ESPN plus jejich odnože). Tenhle “taneček” probíhá pravidelně, Disney si je plně vědom své převahy, zvlášť na začátku fotbalové sezóny.

DirecTV nicméně zatím (v době psaní tohoto newsletteru) necouvnul a o celou záležitost se zajímá i Wall Street a federální vláda. Do budoucna to může znamenat zborcení zaběhlých vyděračských metod, což by nejen Disneyho připravilo o tučný zdroj peněz. S opožděným Venu pak není kde - byť jen částečně - sportovní práva opětovně monetizovat, a tak by mohly Myšáka tyhle trumfové kartičky rychle začít pálit v kapse. 

Neshody s DirecTV se vyřeší v řádu dní až týdnů, ale podobných bojůvek bude přibývat, z čehož nebudou mít radost ani poskytovatelé, ani zákazníci. Zlaté časy samozřejmých zisků z prodeje televizního smetí a řezaných balíčků jsou ale definitivně pryč. Počet předplatitelů oněch zbytnělých balíčků navíc rok od roku klesá, takže Disney, Warneři a Foxové musí urychleně vymyslet, jak je převázat novou mašlí a prodat je jinde. Možná se objeví nový hráč, který bude Venu provozovat a vyjednávat se zmíněnými studii, aby obalamutil dozorčí soudce. To však časem přinese další neshody a prsty na červených tlačítkách. Vypadá to, že sportovní práva budou dlouhodobě třaskavým tématem, ale nebojte - příště už to zase bude víc o filmech.

Souboj v pivu a párkách!

Což mi připomíná, že na Netflixu se už brzy objeví wrestling, přičemž sportovní živáky si eNko vyzkoušelo před pár dny streamingem epické bitvy v pořadu Unfinished Beef. Vzpomínáte na legendární souboj v pivu a párkách z Jestli se rozzlobíme, budeme zlí? Terence Hill a Bud Spencer se tu rozhodnou vyřešit své neshody gentlemanským soubojem v tom, kdo sní víc párků a vypije víc piv. Klání sice přeruší mafie a její řádění, ale poměřování apetitu se stalo natolik populárním, že ho každoročně napodobuje řada fandovských komunit (dokonce i jedna česká).

Nejrůznější soutěže v tom, kolik toho kdo sní, jsou s námi ovšem odnepaměti. Dokonce i krátký televizní film Bohouš, kdysi povinný inventář silvestrovských programových schémat, téma hospodských sázek zpracovává na jedničku. A nikdo jiný není v podobných rekordech větším přeborníkem než Američani. Klání v tom, kdo sní nejvíc hot dogů, začalo v sedmdesátých letech, když slavná hotdogárna Nathan’s Famous vyhlásila soutěž v rámci svého marketingu. Na čtvrtého července (Den nezávislosti) se tu vždy sejde parta jedlíků a během pouhých pár minut spořádají ti nejlepší vyšší desítky hot dogů. 

Nechci to moc pitvat, ale jeden čas jsem se tomuto obskurnímu tématu dost věnoval. Ti největší rekordmani nejsou žádní tlouštíci, naopak jde o poměrně trénované valibuky, co zkrátka ovládají svůj zažívací systém na zcela odlišné úrovni než běžní pozemšťani. Joey Chestnut vyhrál většinu místních přeborů, v nultých letech mu na paty šlapal Takeru Kobayashi, který dokázal párky hltat a nikoliv polykat. Jejich rivalita posunula regionální přebor do globálního povědomí a vedla i k několika zábavným show, třeba když se Kobayashi snažil sníst co nejvíc párků během tříminutového limitu a soupeřil nikoliv s člověkem, ale s dospělým samcem Grizzlyho. Ten o pochutinu zprvu nejevil zájem, ale nakonec hromadu uzenin spořádal na tři kousnutí. This is televize!

Joey Chestnut nedávno navázal spolupráci s producentem bezmasého masa rostlinného původu, což mu zařídilo vyškrtnutí ze seznamu soutěžících v tradičním přeboru Nathan’s Famous (pořadatelé to nijak uspokojivě nezdůvodnili). Netflix se této nepravedlnosti okamžitě chytnul a zaplatil Chestnutovi i Kobayashimu obrovský balík peněz, aby svou rivalitu jednou provždy ukončili před televizními kamerami a dali si jeden poslední souboj. Celá show má 70 minut, ale střeva pracují naplno jen zlomek z celkové stopáže. Netflix se snaží ukázat, že sport může vypadat jinak. Tajtrlíkující wrestleři, osudové divadýlko zákulisí F1 v Touze po vítězství, vzduchem létající a sotva překousnuté párky… vše nad rámec napínavých, ale tak nějak obyčejných sportovních přenosů.

Je to cesta? To se teprve uvidí, ale drzý a unikátní směr by se mohl Netflixu v budoucnu vyplatit. Zatímco ostatní se budou přetahovat o miliardy za nejoblíbenější sporty, eNko nabídne regulérní bizár a tzv. hvězdnou pěchotu. 

Jednou větou…

Druhý Joker měl na festivalu v Benátkách desetiminutovou ovaci, Wolfs s Clooneym a Pittem pětiminutovou. Oba mají zcela nepřekvapivě mizerné recenze, což u Wolfs Apple vyřešil tím, že je uklidil na stream a hvězdám/producentům slíbil dvojku. Warneři asi doufají, že průměrný fanoušek prvního Jokera nerozezná italské Benátky od Benátek nad Jizerou. Clooney mimochodem dementoval, že by on a Pitt dostali za roli ve Wolfs 35 milionů dolarů. Prý je to mimo o miliony a miliony dolarů. Takže jen třicet, Georgi? A není to málo?

Můj kamarád, vynikající fotograf, grafik, animátor a renesanční muž, Adam Bartas spustil Substack, protože jsem ho dlouhodobě prosil o to, aby svůj ostrovtip ze sociálních sítí dával někam, kde ho nebudu muset pracně lovit. Vyhověl mi a rovnou v úvodní grafomanii sepsal i téma o rozkošném nadhodnocování filmových premiér, takže můžu jeho Deadline doporučit a nebýt úplně OT.

Kontroverzní snímek The Apprentice o Donaldu Trumpovi nakonec v USA uvede do 2000+ kin malá nezávislá distribučka Briarcliff Entertainment. Stane se tak 11. října a její zakladatel, Tom Ortenberg, stojí za veleúspěšným uvedením a přijetím Mooreova dokumentu Fahrenheit 9/11 (2004).