Náš kolega a kamarád Petr Semecký na Filmtoru napsal hezký názorový článek o tom, že chodit do kina se stává luxusem pro bohaté a báječné. Zasmál jsem se tomu z pozice člověka, co ve Švýcarsku chodí do kina za osm stovek, zavzpomínal jsem na dobu, kdy lístky do nejlepších pražských sálů nepřelézaly 200 korun, ale pak jsem si rychle uvědomil, že trefil hřebíček na hlavičku. Nehodlám tady kinaře bránit, zvlášť ne Cinema City, které se momentálním zdražením dostává daleko před ostatní, což je dáno i jejich amorálním online manipulačním poplatkem, jež cenu posílá k hranici tří stovek.

Myslete na to, až půjdete teď o víkendu na „levnou neděli za 79 Kč”. O den později už si budete na základním vstupné muset připravit o dvě stovky víc, což je víc než za jakékoliv měsíční předplatné u nás dostupných VOD platforem (jen nejvyšší tarif u Netflixu je dražší). Divák v Praze logicky může hlasovat nohama, existuje celá řada jednosálovek – mnohdy s bohatším programem (ano, mluvíme o našem milovaném Aeru) – které nabízejí mainstreamové trháky za bratru 160 Kč. Jenže kdybych chtěl třeba v Liberci vyrazit na stejného Napoleona do místního Cinema City, bude mě to to stát při online nákupu už 260 Kč. Původně jsem tu měl Liberec jako typický příklad velkého města s chudou nabídkou, ale musím se Matějovi omluvit, protože oni mají ve městě ještě Cinestar nebo kino Varšava (lístek za stopade). Oproti tomu moje rodné Ústí nad Labem už stihlo všechna menší kina pozavírat, takže je v něm skutečně pouze Cinema City. Jedno rozumně programované kino na sto tisíc obyvatel. Uf.

Stovka v ceně lístku je zatracený rozdíl. Doporučil bych ji investovat do občerstvení, ale všichni víme, že s touhle částkou už si v multiplexech u comba popcorn+cola nevystačíte. Řetězce pro jistotu na svých stránkách ceny občerstvení ani neuvádějí. Tuší proč. Ve Španělsku se teď mimochodem soud osopil na místní síť multiplexů a dal jí pokutu za to, že zakazovala lidem brát si do sálu vlastní jídlo. 

Kina nejsou restaurace, takže nemohou návštěvníkům bránit v tom, aby se během tříhodinové stopáže najedli tak, jak uznají za vhodné. Jsem zvědav, jestli tohle rozhodnutí přijde i k nám, protože kinaři jsou na napálených cenách občerstvení bytostně závislí. Bez předraženého popcornu a nachos by mohli rovnou zhasnout promítačky.

Je to už několik let křehký balanc mezi zdražováním a snahou udržet si stálého diváka, zmlsaného nekonečnou nabídkou mediálních formátů na internetu. Čím větší řetězec, tím menší snaha jakkoliv diverzifikovat, objevovat nové horizonty, nebo pořádat smysluplné jednorázové akce. Prostě jen excelovská tabulka s výdaji a příjmy. 

Jsme rádi, že kina existují, ale už dávno do nich nechodíme na všechno a za každou cenu. Jak to máte vy? Kolik měsíčně nebo ročně téhle vášni obětujete, ať už v pokladnách multiplexů, nebo platbou za nejrůznější online služby?

--- 

Vytáhni v hospodě: Konkurenční multikina zatím tak extrémní ceny naštěstí nemají. V Cinestaru stojí klasická vstupenka na 2D film pro dospělého u pokladny 245 korun, v Premiere Cinemas 225 Kč. V případě online nákupu jsou pak v obou případech vstupenky levnější a bez manipulačního poplatku.