Letošní filmový rok je v českém rybníčku poměrně bohatý na ambiciózní a povedené tituly. Dostali jsme skvělý moderní thriller #annaismissing, povedené retro drama Úsvit a i ten Bod obnovy udělal řadě z nás aspoň malou radost. Již za pár dní ovšem doputuje do kin snímek, který zatím proplouvá trošku pod radarem, rozhodně se mu ale vyplatí věnovat pozornost. Komedie Přišla v noci nám totiž ukáže, jaké to je, když se vám do života a do bytu vetře extrémně vlezlá tchyně. Vděčné téma, která dokáže rezonovat ve většině tuzemských domácností, má pak nakročeno k tomu stát se jednou z nejvtipnějších českých komedií posledních let. A naše redakce s tím víceméně souhlasí.

Jak to vidí Mr. Hlad: 

Tomáše Pavlíčka mám jako scenáristu a režiséra rád, s tvorbou Jana Vejnara se hodlám brzy seznámit a společně jim to evidentně šlape, protože jejich černočerná komedie o tom, že maminky máme všichni rádi, ale musí se dávkovat opatrně, se dost povedla. Simona Peková od svého příchodu na scénu doslova ovládne prostor i celé plátno a před její energií není úniku. Ať už chystá smažený květák, leze na nervy snaše, nebo citově vydírá svého synka. A nebo svoje chování dotáhne do extrému, na který není nikdo z hrdinů a diváků připravený.

Přišla v noci umí být extrémně vtipná podívaná, jen aby z ní o pár chvil později mrazilo. Testuje hranice mateřské i partnerské lásky a staví hrdiny i diváky do velmi nepříjemných situací. Takových, které vás budou nejspíš první hodinu bavit, jen aby pak přešly ve skutečný děs, protože problém, v němž se trojice hrdinů ocitne, jednoduše nemá dobré řešení. Přiznám se však, že jsem přeci jen čekal po reakcích z Varů malinko víc. Pravda, letošní rok je co do zajímavých českých filmů hodně silný a Přišla v noci patří k těm nejlepším, ale kdyby tvůrci ještě malinko víc přitlačili na pilu, vůbec bych se nezlobil. A myslím, že jejich dílu by to i prospělo.

Jak to vidí Spooner:

Všechny vtipy a hlášky o pekelné tchyni v tísnivém celovečerním podání. Talentovaný režisér Tomáš Pavlíček a jeho parťák Jan Vejnar naplno vytěžují vděčné divácké téma o tom, jaké to je, když se k vám nastěhuje otravná tchyně, kterou byste nejraději viděli maximálně na Vánoce. A to vše v duchu totálně absurdní komedie, která si ovšem po celou dobu drží svůj punc opravdovosti a zároveň i psychického teroru s prvky hororu. Tvůrčí duo dokáže tyto zdánlivě nesourodé prvky zakomponovat do jednoho z nejoriginálnějších a nejvíce sebevědomě natočených českých počinů tohoto roku. Scénář servíruje přirozené, extrémně vtipné a realistické dialogy, které opravdu působí stylem „jako ze života“ a dokáže skvěle podtrhnout absurdnost nejedné rodinné hádky. 

Výtečné hlášky a šílené momenty se zejména v první polovině vrší ve velkém a já bych se opravdu nedivil tomu, kdyby se z filmu stala v některých kruzích solidní kultovka. A to i díky bezchybnému výkonu Simony Pekové, která prototyp tchyně na zabití naplňuje až mrazivě dokonale a hlasitě si říká o Českého lva. Škoda, že zakomponování hororových prvků působí v jistých momentech spíš rušivě, postavy se v poslední třetině přestanou chovat racionálně a snímek má přesně ten druh konce, jenž já osobně příliš nemusím. I přesto je Přišla v noci jedním z tuzemských snímků, kterým byste rozhodně měli věnovat pozornost. 

Jak to vidí Rimsy:

„Tahleta srandovní ženská je ale pěkně vypočítavá!“ Simona Peková v roli vlezlé maminky skutečně exceluje a krade si každou scénu pro sebe. Už karlovarské projekce ukázaly diváckou vděčnost této nazgûlovsky neodbytné postavy, s jejíž variací se většina z nás v životě už někdy setkala. Dobře vybalancované přepálenosti dominuje komediální přístup, občasné hororové náznaky jsou tak spíše úsměvné a připomínají, že pro ústřední partnerskou dvojici vtíravá povahy maminky až takovou legraci nepředstavuje.

Z nahláškované crazy komedie s temnými podtóny na způsob Funny Games se postupem času vyklube dobře odpozorovaná vztahovka. Alegorický konec je však přece jen trochu matoucí a poté, co maminka vyklidí pole, filmu spadne řetěz, který se už nepodaří úplně nahodit. I tak se ale jedná o zdařilý projekt, který díky zapálenosti herců před kamerou i filmařů za ní velmi dobře pobaví a zařadí se mezi nejpovedenější tuzemská díla roku. 

Jak to vidí do_Od:

Komediální zhmotnění několika konkrétních rodinných hororů, které můžou mladé páry v životě potkat. Důležitý ale je, že premisa, z níž by se strašně snadno mohla vyklubat jen nevtipná sbírka klišé a stereotypů (a že na to v Česku máme patent), v tomhle tvůrčím podání naštěstí parádně funguje, takže se člověk celou dobu inteligentně baví, zatímco oceňuje komorní a hravý přístup herců i režie.

V konkurenci obsáhlejších, o něco ambicióznějších letošních domácích kousků jako #annaismissing nebo Úsvit to u mě maličko ztrácí. To ovšem nic nemění na tom, že povedenější komedie tady nebyla od již pár let starých Vlastníků, a to taky není málo. Takže dejte na rady mě a hádám i ostatních, a rozhodně si na to do kina zajděte. Ideálně i se svou polovičkou.

Jak to vidí Cival:

Je to příběh jako z pohádky: Nechce se vám dlouhé roky čekat na granty na další celovečerák, a tak vymyslíte komorní dialogový kousek, co jde natočit v jednom bytě se třemi herci. A je z toho jeden z nejlepších domácích kousků roku. Mezi celovečeráky možná ten vůbec nej (Electra protentokrát promine). Přišla v noci boduje parádně zvolenou i rozpracovanou premisou, se kterou se buď díky mamince, tchyni či sdíleným nočním můrám může ztotožnit každý, a nejen díky životní roli Simony Pekové (mluvil jsem s ní po premiéře a nevypadala, že by to musela extra hrát) si ji naplno užít.

Dialogy jsou nejen odpozorované a strašidelně dotažené ad absurdum, ale i vybroušené na energetické i humorné maximum (řekni čtyřikrát za sebou „quiche“ a nikdy to nebude trefné jako ve filmu), herci jsou parádní, obrázky podmanivé, tempo adekvátní a maskérka je bohyně. Spory lze vést snad kolem finále, které volí spíše mírnou cestu jisté nedořečenosti a morální introspekce. Výsledek je ale suverénní a výborně mě bavil v kině i potřetí.  

Recenzi čekejte velmi brzy.