Jak jsem vysvětloval v nedávném článku, komiksové adaptace si příští rok dávají velkou pauzu. Co je nahradí? Kupodivu sci-fi, s nimiž nás čekají docela slušné žně. Kromě Duny, Krotitelů duchů, Vetřelce nebo Furiosy z Šíleného Maxe přitom dojde i na Planetu opic, která se do kin vrátí se čtvrtým dílem rebootové série. Ačkoliv ho Foxové oficiálně oznámili už v roce 2019, první teaser byl pro spoustu lidí velkým překvapením. Po jeho vydání pak vypukl zmatek kolem toho, kdo je hlavním hrdinou filmu a co přesně nás v květnu 2024 vlastně čeká, takže... možná není od věci si to celé vysvětlit?

Království Planeta opic, jak zní oficiální český název (ne, není to překlep), se odehrává „několik generací“ po Válce o planetu opic. To samo o sobě eliminuje původní teorii, že je v teaseru Caesarův syn Cornelius. Šimpanz, jenž líčí své sny při cestování s orlem, se jmenuje Noa (Owen Teague) a má jít o hlavního tahouna nové opičí trilogie. Na první pohled by Noa neměl být ničím výjimečný. Hned na začátku příběhu ale zjistíme, že je jedním z mála přívrženců učení bájného Caesara, mírumilovného „Mojžíše opičího světa“.

Přesně tak, režisér Wes Ball (trilogie Labyrint aka Maze Runner) nám ukáže dopad Caesarova odkazu desítky let poté, co jsme se s největší opičí legendou rozloučili. Zatímco někteří chlupáči si jeho vizi vyložili dost po svém (k tomu se ještě dostaneme), Noa patří mezi hrstku věrných, kteří stále kráčí po správné mírové cestě. Důležitým spojencem mu na ní bude moudrý orangutan Raka (Peter Macon), jenž na krku nosí Caesarův slavný „okenní“ symbol, a klíčovou roli sehraje i lidská dívka Mae (Freya „Ciri“ Allen), jíž Noa navzdory všudypřítomnému nebezpečí vezme pod svou ochranu.

O jakém nebezpečí je řeč? Správně jste vydedukovali, že mám na mysli lovení lidí, jež opice rovnou zabíjejí, anebo využívají jako otroky. Království Planeta opic tak bude mít výrazně blíž k původní sérii, v níž se lidstvo vrátilo zpět do éry primitivnějších lovců a sběračů, zatímco opice disponovaly relativně vyspělou civilizací... respektive civilizacemi. Rozkol, který se řeší spoustou násilí, je ostatně vidět i v teaseru, kde jednotlivé opičí frakce bojují mezi sebou a využívají u toho nejen koně, ale také čím dál tím nebezpečnější zbraně.

Tady bych si dovolil lehkou odbočku, jelikož by v příběhu měla hrát klíčovou roli lidská technologie. Teaser ukazuje opice prozkoumávající podzemní základnu a spekuluje se o tom, že jde vyloženě o pátrání po tajných zbraních, jež by jedné frakci daly převahu nad ostatními. Ti neodvážnější fandové dokonce spekulují o tom, že by se do série mohlo vrátit oblíbené cestování časem nebo lidští mutanti, to už však otevíráme sféru velmi divokých teorií. Záběr na obří teleskop nicméně leckoho potěšil, protože jde o další pomrknutí směrem k vesmírné lodi Icarus, v níž se nachází Charlton Heston aka George Taylor z původního filmu.

Přestaňme ale předbíhat – (polo)remakem ikonické Planety opic může být až některý z dalších dílů nové trilogie. Ten první se zaměří čistě na to, jak se Noa a Mae (a ten orel!) vyrovnají s hrozbou arcipadoucha Proxima Caesara (Kevin Durand), jenž obrátil Caesarovo učení naruby a stal se obávaným vůdcem pobřežního opičího klanu. Právě on se snaží získat lidskou technologii, s níž by významně rozšířil svoji moc, a jak už to v podobných příbězích bývá, v cestě mu stojí jen dvojice nepravděpodobných hrdinů, kteří čelí obrovské přesile.

Andy Serkis, jenž s filmem oficiálně nemá nic společného, pochopitelně tvrdí, že nás čeká velká pecka. Wes Ball mu prý ukázal, jaké má s opičí ságou plány, a máme se připravit na to, že budeme sbírat čelisti na podlaze. Tyhle vzletné lákačky jsou v Hollywoodu tradiční povinností, v případě nové Planety opic jim ale člověk tak nějak chce věřit. V záplavě přepálených blockbusterů, u kterých není radno přemýšlet, totiž legendární série zůstává střízlivým opěrným bodem, jenž nezabíjí mozkové buňky po tisících.

Snad tedy po chválené trilogii nevyfasujeme tradiční průšvih s otevřeným koncem, ale šikovně vystavěnou sci-fi, která nabídne ideální mix dramatu, dechberoucích trikových hrátek a mrazivých překvapení. Vzhledem k sedmileté pauze mezi filmy navíc opičí comeback působí docela svěže – a byla by o to větší škoda, kdyby nakonec patřil mezi to nejslabší, co nám blížící se záplava sci-fi přinese do kin.