Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Hollywood tleská Davidu Ellisonovi

O nákupu Paramountu jsem psal na newsletteru už v pondělí, takže dnes jen ve zkratce o reakcích bezprostředního okolí. Hollywood je víceméně nadšený z toho, že studio nezanikne a poplácat po zádech jedenačtyřicetiletého Davida Ellisona, nového majitele a šéfa, přišlo už mnoho celebrit, v čele s jeho velkým kamarádem Tomem Cruisem. Není divu, když Skydance sponzorovala posledních několik dílů Mission: Impossible a bude vydatně krvácet u osmičky, jejíž rozpočet se urval z kolejí a letí za hranice myslitelného vesmíru. O rozpočtech dneska bude hned několik témat, tak si připravte kalkulačky.

Na Wall Streetu už kalkulačky mají a např. agentura Moody’s se zatím nijak nehrne do toho, aby Paramountu zvěstovala nějaké velké změny v ratingu, protože ani nový majitel s hlubokou peněženkou nemusí nutně znamenat obrat k lepšímu. Ellison slibuje, že z Paramountu udělá technologickou špičku, ale stále se bavíme o značce, jejíž převážná hodnota leží v síti lineárních TV stanic, z nichž stále odkapává drahocenný med od inzerentů. 

Streamovací služba Paramount+ má sice doma v USA slušné postavení a je dost možná i tzv. na nule, ale to je spíš tím, že neprodukuje příliš vlastního obsahu a spoléhá právě na katalogy lineárních televizí, které pod Paramount spadají (v čele s celostátní CBS). V rámci trhu je Paramount+ cca pátý až šestý. Aby se dostal do top trojky a přežil v budoucnu nějaké to smrštění trhu, musel by investovat doslova miliardy dolarů a uživatelé se shodují na tom, že by měl začít u vlastního rozhraní. Do takových černých děr už konkurence naházela obrovské jmění a výsledky byly nevalné, nikdo se proto nemůže Wall Streetu divit, že podobné sliby bere s rezervou.

Je možné, že už Ellison jednal s potenciálními partnery a má nějaké to eso v rukávu. Netflix stále roste, Disney se brzy definitivně spojí s Hulu, což nám na trhu nenechává moc místa. Jenže Paramount+ by se mohl spojit buď s Peacockem (na evropských trzích máme SkyShowtime) nebo s… Maxem? Nějaké schůzky už prý proběhly a David Zaslav aktuálně prorokuje blížící se zemětřesení na streamovacím trhu. Mohlo by to být ono? Warneři sice jdou do sportovní platformy s Disneym a Hulu, ale Zaslav je známý tím, že ochotně prodá zboží jakémukoliv kupci. Budoucnost je ve fúzích, nebo minimálně v balíčkování, abyste neměli pocit, že platíte za příliš mnoho služeb.

Ellison převezme otěže oficiálně až v půlce roku 2025, protože vše musí projít drobnohledem federální vlády a schvalovacích orgánů. Vliv na rozhodování však bude mít již velmi brzy, takže lze očekávat další zeštíhlení (slibují se úspory v objemu dvou miliard dolarů) a mnoho, mnoho sequelů. Cílem je dostat od ratingových agentur takové hodnocení, aby byl Paramount opět zajímavý pro investory. Jedině tak se podaří rychle umořit obrovský dluh, díky němuž studio dlouhodobě přežívalo.

Kina opět plná?

Jako na houpačce vypadá situace v amerických kinech. Po apokalyptickém květnu a červnové kocovině tu konečně máme letní hity. Přišly se zpožděním, skoro jako v devadesátkách, kdy filmové léto skutečně začínalo v létě. Já, padouch 4 možná trochu zaostal za očekáváním, ale těch víkendových 75 milionů dolarů je vzhledem ke skromným rozpočtům Illumination tak akorát na bouchnutí šampaňského. A jakkoliv tracking u Deadpoola & Wolverinea klesá z původních 165 milionů dolarů, pořád pravděpodobně nejnovější marvelovka otevře za 130+ milionů. 

Američtí kinaři tak na rozdíl od těch českých odhazují obavy a směle investují do světlých zítřků, resp. berou si na to úvěry. Síť multiplexů Regal (druhá největší v USA s 425 lokacemi a téměř 6000 sály) investuje 250 milionů dolarů do modernizace svých kin. Bohužel je to velká částka jen na pohled, protože se dotkne pouhých tří desítek sálů. Zbytek peněz investuje Regal do svých online kanálů, ale zjevně jde jen o modernizaci stránek, nikoliv o streamovací platformu nebo cokoliv podobného.

Za poslední tři roky přišel Regal o cca 1200 sálů a jeho majitel Cineworld ve Velké Británii jen těsně unikl bankrotu. Podobné zprávy je tedy nutné brát s rezervou, protože kinaři skutečně živoří a do budoucna se to asi nezmění. V nedávném rozhovoru s Kryštofem Muchou, výkonným ředitelem MFFKV, mě zaujala jeho myšlenka, že lidé do Varů jezdí i za vyprodanými sály. Něco takového totiž v jejich oblíbeném multiplexu málokdy zažijí. Kdy naposledy jste se s vyprodaným kinem setkali vy? Pochlubte se v komentářích. Je pravda, že syndrom praskajícího kinosálu a fronty vedoucí ven z budovy, která přirozeně láká zvědavce ze širokého okolí, protože “tam se něco děje”, už dneska mládež zažije jen zřídka. 

Myšleno tedy v kinech, hudební koncerty vyprodané do pár minut, online pořadníky na VIP eventy, nebo nekonečné štosy lidí čekající na start prodeje nového iPhonu, to tu máme běžně. Ale filmy se staly natolik spotřebním a snadno dostupným zbožím, že se na ně v první den ženou jen skalní fandové. Výjimku tvoří dva, tři filmy ročně, na které marketing nažene obří davy. Těch zbylých 48 týdnů si ale kinaři musí poradit sami a chvilku to ještě potrvá, než jim to definitivně dojde.

Gladiátor II a bludiště plné trailerů

Tohle je jen takový malý pozdech na okraj. Vyšla nám ukázka na Scottův sequel Gladiátora. Námořní bitva v Koloseu, Denzel Washington v Římě, rap jako podkres. Není to fake? Není, drazí a milí, protože Koloseum skutečně jednou napustili vodou a berberský politik a spiklenec taktéž vychází z historických záznamů. Jen ten rap tam nepasuje, ale když ony producentům dlouhodobě ukazují tabulky, že to mládež poslouchá, tak je potřeba aby si během marketingu notovala.

Když se rozhodnete, že si trailer nepustíte na MovieZone, ale půjdete na YouTube, můžete být při jeho vyhledávání dost zmatení. Ano, momentálně vám nahoře vyjede oficiální ukázka na kanále Paramountu, ale hned pod ní je fandovský edit, který do ukázky přidává hudbu od Zimmera a pár záběrů z prvního Gladiátora. Sami si rozhodněte, jestli to tak vypadá líp. A pak? Pak je tu můj oblíbený Screen Culture, který nenabídne jeden, ale rovnou dva trailery, staré 4 a 8 týdnů. V náhledu máte Pedra Pascalů, jak uhání na lvovi, přičemž moje maminka by v té náhledovce určitě nerozeznala zlaté ručičky z MidJourney.

Kliknete si? Měli byste. Dostanete solidní trailerové řemeslo, poskládané z několika filmů, ale s podmanivým hudebním podkresem, hláškami, co zařídila jiná generativní inteligence, takže Pascal jako že mluví k Maximovi. Jistě, je to nastříhané hlavně na detaily, aby se nepoznalo, že jde o záběry z jiných filmů, ale protože Paul Mescal ještě v tolika filmech nehrál, možná si všimnete, že ve starém Římě nosí ošoupaná trička s potiskem. Progresivní impérium! V ukázce mimochodem nechybí ani Barry Keoghan, který si ve filmu nakonec nezahrál, ale takový detail přece trailerové čaroděje nezastaví.

Jestli na to máte žaludek, o pár pozic níž je pět měsíců starý trailer s Chrisem Hemsworthem v hlavní roli. “To by byl film!”. A teď díky umělé inteligenci skutečně být může. Současné A.I. trailery jsou ještě neumělé a neotesané, mnohé vzbuzují spíš lítost než údiv, ale přibývá jich, takže jestli se chcete mrknout na Pepka námořníka s Willem Smithem nebo nového Drákulu s Keanu Reevesem a Jennou Ortegou, máte příležitost. Vězte, že za pár měsíců budou tyhle fejkové upoutávky mnohem věrohodnější, protože jejich avataři budou vypadat a mluvit velmi, velmi přesvědčivě. Co tím chci říct? Pouštějte si ukázky na oficiálních kanálech nebo webech. Jinak vám hrozí, že budete kolegovi v práci nadšeně vyprávět o tom, jak DiCaprio konečně natočil ten druhý Titanik. A dřív nebo později narazíte na někoho s očima, kdo se vám za ten omyl z plna hrdla vysměje.

DVD-BD-PVOD…

A ještě k těm prázdným kinům. Pokud vás zaráží, že např. Universal posílá své méně úspěšné premiéry na digitál po třech, čtyřech týdnech, můžete si teď vyslechnout argumentaci studia u filmu, kterého se to letos týkalo nejvíc. Kaskadér šel na PVOD pouhých sedmnáct dní po premiéře! Trocha googlování naznačí, že u Universalu to takhle dělají běžně minimálně od Covidu, kdy sice posílali v rámci možností filmy do kin, ale třeba u Trolls World Tour Universal rovnou šoupnul film do kin i na digitální trh, čímž si pozlobil americké kinaře a musel s nimi pracně vyjednávat. Nakonec se domluvil na zkráceném distribučním okně, u něhož pak zůstal i po Covidu, načež tuhle taktiku využili i ostatní.

Je to vizitka tehdejšího CEO Jeffa Shella, který je mimochodem čekatelem na post šéfa u Paramountu (bude o stupínek pod Ellisonem), až se dokončí fúze se Skydance. Studia doufala, že digitální trh bude přemostěním mezi premiérou v kinech a na SVOD. Na PVOD si už po pár týdnech půjčí film za dvacet dolarů ti, kdo se nedostanou do několik desítek kilometrů vzdáleného kina, neseženou hlídání, nebo nechtějí utrácet sto dolarů za několik vstupenek a drahé občerstvení. 

Výsledky však optimistickému očekávání nenapovídají. U největších hitů se na prodaných DVD dalo utržit i sto milionů dolarů, přičemž na rozdíl od kin tady brali producenti cca 70 % z tržeb. Na PVOD je marže ještě lepší, celých 80 % jde do kapsy studiu, ale objem prodejů je o řád nižší, maximálně v desítkách milionů, spíše však v jednotkách.

Přesto jde o nejlepší dostupnou náhražku a oficiální čísla Universalu to dokazují. Z loňského reportu vyplývá, že za tři roky utržil na PVOD cca miliardu dolarů, tj. do kapsy mu šlo nějakých 800 milionů dolarů. Lepší než nic, ačkoliv ani tenhle optimismus Kaskadéra nespasí. Z kin si odnesl cca 180 milionů dolarů, tj. cca 90 milionů pro samotné studio. Na PVOD podle odhadů mohl utržit něco mezi 12 až 20 miliony dolarů, takže když vezmeme horní částku, máme dalších šestnáct milionů. Zaokrouhlíme na 110 celkem a přihodíme dalších dvacet (velmi optimistické) za prodej práv do dalších oken, tj. konkurenční VOD, televizní práva apod.

Jsme na 130 milionech, což je… ano, hádáte správně, přesně rozpočet filmu. Takže nám ve vzduchu lítá nějakých 50 až 70 milionů dolarů, které Universal spálil v rozpočtu marketingovém. Co chybělo? Natočit to za osmdesát a propagovat za půlku. A zbylo by i na chlebíčky. Tak snad zas příště.

Axel F průšvihu

A podotek číslo dvě. Ve světle předchozí rozpočtové analýzy padají recenzentům oči z ďůlků, když jim řeknete, že netflixovka Policajt v Beverly Hills: Axel F stála 150 milionů dolarů. Ano, v tom filmu jsou tři akční scény - úvodní pluh, prostřední helikoptéra a závěrečná spíše komorní přestřelka. Nic co by zkušený producent (na tebe se dívám, Jerry!) nedokázal natočit i dnes za 80 milionů a to počítám, že si všichni ředili instantní kávu prvotřídním koksem jako ve skladišti z prvního dílu.

Jerry Bruckheimer ale není žádnej “hej nebo počkej” a umí v tom chodit. Film se natáčel 58 dní přímo v Los Angeles a Jerry od města dostal nějakých 16 milionů dolarů v daňových úlevách. V zítřejším placeném newsletteru si řekneme, jak si to zařídil u Pittova snímku o Formuli 1, kde se budou peníze přepočítávat ještě o něco pečlivěji, ale teď zůstáváme u záhady jménem Axel Foley. Jisté je, že čtvrtý Policajt v Beverly Hills 150 milionů nestál. Paramount ho prodal Netflixu za pět minut dvanáct a přehodil na něj nejen zodpovědnost za Murphyho královský honorář (15 milionů dolarů), ale také za všechny náklady, které vznikly někdy od roku 2004, kdy se pokračování začalo aktivně řešit.

Takové preprodukční útraty zahrnují scouting lokací, několik verzí scénáře, alokaci štábů, vybavení, nějaké ty zálohy, co pak propadnou, když se ne a ne točit. Jde to do milionů dolarů, u některých blockbusterů, kde se už stihly postavit i kulisy, dokonce do desítek. U Superman Returns studio schvalovalo rozpočet 175 milionů dolarů, nakonec se mluvilo o dvou stovkách, ale když Singerův film vyhořel, zaúčtovali Warneři do nákladů i všechny dříve zrušené supermanské projekty (od Tima Burtona přes J.J. Abramse, prostě komplet) a položka v účetnictví poskočila na 270 milionů dolarů.

Podobně lze hádat, že samotný produkční rozpočet Axela F byl maximálně 80 až 90 milionů dolarů. I tak si všichni namastili kapsu a Netflix zatáhnul těch zbylých šedesát za všechno ostatní, aby měl hit s povědomou tváří. I kdyby pětka za podstatně nižší peníze nevznikla, má teď Murphyho zavázaného do dalších případných projektů. A to se mu asi vyplatí. Rozhodně víc než půl miliardy za dva díly Knives Out.

Do budoucna lze s novým programovým vedením očekávat, že podobně velkorysé nabídky už nepadnou. Policajt v Beverly Hills může být jednou z posledních vlaštovek a vzpomínkou na doby, kdy se u Netflixu mlátilo o stůl platební kartou s neomezeným kreditem.

Jednou větou…

Paul Mescal podle instrukcí shora jede linii Barbenheimer II a navrhuje, aby se dvojité premiéře Gladiátora II a Wicked říkalo Glicked. Tohle je mimochodem první jednou větou, které je opravdu jednou větou!

Nicolas Cage oznámil, že se cítí ještě tak na tři, čtyři filmy, než odejde definitivně do důchodu. Tyhle sliby jsme už viděli mnohokrát, ale jestli budou všechny ty role podobné jako ta poslední v hororovém thrilleru Longlegs, máme se na co těšit.

Rob McElhenney a Ryan Reynolds svůj reality TV brand Welcome to Wrexham rozšíří i do Mexika, protože podobným způsobem ve spolupráci s Evou Longoriou zviditelní “její” fotbalový klub Nexaca. Netrpělivě očekávám návrat Okresního přeboru v podobném formátu. Ryan Reynolds vs. SK Houslice? Na Netflixu by to byla jednička. Vždyť i Prázdniny s Broučkem převálcovaly Policajta v Beverly Hills!

Speciální podotek o zákulisí Disneylandu je v přípravě, ale jestli tam chcete letos vyrazit, tak raději neváhejte. Chystá se totiž dost možná největší stávka v historii myšákových lunaparků a zúčastní se jí na 14 tisíc zaměstnanců. Samozřejmě jde opět o peníze, primárně v Kalifornii, kde platy zaměstnanců přestávají stačit nikoliv na rozumné, ale vlastně jakékoliv dostupné ubytování. Pokračování za pár týdnů, až bude Mickey, Donald a Pluto chodit kolem Disneyho kanceláří s výhrůžnými cedulemi.