Tou  nepohodou jsem nemyslel můj bolavý zadek, počítám, že Scorsese při natáčení nemyslel na moji řiť :) Ale celkově u Zabijáků rozkvetlého měsíce šlo o to, že v tom kině ta deprese, zlo a odpudivost postav funguje skvěle a není před ní kam utéct, protože všude okolo je jen tma, nemáš tam jiné vizuální vjemy, což doma nefunguje, pokud na to nemáš totál vybavený obývák. Ta délka k té nepohodlnosti a nepříjemnosti filmu samozřejmě pomohla, ale nebylo to zdaleka jen o ní. Tyhle filmy a tyhle režisérské záměry si zkrátka užiju v kině absolutně, protože se soustředím jen na ně. Neslyším sanitku, co mi projede pod okny nebo souseda, co jde domů po chodbě. 

jj, tohle mě na tom nejvíc mrzí. Když kino funguje, tak je nenahraditelné. Jen je jaksi potřeba, aby jako celek fungovalo. Jak píšeš, doma se podívám na mobil já, v kině se na něj podívá někdo jiný, víš co *:D*. A přijde mi, že není snaha kina tlačit tam, kde fungují nejlépe (resp. minimálně u řetězců to nevidím). Naopak se jen brečí, že diváci nechodí, případně si "vyžírám mínuska", když napíšu, že mi to (v aktuálním stavu) doma vyhovuje víc. Některé půlnoční premiéry, csfd projekce, MZ projekce či jen normálně narvaná kina ve mě zůstanou "na vždy". Jen je trochu problém, že poslední taková věc pro mně je Django Unchained z 2012. U zbytku jsem ocenil kino jen technicky (3x Gravity, 3x Interstellar, 2x Avatar 2 apod. ). Diváci na zážitku nijak nepřidávali. Buď jsem o nich nevěděl (super), nebo mě nějak a něčím rušili. Být v kině, kde Payakan zaůtočí na loď a kino mu u toho bude fandit? Sem s tím. Ale na dvou projekcích se to nestalo. U Interstellaru si na jedné projekci někdo povídal u scény s "časosběrným" videem. Proto tvrdím, že tyhle "kinofilmy" musí získat zpět punc kvality a události [spoiler](do_Od se minule divil, že se dívám doma na Atlas místo abych šel do kina... mno v kině byla taky Godzilla x Kong, kterou vnímám kvalitativně [b]úplně stejně[/b] s tímhle Hollywood rozhodně neuspěje)[/spoiler] a kina musí zapracovat na svém zážitku tak, aby ten ideální scénář nastával pokaždé. Blbý příklad, ale když jdu na koncert, tak se taky nemusím bát, že bych tam s davem nezpíval, nebo že bych nedostal nějakou variaci písničky apod... Je to něco úplně jiného, než domácí poslech. Být na koncertě je zážitek sám o sobě. Stejně tak hokej v hale, hokej v hospodě a hokej doma.

To bych neřekl, ta technická stránka věci a to, že si to doma uděláš hezký, je jedna věc, ale jisté zážitky to kino prostě nabídne nad rámec. Nemyslím teď nutně jen tu epičnost, ale třeba i ten davový zážitek, Stovky bobrů si doma nedovedu představit. Nebo ta cílené práce s nepohodlím u posledního Scorseseho, to by doma taky nefungovalo tak dobře, když můžeš vytáhnout mobil, stopnout si to, dojít si pro pití nebo se prostě jen ohlédnout o kus doleva a podívat se, jestli jsi odnesl tu prázdnou mísu od popcornu.  Velké plátno a skvělý zvuk (a ideálně bez volů v sále) je pořád to nejlepší, co může film a divák dostat. Ne každý režisér to řeší, Atlas by byl stejná konina na Netflixu i v Imaxu. Když se natočí velký film, je to nejlepší prostor na to, kde se jím člověk může prezentovat. A spousta filmařů s tímhle faktem pracuje a snaží se.  Když se točí pro stream nebo domácí projekci a s tím, že diváci na to budou koukat na domácím kině, v televizi nebo nedej bože na mobilu, tak tam jednoduše zaniká spousta prvků, které si režiséři musí a často chtějí pohlídat, protože to budou prezentovat v kině.  To, že si doma postavíš vlastní domácí kino a užíváš si film v něm, je super. Ale Lawrence z Arábie nebo Avatar vznikaly pro velké plátno a díky tomu je máš super v domácím kině i ty. Jakmile tohle zmizí a prioritně se bude točit pro malou obrazovku, půjde kvalita dolů obecně. Nebude potřeba mít to "tak hezký". Takže to nebude mít "tak hezký" ani člověk, co na to doma kouká na obří plátno ze supereprojektoru.