Trailer na Ještěra nás před několika týdny docela potěšil. Sliboval atmosférickou pomalou krimi s možným přesahem do jiných žánrů. Film, u kterého se bude pátrat nejen po okolnostech kruté vraždy, ale kde se tvůrci nebudou bát trošku víc řešit i temné nitro hlavního hrdiny. Jenže Netflix umí nalákat, jen aby potom zklamal. Ještěr naštěstí tenhle případ není. 

Jak to vidí Spooner:
Kdo by to od režiséra popíkových videoklipů od The Weeknda apod. čekal. Ještěr je totiž nejen proklatě temnou kriminálkou, ale zejména až nečekaně vyzrálým a sebevědomým debutem, v němž dává Grant Singer o svém talentu celkem stylově vědět. Předkládá nám sice zatraceně pomalou, ale o to hutnější a kamerově vymazlenou kriminálku takřka skandinávského střihu, která sice vyloží všechny své trumfy na stůl o něco dřív, než měla, ale ani následný úkrok do jiného subžánru celku jí nijak výrazně neubližuje. 

Obzvláště, když se může režisér spolehnout na nonstop charisma a sveřepý výraz bezkonkurenčního Benicia Del Tora, jemuž navíc kryje záda solidní Timberlake či Michael Pitt, po delší době zase v roli nepředvídatelné magora. Škoda, že výsledek doplácí na hodně nevyrovnané tempo a zejména klasický netflixovský neduh v podobě přepálené stopáže, kvůli níž se zejména v polovině dost přešlapuje na místě a musíme se zde hodně dívat na zbytečnou postavu Alicie Silverstone. Kdyby to bylo celé o půl hodinky kratší, mohla být z Ještěra kriminálka roku. Takhle jsme dostali „jen“ hodně solidní žánrovku.

Jak to vidí Mr. Hlad:
Mám radost. A docela velkou, protože filmy jako Ještěr se dnes už v kinech objevují jen minimálně a na streamech jsme si už bohužel museli zvyknout na to, že potenciálně zajímavé projekty nejsou často dotažené tak, jak by se nám líbilo. To je možná svým způsobem problém i Ještěra, ovšem pozitiva tu jednoznačně převládají. Klipař Grant Singer natočil pomalu plynoucí krimi drama, které se opírá především o skvěle hrající herce, nad nimiž ještě o hlavu ční výtečný Benicio Del Toro. Z něj nelze spustit oči ani v prostřední třetině, kdy se Ještěr začne malinko rozpadat, protože tvůrci mají nejspíš pocit, že musí dohnat tu krimi zápletku a malinko to zkomplikovat. 

V jádru to však pořád zůstává hlavně dramatem, kde je na všechno spousta času, jehož hrdinům, jejich příběhům, traumatům a problémům budete věřit a které se umí v ten správný moment proměnit v napínavou podívanou. Takovou, jaká dovede našponovat divácké nervy podobně jako třeba Zodiac a jemu podobné detektivky, kde se zdánlivě nic neděje, ale ve vzduchu visí cosi znepokojivého. Na celovečerní debut velmi slušná práce, která potvrzuje, že Netflix při výběru filmů občas umí příjemně překvapit. A že Del Toro a jeho charisma nedostávají v Hollywoodu zdaleka tolik prostoru, kolik by si zasloužili. 

Jak to vidí Cival: 
Klidně bych mu tam toho druhýho Oscara loupl! I když Ještě rozhodně není ten typický materiál na ceny, na jaký jsme v posledních letech zvyklí, Benicio del Toro je v tomhle policejním dramatu tak neokázalý tahoun, že to bere dech. Jeho výjimečné charisma probleskující z nehybného zevnějšku, to je trumf, který se v téhle kombinaci „slow burn“ kriminálky a dramatu z ranku Serpica využívá na absolutní maximum.

Ještěr je jinak hodně milým překvapením. Ne že by šlo o strhující podívanou a ne že by jeho tempo trochu nekolísalo a místy neupadalo na lehce sedativní úroveň, ale tak vyspělý debut, pozvolna šponující atmosféru a budující velmi trpělivě napětí, se rozhodně často nevídá. A už vůbec ne od mladého klipaře a tuplem ne na dramaturgicky nedomrlém Netflixu. Velmi povedená žánrovka, která bude díky své atmosféře a inscenační pečlivosti fungovat i za deset let. 

Jak to vidí TedGeorge:
Těšil jsem se možná až moc, což byla chyba. Podepíšu bezpodmínečnou chválu znovu fantastického Benicia Del Tora, očividně talentovaný režisér Grant Singer si za svůj debut zaslouží kudos, ale s Ještěrem mám jeden velký problém. Snad až moc brzy jsem prohlédl ono: „Kdo, co a proč“ a následně více než hodinu pozoroval, jak se pomalý thriller belhá k očekávanému konci.

Nemám problém s hutnými a rozvážně rozplétanými policejními dramaty, ale tady bych přece jenom ocenil, kdyby se především v druhé polovině událo více a režisér se ke konci nebál ještě více přitlačit na pilu. Podobný problém, kdy se příběhové nitky vydaly trochu jiným směrem, než jsem chtěl, jsem každopádně měl i v nedávném To Catch a Killer se Shailene Woodley. Nenechte se tedy odradit, protože jak se tak dívám okolo – hartusím jako jeden z mála. 

Recenzi čekejte velmi brzy