Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Rvačka o Paramount

V placené sekci vyšel v pondělí článek o historii Paramountu, v jehož závěru spekuluji o případné nabídce od Skydance Davida Ellisona, ale celé to zjevně bude o řád zajímavější, protože Byron Allen z Allen Media Group právě oficiálně nabídnul 30 miliard dolarů za celý Paramount Global. V podstatě se snaží osladit prodej akcionářům s právem volit v dozorčí radě (ti dostanou 50 % nad rámec tržní hodnoty), což se dalo očekávat, něco podobného trh tipoval i u Ellisona, bonus za možnost ovládat firmu skrz hlasy v radách se většinou pohybuje v desítkách procent, případně až na dvojnásobku tržní hodnoty.

Ale je tu logicky háček. Byron Allen už dřív nabízel Paramountu 3.5 miliardy dolarů za televizní kanál BET. Opět nabídka nad tržní hodnotou, ale obchod dodnes uzavřen nebyl. U Ellisona se zatím spekulovalo o tom, že koupí jen National Amusements, což je “hlava” Paramountu, díky níž Shari Redstone ovládá celý Paramount, aniž by ho vlastnila (podrobnosti ve zmíněném článku). Byron by však koupil všechno sakumprásk, čímž by se vyhnul riziku potenciálních žalob od drobných akcionářů i dalším bolehlavům.

Možná je to ale jenom divadýlko, které má vylákat Ellisona a další zájemce k činu. Shari Redstone potřebuje do března uzavřít alespoň předběžnou dohodu, protože se ji blíží termín splátek úvěrů. Ellison zatím vyčkává a navíc chce koupit jen kus koláče. Byron by teoreticky mohl být jen kouřovou clonou a za svůj blaf by se později dočkal lepších podmínek při prodeji BET. Je to jenom spekulace, ale vše naznačuje, že prodej Paramountu bude zdrojem mnoha zákulisních bojů.

Introverti ovládli americkou ekonomiku

Méně chodí do hospod, barů a kin. Rádi pořádají párty u sebe doma těsně po pracovní době a v devět už vyprovázejí poslední hosty, aby stihli před spaním epizodu oblíbeného seriálu na VOD. Američtí ekonomové měli pocit, že opožděný návrat k večerní a noční zábavě v centrech velkoměst je způsoben ostýchavostí po globální pandemii, ale nově se zabržděná ekonomika svádí na novou generaci, která nekouří, nepije a sexuálně nežije.

Určitě už jste nějaký podobný výzkum věnující se Gen Z viděli a já bych nerad jen papouškoval pokřivěnou optiku, kterou na sebe skrz generační propast hledí čtyřicátníci (to jsou ti výzkumníci a následně i novináři, co o výsledcích jejich studií píší) a dvacátníci. Některé závěry však přehlédnout nelze. V New Yorku, ve městě, co nikdy nespí, se nejoblíbenější čas rezervací posunul z osmé večerní na podvečerní půl šestou. Lidé se o víkendech méně scházejí a víc času tráví doma, kde se zejména mladá generace (18-29) věnuje hraní videoher a sledování filmů a seriálů.

Velkou změnou, citovanou ve studii, jež sleduje vývoj v posledních dvaceti letech, je odklon od lineární televize ke streamu. V USA si diváci už v minulé dekádě zvykli díky TiVo a podobných hračkám odkládat sledování seriálů na dobu, která jim víc vyhovuje, takže přestali být otrokem televizního programu, ale až stream jim definitivně rozvázal ruce. O víkendu nebo po večerech mohou dohnat nebo bingeovat oblíbené tituly, nořit se do nekonečného moře obsahu. V roce 2003 se čas věnovaný “obrazovkám” odhadoval na 4+ hodiny, loni už to bylo skoro 7 hodin.

Označení Introvert Economy je trochu zavádějící, ale z výzkumů je patrný posun směrem ke zdravějšímu (a vlastně i spořivějšímu) životnímu stylu. Pro kinaře, když to vrátíme zpátky na tematické koleje našeho newsletteru, to nic dobrého nevěští, ale na rozdíl od nočních podniků a drahých restaurací se mohou přizpůsobit, podobně jako městské bary, co lákají štamgasty na sportovní eventy, tematické drinky a další přidanou hodnotu.

Katalog nad zlato

Americká agentura Nielsen vydala přehled nejsledovanějších (nejstreamovanějších) pořadů za loňský rok a výsledky vás asi nepřekvapí. Potvrzují totiž, o čem si tu píšeme už pěkných pár měsíců. Lidé (nejen Gen Z) chodí na VOD nikoliv za původní tvorbou, ale aby doháněli celovečerní a seriálové resty. Je logické, že Netflix točí/kupuje Originals, protože na rozdíl od ostatních nemá filmové studio, skrz nějž by nejdřív posílal filmy do kin a následně je prezentoval na své VOD.

Kinopremiéry mají při uvedení na VOD nepopiratelný úspěch, ale Kravaťáci (Suits) a Lovci duchů (Supernatural) v počtu odstreamovaných minut jednoznačně předbíhají všechny ostatní. V první desítce seriálů není žádná současná původní tvorba, za Kravaťáky je animovaný trhák Bluey, nekonečná procedurálka NCIS, Teorie velkého třesku, Přátelé, Gilmorky, zkrátka samí obvyklí podezřelí.

Ve filmech je pak - bavíme se čistě o americkém trhu - situace ještě výraznější, protože Disney+ je v mnoha rodinách jako vodovod, který se pustí, když děti potřebují “napít” a rodiče odpočinout. Proto v odstreamovaných minutách jasně vedou disneyovky a pixarovky. Moana, Encanto, Super Mario Bros., Elemental, Minions… atd. atd.

Sami sobě odpovězte na otázku, kolikrát jste po mnoha minutách bezcílného scrollování kliknuli na oblíbený, nebo pár let starý - už viděný - film, místo nějaké novinky, kterou se vám karusel pokoušel nacpat do chřtánu? Znám odpověď, bez ohledu na to, jak se Netflix ve svých topkách snaží všechny přesvědčit, že o novinky je velký zájem. O plné a zajímavé katalogy se v následujících letech bude bojovat do posledního dechu a posledního dolaru.

Road House plný bitek

Ukázka na mnohokrát odkládaný a obsazovaný reboot osmdesátkového béčka Road House zcela jistě řadu lidí potěšila. Jake Gyllenhaal se na roli připravoval svědomitě a ve finále se porve s hvězdou MMA Conorem McGregorem. Chtělo by se říct na stříbrném plátně, ale Amazon uvažuje jinak. Ačkoliv má pod palcem distribuční platformu v rámci MGM, půjde Road House koncem března rovnou na Prime Video. A režisér Doug Liman (Na hraně zítřka, Agent bez minulosti) je z toho mírně řešeno nešťastný.

K projektu se upsal už v roce 2021, kdy bylo ještě MGM tradičním hollywoodským studiem. Jenže musel čekat na Gyllenhaala, který natáčel Covenant s Guyem Ritchiem. Mezitím MGM odkoupil Amazon a Liman si teď stěžuje, že nechal krev a pot ve filmu, který měl jít primárně do kin. Stříbrné plátno uvidí jen v rámci slavnostní premiéry na festivalu SXSW, ale tam Liman na truc nepůjde, protože považuje chování Amazonu za porušení dohody. Tím spíš, že se Prime Video zavázalo ročně uvádět do kin 12 až 15 filmů. Proč mezi nimi není zrovna Road House, ptá se Liman.

Jeho verze? Road House měl na testovacích projekcích vyšší skóre než jeho starší filmy (Pan a paní Smithovi, Agent bez minulosti). Zástupci Amazonu/MGM byli také nadšení. A hlad po snímku dokazují i nadšené ohlasy po premiéře ukázky a počty zhlédnutí. Limanovo vyjádření nicméně vypadá už jako definitivní povzdech, nikoliv snaha ještě něco urovnat či zachránit. Amazon je rozhodnutý tímhle filmem vylepšit streamovací menu (možná to souvisí i s aktuálním zaváděním dražšího předplatného pro ty, kdo nechtějí reklamní vložky). Pro další filmaře to budiž varování, že příště mohou být o kinopremiéru ochuzeni právě oni a jejich film se může jen jedním z mnoha titulů v nekonečném online víru pohyblivých obrázků.

Madam Web jako důmyslná pavučina filmového marketingu

Co naopak do kin určitě dorazí? Na Valentýna se můžete těšit na první komiksovku letošního roku, kterou bude Madam Web od Sony. Studio už sice trochu couvá s budováním alternativního Spidey vesmíru a naznačuje, že Madam Web a pozdější Lovec Kraven budou samostatnými příběhy, které se mohou a nemusí rozvíjet dál v rámci širšího celku, ale Madam Web už je teď se svými odfláknutými upoutávkami, plakáty, bannery a vlastně vším vysmívaná skoro stejně jako svého času Morbius. Dakota Johnson zřejmě kvůli tomuhle projektu změnila agenta, ale už se přes to možná přenesla, protože ve víkendovém Saturday Night Live si z filmu dělá legraci. Podobně ironicky ho “propagovala” i Sydney Sweeney v epizodě onlinového fenoménu Hot Ones, což je možná cesta, jak dostat lidi do kin. Fandové zmíněných superžen se půjdou podívat na ladné křivky, ostatní mohou spoléhat na hate-watch, tj. přijdou se přesvědčit, že je to opravdu tak marné.

A nebo možná nepřijdou a Sony se nechá nachytat na švestkách jako u Morbia? Nikdo neví, jak to dopadne. A to je na tom právě nejzajímavější. Za ten až okatě zpackaný marketing by měl ale někdo dostat sošku. Buď je to rafinovaný trolling, nebo prostě klika, ale další a další miliony impresí generuje následné posmívání se na sociálních sítích.

Taylor Swift může za vaše po… životy!

Umělá inteligence se předvedla v pravém světle, když internet před pár dny zaplavily “autentické nahotinky Taylor Swift”. Člověk by čekal, že TOHLE bude největší a nejzásadnější zpráva týkající se popové hvězdy, kterou mnozí považují za nejvlivnější osobu na světě. Ale ne… tým jejího přítele se totiž dostal do finále ligy a zahraje si Super Bowl, což způsobilo nečekanou politickou bouři. Podle Fox News je všechno předem domluvené, Kansas City Chiefs už mají výhru slíbenou a šťastný pár pak v pozápasovém interview podpoří Bidena.

Mluvící hlavy šly tak daleko, že připomněly konspirační teorii z covidové éry, podle níž Pentagon najal Taylor Swift jako ultimátní zbraň proti dezinformacím. Demokrati ji mají jako loutku, co má mládež zabavit, aby nepodlehla svodům internetovým dezinformátorů. Pokud vás podobné fantazírování láká, možná jste se chytli i na háček zaručeným zprávám o tom, že Taylor Swift napsala scénář k novému filmu Matthew Vaughna Argylle: Tajný agent, nebo že má roli ve třetím Deadpoolovi. Kdekoliv se Taylor objeví, tam se začnou množit podobné klepy.

Média na tuhle horskou dráhu ochotně skočila. Jakmile se ukázalo, že Kelce bude hrát s Chiefs Super Bowl, začalo se propočítávat, jestli stihne Taylor dorazit na zápas po svém koncertu v Tokiu. Podobně se řešil letový provoz nad L.A., když si měla z fotbalu odskočit na Zlaté glóby. Logicky to některým sportovním fanouškům vadí, ale během posledního zápasu se kamery “usmály” na Taylor z tříhodinové stopáže jen dvakrát, v celkové stopáži čtyřiačtyřiceti sekund. Taylor je středem politického a showbusinessového dění čistě proto, že marketéři cílí na terč číslo jedna. Kdo v tom hledá konspiraci, ten potřebuje od všech palcových titulků a displejů minimálně několikadenní pauzu.