NEJVĚTŠÍ BIZARNOST

Redakční tip – Podvodník Kazma

Kazma natočil podprůměrnou oddychovku a naplnil prázdná kina. Potud v pořádku. Slabší už to bylo s tou loterijní vábničkou okolo – už to byl absurdní twist, který by Scorsesemu přivodil infarkt. Ostudné je ale hlavně to, že se v kuloárech týdny předem špitalo, že tu halasnou soutěž o milion dolarů reálně nikdo vyhrát víceméně nemůže. A že šance je reálně jedna ku milionu a nejspíš to skončí - kdo ví - třeba nějakým rozhazováním peněz z letadla mezi neúnavné Kazmovy ovečky. A tak se taky stalo! Kazma tak svou vysněnou filmovou událost pojal jako scam, kdy vodil lidi za nos, sliboval jim nemožné a jako podomní prodejce hrnců je nakonec vojebal. A ještě se u toho tvářil, že je cool. Přitom by si zasloužil pohlavek a vypoklonkování ze slušné společnosti, kde by pro lháře a podvodníky nemělo být místo.

Osobní tip Civala: Třetí Ant-Man ve Volume – To je hnus, velebnosti! Papundekl a přihnusnělé zadní projekce. Sem jsme to dopracovali za patnáct let od Temného rytíře. To by jeden blil!

Osobní tip KarlaR: Osekání Napoleona – Plácnout chvíli před premiérou epického historického filmu, že jde vlastně jen o předvoj před čtyřhodinovou verzí (která nakonec ani nedorazila!) je tak wtf tah, že jsem se z toho nevzpamatoval doteď.

Osobní tip Mr. Hlada: Čmelák v Tajemství a smysl života – Už ve chvíli, kdy se tahle příšernost s hlavou Petra Vachlera objevila na plátně, bylo jasné, že tenhle film se nezařadí mezi klasiku. Jenže ta zrůda je tam pořád. Chápu, že Vachler měl touhu obohatit diváky velkými myšlenkami, ale to nikomu nedošlo, že když je bude prezentovat tenhle mutant, že to bude k pláči? K smíchu to přestalo být asi po první čtvrthodině.

Osobní tip Rimsyho: Nekonečná nesoudnost Zacka Snydera – Mezi nejstrašnější filmové zážitky loňského roku se pro mě zařadil Rebel Moon, a to nejen kvůli nechtěné směšnosti samotného díla, ale hlavně kvůli vyhlídce, že touhle jednorázovou ostudou to neskončilo. Že se na soudnost a střídmost Zacka Snydera nelze spoléhat, je jasné už dávno – nemůžu se ale přestat divit tomu, že tenhle vyčpělý klipař stále dokáže z cizích kapes vytahovat stovky milionů dolarů. Hollywoodští producenti v čele se zástupci Netflixu, kteří MovieZone samozřejmě pravidelně čtěte, už prosím Snyderovi nedávejte ani korunu! Děkuju.

Osobní tip do_Oda: Konec DCEU – Že bude poslední záběr DCEU na Patricka Wilsona, kterak žere hamburger, to jsme asi po premiéře Muže z oceli nikdo nečekali. Stejně tak si asi málokdo z nás tehdy dokázal představit, jak hluboko komiksové filmy (nejen) téhle stáje dokážou v budoucnu klesnout, protože co Warneři předvedli s Flashem, oběma Shazamy nebo Black Adamem, to by se mělo někde studovat. Každopádně je po všem, zbyla jen extrémní pachuť v ústech, několik zklamaných herců, miliony naštvaných fanoušků a jen miniaturní jiskřička naděje, že to s rebootem Supermana bude lepší. Takže díky za nic.

Osobní tip TedaGeorge: Neuvedení Sound of Freedom v českých kinech jako konspirace – Ikona českých dezolátů Jindřich Rajchl na sociální síti naznačila, že především v Americe megahitový Sound of Freedom nejde do českých kin kvůli tomu, že čeští distributoři nenašli odvahu nasadit "přelomový" snímek. Ten ukazoval, jak se západní civilizace neumí vypořádat s mocnými pedofily, a to se "někomu" nehodilo do krámu. Samozřejmě jen tak plácal a ve skutečnosti distributoři zájem projevili. Jen se holt nedomluvili na podmínkách uvedení s produkujícím Angel Studios, což pitomé konspirátory ani na chvíli nenapadlo. 

Osobní tip Croma: Režijní debut Vandy Hybnerové – Tohle bolelo. A hodně. Vanda Hybnerová tragickým způsobem nezvládla svůj režijní debut a je z toho něco, co by se mohlo vyučovat na FAMU. Jako divadelní hra mohl titul Můžem i s mužem fungovat. Jako film nefunguje vůbec a míra jeho bizarnosti přesahuje hranice mého chápání.

Osobní tip Jokola: Odevzdaný Cillian Murphy – Barbenheimer už jsme tu zmiňovali. Šlo o jedinečnou událost, která jistě vstoupí do análů filmového marketingu. Dost by mě ale zajímal nezměřitelný aspekt, do jaké míry se o pozdvižení na sociálních sítích postaral Cillian Murphy prostě jen tím, že byl Cillian Murphy. Jeho přirozené výstupy a, s prominutím, mámvpičismus během rozhovorů či na červeném koberci vydaly na nepřeberné množství memů, které dodnes zaplavují internet. A myslím, že do určité míry právě díky těmto jeho odevzdaným výstupům a nepřítomným pohledům se tato událost skrze algoritmy dostala k velkému množství diváků, které by jinak Barbenheimer možná tolik netankoval. 

Osobní tip krauseta: Dirigování Bradleyho Coopera – Šest let se Bradley Cooper učil dirigovat jednu pasáž v Maestrovi o životě skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. A jak to víme? Protože se o tom Cooper nezapomene zmínit v žádném rozhovoru. Učit se šest let dirigovat jednu pětiminutovou sekvenci je samo o sobě bizarní, ale oddirigovat ji poměrně špatně, s chabým smyslem pro rytmus a nerozhodnými pohyby, je už skutečně na pováženou. Zvlášť porovnáme-li jeho výkon s tím, který předvádí Cate Blanchett coby dirigentka v Tár, shodou okolností též oživující Mahlerovu tvorbu.