Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Velká komiksová únava

Madam Web přišla, viděla a vyhořela. Přesně podle očekávání úplně všech. V Sony mohli doufat, že lidé přijdou z hecu a budou si chtít trochu pod vlivem užít dalšího Morbia, ale zřejmě pozapomněli, že Morbius byl vysmívaným propadákem a dokonce způsobil i totální trolling, když “fandové” na sociálních sítích prosili Sony, ať film nestahuje z kin, protože si na něj nestihli zajít. Exekutivci proto udělali menší re-release, kdy navýšili počet kin opět nad tisíc a… nepřišel vůbec nikdo.

Z ostudy kabát, ale Morbius alespoň otevřel za 39 milionů dolarů a celosvětově utržil skoro 170 milionů dolarů. Madam Web otevřela během šestidenního valentýnského slotu, ale za třídenní víkend utržila pouhých 15.5 milionů dolarů ze stejného počtu kin jako Morbius (její průměr na kino je skoro třikrát nižší!).

Nedá se říct, že by to nikdo nečekal. Tracking byl sice trochu vyšší, Sony všude prezentuje globální šestidenní čísla (51 milionů dolarů), ale lže jenom sama sobě, protože všichni v posledních týdnech čekali obrovskou bouračku. Hlavní hvězdy marketingové kolečko odzívaly nebo si z něj rovnou dělaly srandu, Dakota Johnson utekla od jedné talentové agentury ke druhé, protože má oprávněný strach, že tahle sranda jí zničí kariéru. Sydney Sweeney se tu objevuje jen v roli vedlejší, ale může děkovat všem svatým, že má na kontě hitovou romantiku Anyone But You (o ní ještě bude řeč) a disponuje i jinými přednostmi.

Studio okamžitě rozjelo damage control, v němž si stěžuje nejen na únavu publika z komiksových filmů, ale také nasadilo klasický trumf á la Marvels, tj. že geekové nefandí ženám v upnutých superhrdinských kostýmech a proto byly sály prázdné. Prohlásit něco takového X let od premiéry Wonder Woman, ale především hned po sezóně plné silných ženských filmů (Barbie, nové Hunger Games, koncertní Taylor), to už chce pořádnou dávku pokrytectví. Ale v Sony tomu nejspíš věří, viz zvěsti o tom, že chystaný seriál Silk: Spider Society od nuly předělává, aby v něm bylo víc mužských hrdinů. Hlavní roli v Silk měla hrát Cindy Moon, kterou… tomu neuvěříte… kousnul pavouk.

Nevím, co by mělo kousnout exekutivce, aby přiznali - klidně potají jen sami sobě - že najmout po veleúspěchu Morbia jeho scenáristu na další “marvelovku” je světový nápad. Ale nejspíš jde o stejné duševní velikány, co opakovaně dávali práci Skipu Woodsovi. Tohle kolečko si bohužel oběhneme ještě u Kravena a třetího Venoma, když ne komerčně, tak minimálně co do bolestně (pod)průměrných recenzí. Pak snad Sony přesedlá na chvíli z pavouků na Brouky, protože pro ni chystá Sam Mendes čtyři celovečeráky o Beatles. To už tak bývá, když čtyřem holkám nakope v pokladnách kin zadek Bob Marley, musíte příště postavit do hry čtyři kluky s mikrofonem.

Prokleté sequely romantických komedií

Anyone But You byl a vlastně stále je obrovský hit. Sony ho dokonce poslala do kin o Valentýnu s předtočeným úvodem od Glena Powella a Sydney Sweeney a na premiéře Madam Web charismatická blondýnka půlku času odpovídala na otázky ohledně dalších plánů s Glenem… a nebylo tí myšleno cukrování mezi klapkami (o tom se spekulovalo už zhruba minutu poté, co se k sobě tito dva mladí, krásní, bohatí a báječní lidé přiblížili).

Novináři si kryptické mlčení obou hvězd vyložili po svém, takže ANO, pokračování je na cestě. Vlastně bych se Sony nedivil, kdyby na tohle Vox populi kývnuli, protože jde o jeden ze zázraků letošní sezóny. Snímek za pouhých 25 milionů dolarů, s trailerovou kampaní, která se rozjížděla velmi nemotorně (tehdy jsem měl dokonce pocit, že film sám o sobě je zralý na ručník do ringu, protože vykazoval všechny známky dotáček během scenáristické stávky), finišoval velmi mocně solidními spoty a tvrdě makajícími protagonisty. Neopatrní lidé mluví rovnou o renesanci žánru romantických komedií (opatrní jen o komerčně nejúspěšnější adaptaci Shakespearea), ale jisté je, že Sony si vydělala a nebolel by ji ani případný propadák, kdyby se rozhodla spárovat ty dva v nějakém jiném filmu.

Na MovieZone jsme to v interní redakční diskuzi řešili a nemohli jsme přijít na žádný úspěšný romantický sequel. Všechny slušné byly podle již existující řady knih, kdy to měli scenáristé nalajnované dopředu, ale při vší úctě i druhá Bridget Jones nebo sequel netflixovského To All the Boys I've Loved Before zaznamenaly kvalitativní propad, u pokračování na vlastní pěst jako Legally Blonde 2 nebo Disenchanted ani nemluvě.

Přímá pokračování jsou prokletá, ale využívat ústřední pár s chemií opakovaně v jiných filmech je celkem obvyklá taktika ze zlaté éry Hollywoodu, kterou v moderní době úspěšně zopakovali Tom Hanks a Meg Ryan, Julia Roberts a Richard Gere, Kate Hudson a Matthew McConaughey nebo Emma Stone a Ryan Gosling. Glen Powell a Sydney Sweeney klidně mohou být další v řadě, i kdyby to bylo jen na dva filmy. Vymyslete jim jinou zápletku, natočte za dalších čtyřicet milionů (levněji už ty dva nepořídíte) novou komedii do dvou let a peníze se jen pohrnou. A Dakota Jones jim tam ve vedlejší roli může třeba držet kufry…

DVD RIP

Jestli vám nadpis připomíná cokoliv jiného než umíráček fyzických médií, pak jste asi před patnácti, dvaceti lety vlastnili DVD vypalovačku. Nebo účet na Uložto. O tom se nicméně bavit nebudeme, protože tady jde o další hřebík do rakve fyzických nosičů, které někteří z nás ještě pořád kupují. Ale opravdu jen někteří, protože podle loňských statistik a letošního trendu to vypadá, že kompletní americký trh s fyzickými médii se nepřehoupne ani přes jednu miliardu dolarů.

Studiím už se nevyplatí do tohoto segmentu investovat. Především Disney to v posledních letech vyloženě flákal, dalo by se dokonce říct i sabotoval, protože se startem Disney+ razantně omezil vydávání UHD Blu-rayů (vycházely jen tituly, u nichž se počítalo s velkými prodeji). Před sedmi měsíci Disney oznámil, že nebude prodávat fyzická média v Austrálii a připravil i zrušení svého vlastní Disney Movie Clubu, který sdružoval fanoušky DVD a Blu-Rayů.

Jen pár týdnů po oznámení řetězce Best Buy, jež končí s prodejem disků ve svých obchodech, Disney přenechává distribuci svých filmů na fyzických médiích Sony. Nikdo netuší, jestli je to dobrá nebo špatná zpráva, protože ten trh se skutečně smršťuje každým týdnem. U fyzických médií začíná oplatit ono okřídlené “kupujte, nebudou”. Majitel Blu-shopu, jednoho z nejlepších e-shopů s Blu-rayi a můj kamarád Štěpán Čermák nám k tomu řekl asi tolik:

Už dávno víme, že v Disneym jdou jen a pouze po číslech a nějaké umělecké hodnoty, sentiment, vztah k zákazníkovi nebo tradice jsou jim putna, ačkoliv je zmiňují v každé druhé tiskovce. Proto se upřímně divím, že se s fyzickými nosiči ještě vůbec obtěžují. Takže tohle vlastně beru za dobrou zprávu. Přinejmenším pro severoamerický trh. Znamená totiž několik věcí:

1) Disneyho tituly očividně budou na fyzických nosičích dostupné i v příštích letech.

2) Nebude je to stát tolik peněz (neefektivita celého "DVD oddělení" u Disneyho byla v posledních letech skoro legendární), takže nebudou mít zapotřebí do toho dále zasahovat (souběžně s tímto ruší Disney Movie Vault, prostě si od placek myjí ruce).

3) Co je zvlášť pro fajnšmekry se 4k domácími kiny skvělá zpráva, Sony vedle distribuce převezme i kompletní přípravu disků, tj. mastering a authoring. A modří vědí, že to v Sony dělají podstatně - ale fakt podstatně - lépe. Že by na dveře klepaly třívrstvé disky, kvalitněji komprimované přepisy, dynamičtější zvukové stopy a třeba i Dolby Vision? Lepší zprávu vlastně trh dlouho neviděl.

4) Mohla by se otevřít stavidla foxovského katalogu.

Je naprosto zřejmé, že Iger nakázal kompletní revizi globálních operací home media segmentu. O konci distribuce v Austrálii a Číně se mluvilo nedávno. Ale oni se stahují i z jiných trhů - čerstvě skončili třeba v Maďarsku. A to jste věděli, že v Polsku skončil Universal? Pořád samozřejmě mluvíme o fyzických nosičích. Jaktože se tedy ještě studia vůbec obtěžují se droboulinkým Českem? Malý zázrak, že tu VŮBEC ještě něco vychází, přisuzuji tomu, že tuzemská distribuce umí být podobně soběstačná právě jako třeba Sony ve Státech a v Kanadě. Tedy stranou toho, že v Česku do hry pravděpodobně mluví také přeprodej televizních práv apod. Mohlo by to tedy znamenat, že Disney bude podobně "hands off" jako na všech ostatních trzích a nechá si nás tu žít vlastním životem. Je to taková trochu romantická představa. Ve skutečnosti si už dlouho myslím, že studia jen čekají, až jim tu vyprchají nějaké dlouhodobější komplexní smlouvy, do kterých se jim nechce vrtat. A pak bouchnou dveřmi.

John Oliver nabere zpoždění

Warneři mají pro fanoušky slavného moderátora nemilé překvapení. S novou sezónou jeho show si totiž budou muset na jeho “best” of youtubové segmenty chvilku počkat. Zatímco dřív se hlavní část show objevovala na YouTube hned po odvysílání (tj. u nás někdy v pondělí nad ránem), nově si budou odběratelé muset počkat až do čtvrtka.

Warneři si od toho slibují, že se jim víc nedočkavců přisaje na Max, kde je show k mání od nedělního večera, ale dřívější experimenty v tomto směru ukázaly, že lidé si rádi počkají, když je to zadarmo. A nejen několik dnů, klidně i několik týdnů. John Oliver z toho radost nemá a veřejně to oznámil, protože tu vzniká nemilý rozpor mezi těmi, kdo vědí a těmi, co teprve uvidí. Vzhledem k tomu, že Oliver skoro v každé show řekně něco zásadního, co pak zpravodajské weby reportují (momentálně třeba nabídnul jeden milion dolarů soudci Clarencu Thomasovi, pokud by si na rok sbalil fidlátka a klidil se z Nejvyššího soudu), čímž ještě víc honí traffic na YouTube a dávají jeho show větší dosah.

Obecně je známo, že dnešní talkshow udělají na YouTube mnohem větší čísla než během televizní premiéry. Lidé si je přeposílají, dělají z nich výstřižky na Tik Tok i Instagram, zuřivě komentují… a televizním stanicím to tak vyhovuje, ačkoliv ze sociálních sítí za protočené miliony zhlédnutí mají jen drobné.

Oliver se právem bojí, že dosah s několikadenním odstupem trochu klesne, protože během čtyřiadvacetihodinového news cyklu hrozí, že co se řešilo v pondělí, bude ve čtvrtek už dávno nezajímavé. Tak jak dlouho myslíte, že tahle taktika Warnerům vydrží? Měsíc, dva… osobně sázím půl roku, protože rychlejší couvání by znamenalo, že bude David Zaslav a jeho tým zase jednou všem pro smích.

Jednou větou…

Šaška mezitím z Davida Zaslava stihnul udělat Stephen King. Postrach Twitteru/X prohlásil, že nechápe, proč Warneři sedí na remaku Salem’s Lot, když jde podle soukromých projekcí (těch se King jako autor zúčastnil) o poměrně slušnou adaptaci a klidně by mohla dělat parádu v kinech, kde beztak nic nedávají. Lepší endorsement Zaslav nedostane, takže by možná neměl váhat.

Sportovní streamer FUBO hodlá žalovat SPULU (chystanou sportovní platformu Disneyho, Warnerů a Foxů) za porušení několika smluv a všeobecných ujednání o miliardy dolarů. Federální vláda už se též vyjádřila, že se na případný sportovní monopol podívá. Tak alespoň bude mít Iger a Zaslav výmluvu, proč se to nepovedlo.

V souvislosti se SPULU opět zákulisní tam-tamy mluví o spojení Peacocku a Paramount+, tentokrát však výhradně v souvislosti se sportovními právy. Obě studia mají díky CBS a NBC pod palcem poměrně slušnou sportovní nabídku. Spojení obou platforem ve stylu evropského SkyShowtime se ale (zatím) nechystá.

ESPN uzavřela šestiletou smlouvu s univerzitní fotbalovou ligou. Za práva na její playoffs zaplatí necelých osm miliard dolarů. Rozpočteno na jednotlivé zápasy to vychází zhruba na 120 milionů za hru. Co by za takové peníze někteří režiséři dali.

V Georgii to vře. Stát, který nabízí hollywoodským produkcím štědrou 30% daňovou vratku a jen velmi málo podmínek, se stal velmi oblíbenou destinací (v závěrečných titulcích největších blockbusterů často najdete logo broskvičky, které je maskotem státu, kde se tomuto ovoci nadmíru daří). Po Covidu tu filmaři utratili přes miliardu dolarů, takže se teď trochu bouří, protože místní politici nově navrhují strop pro dotace ve výši 2,5 % státního rozpočtu, což momentálně vychází “jen” na 900 milionů dolarů.