Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Konec herecké stávky je momentálně v nedohlednu, ale komu herci schází, ten nemusí zoufat, protože dneska budeme mluvit skoro jen o nich a také o hraní. A když mluvíme o hraní, musíme se zastavit u lidí, co v kině hrají i „hrají”.

Bude se zítra tančit všude?

Ano, neobratným oslím můstkem jsem se dostal k Taylor Swift a jejímu koncertnímu filmu. The Eras Tour zbořila kina. Nejen počtem prodaných lístků, ale také díky fanynkám a fanouškům, co protančili mezi sedačkami celou stopáž (169 minut). Byl jsem hladový po senzaci, když jsem si minule zatipoval 180 milionů a ještě při tom trochu popletl severoamerický (100 milionů) a globální (150 milionů) tracking. I ty byly nakonec trochu nadhodnocené, ale komu to vyčítat, zkrátka jsme všichni doufali v další zázrak letošní hubené sezóny.

Nakonec z toho bylo jen stále bláznivých 92.8 milionů, což znamená, že Taylor zůstala těsně za říjnovým rekordem (Joker otvíral za 93.6 milionů) a nedosáhla na magických sto milionů na domácím trhu. Stále však násobně překonala ty nejúspěšnější koncertní premiéry a odnáší si domů plus mínus půlku tržeb, které v globálním otvíráku dosáhly ke hranici 123 milionů dolarů.

Teď bude zcela jistě následovat rychlý pád, částečně i proto, že se film hraje pouze o víkendech, resp. od čtvrtka do neděle. Proč? Tým kolem Taylor to vysvětluje snahou udělat z filmu víkendový event s atmosférou opravdového koncertu. Tenhle zážitek potřebuje poloplný sál s nadšenými fanoušky, nikoliv liduprázdnou projekci ve všední den po poledni. Kdo potřebuje uprostřed týdne víc Taylor, ten může zamířit na Netflix, kde je k mání dokument Miss Americana, nebo záznam předcovidové koncertní šňůry Reputation Stadium tour. 

Na otázku, zda momentálně kina zachvátí vlna koncertních filmů, je aktuálně jednoduchá odpověď. AMC tuhle jiskřičku uhasí přesně za dva měsíce od premiéry The Eras Tour, protože do kin dorazí celovečerák s Beyoncé, který utrží zlomek toho, co Taylor. Jakýkoliv malý či velký hollywoodský hráč si tak rychle rozmyslí, jestli do něčeho podobného půjde. Hvězdy podobného kalibru jako Beyoncé by se daly spočítat na prstech jedné ruky, ale kdo by šel kvůli nižším desítkám milionů hypotetického zisku do kin, když nemá šanci překonat Taylor Swift a bude označen za marného opisovače? To radši vydělat vyšší desítky až stovky milionů nějakou tou koncertní tour, ne?

The Eras Tour film byl vždycky jednorázovým eventem, podzimní kometou, co přiletí a odletí. Svou misí Taylor Swift splnila, ale subžánr koncertních záznamů nespasí. Ostatně ani na streamech jim moc pšenka nekvete. Ani zmíněné netflixovky se v předvečer premiéry do globální top desítky nejsledovanějších pořadů neprobojovaly, což je dáno i tím, že na celovečerní Taylorku se např. u nás davy neřítily – film skončil za hranicí první pětky a přišlo na něj necelých sedm tisíc lidí, pětkrát méně než na pokračování Tlapkové patroly. Zpěváci zjevně patří na pódium a herci do kin. Jenže kde ty herce vezmeme? 

Netflix: Zábava, která nikdy nekončí

Slíbil jsem, že to bude celé o hercích, ale ještě jedna malá odbočka. Už i Netflix pochopil, že to se SAG-AFTRA bude na dlouhé lokte. Když se vyjednavatelé přihlásili o odměny navázané na počty předplatitelů, prásknul Ted Sarandos, CEO Netflixu, dveřmi. Vyjednávání jsou opět odložena a vypadá to, že do konce roku se továrna na sny nerozeběhne. Netflix však má alternativní plán. Po vzoru Disneyho se chce pustit do segmentu zábavních parků. Už má zkušenosti s nejrůznějšími pop-up story, v nichž se prodával merch všeho druhu, ale Sarandos nyní mluví o House of Netflix, stálých zábavních centrech po celém světě, v nichž by diváci mohli přímo vstoupit do děje svých oblíbených Originals. Nechat se vystrašit jako ve Stranger Things, proběhnout překážkovou dráhou jako ve Hře na oliheň, nebo si zastřílet v airsoftové aréně á la Vyproštění atd.

Jedná se o potenciálně miliardové investice, ale v dlouhodobém plánování může jít o velmi lukrativní rozhodnutí. Disney a do jisté míry i Universal na zábavních parcích a tematických atrakcích vydělávají obrovské peníze, které do značné míry drží nad vodou jejich filmový byznys. A Netflix teď má volný cash a nebojí se ho zbavit, viz aktuální zprávy o tom, že se snažil Rockstaru nabídnout obrovskou sumu za licenci na Grand Theft Auto. Mluvíme o vývoji videohry, nikoliv o filmové či seriálové adaptaci! Velmi pravděpodobně by šlo třeba o mobilní hru ve stejném vesmíru, nikoliv o plnohodnotné pokračování nebo dokonce převzetí celé značky. Přesto podobný krok naznačuje, že Netflix chce mít tzv. prsty ve všech koláčích.

A víte, proč v Disneylandech všechno běží jak na drátkách i během stávky? Protože v těch kostýmech sice jsou herci, ale jedná se o kluky a holky, co nejsou v SAG-AFTRA. Jednou by tam možná chtěli být, ale momentálně je to mimo jejich dosah. 

Chudý jako herec, bohatý jako influencer

Z nekonečné stávky jsou vyčerpaní už úplně všichni. Pravidla přestávají platit, mnozí z herců jsou naštvaní na vlastní vyjednavače, a tak se na právě proběhlém newyorském Comic Conu objevila celá řada členů SAG-AFTRA a promovala si tu nadcházející projekty. To je samozřejmě velký přešlap, ale zatím se neobjevil nikdo, kdo by ho trestal. Stejně tak Netflix na svých sociálních sítích a videokanálech chrlí zákulisní obsah, jímž promuje své premiéry. Občas se dušuje, že vše bylo natočeno před mnoha měsíci, ale v některých případech to působí jako nepříliš věrohodná zástěrka. 

Je možné, že se SAG-AFTRA „probudí” a začne rozdávat žluté a červené karty. Zároveň se také může stát, že to některým hercům bude jedno. Proč? Protože být slavným hercem na stříbrném plátně už dávno není jedinou cílovkou pro nastupující generaci. Spousta z nich se pohodlně rochní na levelu mikroinfluencerů, kdy zvládnou vydělat víc než jejich rodiče a v delším horizontu uspoří na vlastní bydlení, auto i při nadstandardních výdajích. Ať už dřou na YouTube, dělají srandičky na TikToku, vrtí zadkem na Instagramu, nebo odhalují své nitro na OnlyFans. Můžeme se jim posmívat, můžeme je varovat před rychlým datem spotřeby, ale copak je v Hollywoodu úroveň a jistota výdělku vyšší? 

V následujících týdnech se rozepíšu v samostatném tématu o komplikovaném vztahu herců a influencerů. Také o tom, že na některé z nich SAG-AFTRA nedosáhne, protože jakkoliv jim vyhrožuje, že v případě nerespektování pravidel stávky členskou průkazku neuvidí, řadě z nich to může být jedno. Ve svých „oborech” slušně vydělávají, mají absolutní kontrolu nad svou produkcí a i bez členství v odborových organizacích se mohou zaštítit známou agenturou. Těšte se proto na téma o influencerské ekonomice, jež se čím dál tím víc prolíná s tou hollywoodskou. 

Už během covidu mnozí herci přišli na to, že mohou svou slávu přetavit v instantní online publikum a relativně snadno si přivydělat během hollywoodské pauzy. Během stávky je situace prekérnější, ale našlo se pár odvážlivců, co ukázalo Hollywoodu záda a riskovalo vyhození ze SAG-AFTRA, protože zahlédli, že za plotem je tráva zelenější. 

Náskok díky technice

Tohle je sice slogan Audi, ale já chci mluvit o jeho přímém konkurentovi BMW. Ten momentálně na trh uvádí novou generaci kompaktního crossoveru BMW X2. A potřebuje vůz poutat v reklamních spotech. Co s tím, když mu v nich nemohou účinkovat celebrity, dokonce ani nesežene nikoho na voice-over. Chytré hlavy a automobilce si poradily. Jeden spot je namluvený mužským a ženským A.I. generátorem, což jednak šetří náklady a jednak řeší situaci, kdy oba roboti pronášejí chladným hlasem PR newspeak takové úrovně, že by to žádný herec z masa a kostí nezvládnul s vážnou tváří.

BMW jde ale ještě dál. Pro hlavní spot totiž jako řidičku najalo digitální influencerku Miquelu. Tahle devatenáctiletá brazilská fashion modelka je z jedniček a nul, ale na Instagramu má miliony followerů a spolupracuje se značkami jako Calvin Klein nebo Prada. A teď řídí BMW X2 v reklamě. Tedy neřídí, protože ona, auto i město kolem jsou komplet všechno rendery. Což tedy není novinka, protože v automotive spotech jsou auta často renderované modely a města nebo krajinky kolem nich jsou prázdné záběry, do nichž je vůz bezchybně zasazen. Umožňuje to maximální kontrolu nad produkcí i postprodukcí. Změna skladby záběrů? Není problém. Výměna barvy laku, designu kol, stupně výbavy? Otázka několika minut. 

Jako divák si toho všimnete jen ve chvíli, kdy se soustředíte. Úroveň vizuálních efektů je vysoká, ale v těch spotech chybí život. Ten s BMW X2 už ani nezastírá, že je skrz naskrz digitální a jeho slogan „Make It Real” je třešinkou na dortu. Vítejte ve světě bez herců. Budoucnost je teď.

Políček od Disneyho

Nebyl by to newsletter, kdybychom alespoň pár řádek neobětovali Disneymu. Týden co týden myšákovo království něco vyvede. A tentokrát posílá prostředníček stávkujícím hercům, protože někdo vyhrabal z archivu na Disney+ jednu z jarních premiér tohoto roku, teen komedii Láska, nebo Harvard (Prom Pact), v níž je scéna basketbalového zápasu se záběry do publika. Ve třetí řadě je tam pětice digitálních herců, co se hýbou jako hodně zastaralé animatronické loutky. S tvářemi jako z prvních The Sims, s animací z prvního ročníku videoherního NHL (ano, myslím rok 1994). Neuvěřitelně odfláknutá práce, ale zároveň zhmotněná obava vyjednavačů SAG-AFTRA. 

Další urážkou je, že jde v případě tohoto digitálního komparsu téměř výhradně o zástupce minorit, ale to už bychom rozdmýchávali další zbytečné války. Zásadní je, že se nikdo ani nesnažil, protože vygenerovat uvěřitelně se hýbající pajďuláky s dostatkem polygonů není zas tak těžké. A v záplavě vypiplaných a make-upem zmalovaných skutečných teenagerů by to bylo ještě snažší. Ale znáte to – rychle, levně a kvalitně je nesplnitelná konstelace, zvlášť v kontextu laciné televizní tvorby (tohle je Disney Channel, nikoliv originální produkce pro Disney+). K Harrisonu Fordovi v pátém Indy je to od podobných strašáků do zelí světelné roky daleko. A přesto exekutivci nebáli pustit podobný nedodělek do oběhu. 

Proč by měli váhat u jiných projektů, když jim technologie umožní ošálit mnohem víc diváků, včetně těch náročnějších? Neptejme se zástupců SAG-AFTRA, neptejme se AMPTP. Ptejme se sebe, co všechno jsme ochotni spolknout, nebo přejít pobaveným pohledem či jízlivým komentářem na sociálních sítích.