Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

 

 

 

Za poslední tři dny jsem četl dost možná deset, patnáct analýz letní kinoapokalypsy a všechny se odpichují od mizerného otvíráku Kaskadéra s Ryanem Goslingem. Některé se utěšují, že je to jen ojedinělý případ, jiné črtají vizi trvale prázdných kinosálů, krachujících multiplexů a bortícího se Hollywoodu.

Připouštím, že když jsme s Jirkou “TedGeorgem” Pospíšilem dávali koncem minulého týdne dohromady otvírákové tipy letních blockbusterů, byli jsme za nenapravitelné optimisty, ale mou důvěru v systém nalomí až slabší otvírák mluvících opic nebo některého z animáků. Kaskadérovi jsem v interních kruzích tipoval střízlivých 27 milionů, což byl pesimistický odhad oproti trackingu 35 až 40 milionů dolarů. Proč tak nízko, když miluju akční filmy a znám spoustu kaskadérů jménem?

 

Protože vím, že je to neuvěřitelně niche subžánr! Tohle je film za odměnu, co si točíte tzv. pro sebe. V podstatě žádný hollywoodský film o filmu nevydělal. Širší veřejnost to vlastně moc nezajímá a Kaskadér, ačkoliv v jádru poměrně rom-com a holčičí film, je logicky prezentován jako kaskadérský showcase a další film od tvůrců Johna Wicka, Atomic Blonde nebo Bullet Train. Adrenalinový, testosteronový energy drink, na který holky nepřijdou. Ty samé holky, pro které je Gosling větší tahák než pro libovolného chlapa.

To není nic proti Goslingovi nebo samotnému filmu, který jsem si v rámci možností užil. Jenže i ten Brad Pitt v Bullet Trainu je větší tahák, což je důvod, proč předchozí Leitchův film otevřel za víc peněz a celosvětově utržil 240 milionů dolarů z devadesátimilionového rozpočtu. Takže prodělal, ale Sony si to mohla dovolit, protože film je taková roztomilá reklama na japonskou kulturu, což mají tamní šéfové rádi.

Kaskadér oproti tomu stál 130 milionů, protože jde o výkladní skříň kaskadérského řemesla a Gosling rozjetý z Kena shrábnul dvacet milionů honoráře, protože Universal přesvědčil o tom, že “už” je mainstreamová hvězda, která film podrží. Nevím, kým se producenti nechali opít víc, jestli Goslingem nebo Leitchem, ale věřte mi, že snímek otevřel přesně podle svého potenciálu, z čehož jednoznačně vychází, že nikdy neměl stát víc než 60-70 milionů dolarů, tj. někde v hájemství druhého Johna Wicka.

 

Jsou peníze na filmu vidět? Ano. Je inflace potvora? Zcela jistě. Ani na jedno se však historie neptá. Některé analýzy zmiňují, že mladší herci by film otevřeli líp. Glen Powell a Sydney Sweeney? Nedovedu si to moc představit. Za mě je spálenou šancí neobsadit do role slavného herce, kterého Gosling ve filmu doubluje, nějakou známou tvář. Třeba i toho Brada Pitta, sakra! Aaron Taylor-Johnson je tu hrozně matný, což je po solidním Bullet Trainu nemilé překvapení, především ale kvůli jeho obsazení snímek o hollywoodském pozlátku postrádá to pozlátko samotné.

Nicméně po bitvě je každý generál, že ano. Co jsem se ještě dočetl? Na Twitteru jsem narazil na roztomilých dvanáct podoteků o tom, proč jsou letos kina prázdnější než obvykle. Kaskadér nekaskadér, některé z těch postřehů trefují hřebíček na hlavičku, jiné jsou trochu definicí kruhem. Je ale fajn si je alespoň profrčet a nechat projít hlavou. Věřím, že letos v létě si na ně nejednou vzpomenete nejen při pohledu na tržební tabulky, ale při občasných návštěvách multiplexů.

Za nemalé peníze dostáváte v kině technologicky jen nadprůměrný zážitek, spárovaný s dvaceti, třiceti minutami reklamních bloků. Oproti tomu vaše streamovací platformy doma jsou často zcela bez reklam.

 

Streamovací platformy nabízejí až moc obsahu. Lidé často raději zůstanou doma, aby dohnali resty. Mají pocit, že jim v kině nic neuteče.

Mládež konzumuje obsah jinak. Raději prosedí dvě hodiny scrollováním čtyř stovek tiktokových videí, než aby šli na jeden film do kina. Mají pocit, že toho stihnou víc.

 

Kino už není tím výjimečným zážitkem. Lidé tam dělají hluk, nepořádek, bugr. Doma máte velkou televizi a svatý klid.

Generický marketing. Tradiční marketingové kanály mladé neoslovují, na těch nových studia bojují s nevypočitatelnými algoritmy a často míjejí cílovku.Filmů je moc a načasovat správně kampaň, abyste udrželi pozornost a hype publika, začíná být zapomenutým skillem.

 

 

Hollywood tak dlouho bojoval proti filmovým kritikům, až vyhrál a lidé jim přestali věřit. Zároveň se teď nemají na koho spolehnout a online vídají až příliš mnoho fanboyů, co slepě vychválí každý blockbuster, což tu nedůvěru dále prohlubuje.

Smrt filmových hvězd. Žádné jméno už dnes spolehlivě neotevře. Dokonce ani desítky až stovky milionů fans na sociálních sítích neznamenají miliony obsazených sedaček v kině.

Filmy se navzájem začínají podobat jako vejce vejci. A divák je z toho zmatený. Nepřipadá si, že za své peníze dostává něco ojedinělého a raději si první víkend počká na názory kamarádů. Ti udělají totéž, takže na film nejde kino a všichni se tak vzájemně ujistí, že jim nic neuteklo.

Rozpočty jsou absolutně šílené a spousta projektů je naceněná úplně mimo realistická očekávání.

Lid vs. Hollywood. I po loňských stávkách mají diváci pocit, že Hollywood nejsou jejich oblíbené hvězdy, ale jen banda neschopných, přeplácených kravaťáků, co nevědí nic o běžném světě. Proč by je měli podporovat svými penězi, když netočí nic, co je momentálně zajímá?

Co vy na to? V kolika věcech jste se poznali nebo v nich vidíte své okolí? Pořád věřím, že rodiče dotáhnou do kin děti a animáky spasí letošní sezónu. Nebo že stařešinové přijdou na některé z re-releasů tak mocně jako o uplynulém víkendu na Skrytou hrozbu (tam zafungoval skvělý timing, Disney měl alespoň částečný hit, když ze svého tradičního “marveláckého” slotu vycouval). Předminule jsme tu psali o lidech, co chodí do kina i proto, aby ještě za pár měsíců či let vůbec měli kam chodit a neudělali jim z multiplexu posilovnu nebo drogerii. Myslete na to!

Tenhle týden je ve znamení festivalu Netflix Is A Joke, což je dvojsmyslně nazvaná akce plná stand-up komiků a nejrůznějších showcasů. Napříč Los Angeles se pořádá mnoho eventů, některé z nich bude Netflix přenášet živě a vše začalo trochu nešťastně kontroverzním roastem Toma Bradyho, jehož “fóry přes čáru” plní média. Ano, je to pravděpodobně přifouklé a trochu zahrané, ale člověka to nutí přemýšlet nad tím, jestli ten roastovací formát není už trochu překonaný, zvlášť když ho Netflix po živáku v záznamu cenzuruje. Na promo skrz klípky na Tiktoku ale asi dobré.

 

Festival je dítětem Teda Sarandose, velkého fanouška stand-up komiků, který v poslední dekádě značně přispěl k tomu, že se tenhle obor tržbami ztrojnásobil. Na Netflixu v letech 2017-2019 mělo premiéru až 50 hodinových speciálů ročně, tj. jeden nový každý týden. Sarandos dokonce podržel své oblíbence i tváří v tvář nejrůznějším aférám, nejslavněji asi Davea Chappelleho, proti němuž stávkovali i přímo zaměstnanci Netflixu.

Dlouhá řádka komiků ale zázračně vyrostla díky zmíněným speciálům a třeba Joe Roganovi. Ostatně podcasty se staly pro pohotové mistry slova velkou zbraní při expanzi publika doma i v zahraničí. Zkuste si dneska na stand-upovou smetánku zajít u nás. Obří sály jsou vyprodané měsíce dopředu. Dřív se něco podobného povedlo pěti největším jménům, dnes jsou za hvězdy desítky komiků a komiček.

 

Jejich příjmy z podcastů a vystoupení šly tak nahoru, že Netflix musí ty slavnější za speciály slušně uplácet (i tak je to v přepočtu na minuty pořád celkem levná záležitost). Ještě před deseti, patnácti lety platilo, že kočující komik finančně spíše přežíval a musel doufat v pětiminutovku v nějaké talkshow nebo roli v sitcomu, aby se definitivně zaopatřil. Dnes mnozí role v seriálech odmítají, protože se jim to nevyplatí. Z vlastních projektů a merche mají víc peněz, než jim mohou běžné televize nabídnout.

Netflix v produkci speciálů polevil, ale stále je základnou nejslavnějších jmen v oboru a zároveň inkubátorem mladých talentů, kterým nabízí publikum jako nikdo jiný. Tržby z veřejných vystoupení stand-up komiků loni vystoupaly na 910 milionů dolarů. Miliardovou hranici by mohly překonat už letos.

Bob Iger zveřejnil čtvrtletní výsledky a s velkou pompou oznámil, že předplatitelé přibyli a Disney+ spolu s Hulu jsou konečně v zisku. Jde o hubený zisk 47 milionů dolarů, ale spolu se ztrátou 19 milionů u ESPN+ se lze vlastně dopočítat toho, že všechny streamovací platformy jsou v mírném, zanedbatelném plusu poprvé od svého spuštění.

Hlavní měřítka Wall Street byla překonána, akcie přesto mírně spadly. Stačí si tu zprávu otevřít a zjistíte, že meziročně příjmy z kin a streamu mírně klesly, snížil se zisk na hlavu u Disney+ a dále slábnou zisky z lineárních televizních stanic. Disney to nadále vykrývá příjmy ze zábavních parků, ale lze očekávat, že do budoucna investuje miliardy do sportovních licencí, což ovlivní dosavadní cashflow i další metriky.

 

Další obrovské investice chystá Disney u zábavních parků (60 miliard dolarů), zároveň ale varuje, že jejich návštěvnost se brzy stabilizuje (čti: přestane růst), což Wall Street vyplašilo víc než plán na přiškrcení produkce marvelovek. Ale možná už se omrzelo Igerovo neustálé opakování vyprázdněné fráze “chceme méně titulů, ale více kvalitních filmů”. Ano, marvelovky kvůli záplavě seriálů zevšedněly a jak říká klasik “chyby se staly”. Připouští to s neviditelnou zbraní u hlavy i Kevin Feige, který s kšiltovkou stále na hlavě oznámil, že se jeho kreativní tým do budoucna poučil. Prý už “jen” dva až tři celovečeráky ročně a stejný počet seriálů.

Tak určitě.

Utahování opasků v Hollywoodu má jednu velkou výjimku. Sportovní práva jsou aktuální prioritou a majitelé licencí to přirozeně vědí. Vždyť i oznámení nové streamovací platformy Disneyho, Warnerů a Foxů (SPULU) je částečně motivováno tím, že při společném vyjednávání lze sportovní ligy trochu přitlačit ke zdi. Basketbalová práva na NBA se ale vyjednávají tady a teď, což znamená, že vzduchem létají miliardy dolarů.

NBA už před časem oznámila, že chce na právech získat až 75 miliard dolarů (jde o částku rozpočítanou na jedenáct let). Všichni si tehdy ťukali na čelo, protože šlo o trojnásobek objemu dohod z předchozího období. Jenže basket je hned po americkém fotbalu nejdůležitější sportovní komoditou a NBA nabídla konglomerátům rovnou tři lákavé balíčky. Po jednom z nich okamžitě skočil Disney (za dvojnásobek dosavadní sumy - 2,6 miliardy ročně), druhý si vybojoval Amazon, pro který je to pod koši premiéra, ale liga se spokojí se dvěma miliardami a ujištěním, že když Prime přilákal na platformu fandy fotbalu, zvládne to i s těmi basketbalovými.

 

A třetí balíček? O ten se momentálně hraje mezi Comcastem (NBCUniversal) a WarnerMedia Discovery. Warneři mají díky dřívějším dohodám předkupní právo, ale Zaslav je v prekérní situaci, protože jeho primární misí je umořit dluhy (a možná si brousí zuby na Paramount), takže necelé tři miliardy dolarů za práva ho budou bolet. Warneři, resp. televizní stanice TNT, si však nemůže dovolit basketbal ztratit.

Pro TNT je basket životně důležitý, protože bez něj ho někteří provozovatelé přestanou chtít, resp. mu rozhodně nebudou platit horentní podíly. Pro Warnery by tak ztráta basketbalových práv znamenala roční ztrátu v objemu stovek milionů dolarů. Ztratili by předplatitele na stávajících platformách a hlavně by neměli čím přispět do chystané společné platformy (SPULU). Comcast na druhou stranu disponuje hlubokými kapsami a může si dovolit tlačit na pilu, i kdyby to mělo být jen naoko. Když se dva perou, třetí se směje a v tomhle případě má NBA pusu doslova od ucha k uchu.

Vin Diesel začne koncem roku natáčet dalšího (snad už definitivně posledního) Riddicka. Nějak ty peníze za Rychle a zběsile holt utratit musí. Naštěstí i v téhle sci-fi sérii jsou velkolepé proslovy a vysmívání se fyzikálním zákonům na denním pořádku.

SAG-AFTRA si po loňské stávce vydupala bonusy za vyšší sledovanost titulů na VOD. Teď se odbory domluvily s agenturou Nielsen, která bude dodaná data od streamerů kontrolovat a porovnávat s vlastním měřením. Podle odhadů SAG-AFTRA by na bonusy za sledovanost mělo dosáhnout zhruba 5-10 % filmových a seriálových premiér ročně.

Emily Blunt napodobila ve výrobě detektivních záhad Rebeccu Fergusson, když naznačila, že jeden z jejích dřívějších filmových partnerů prý mizerně líbá. Vyloženě to bylo za trest. Dwayne Johnson ji zatím veřejně nepolitoval, ale přesto vede většinu internetových anket na toto téma.

 

Úspěšný texaský festival SXSW (South By SouthWest) se stěhuje a nově to bude spíš North by NorthEast, protože od června 2025 se bude konat také v Londýně, konkrétně ve východní čtvrti Shoreditch.

Kromě pravidelného newsletteru, vychází minimálně jednou měsíčně i podcast FAQ Hollywood. Ten nejnovější měl premiéru tento týden. Hledejte ho na Substacku nebo na Spotify.