Když si to tak vezmu, je pro mě dodnes maličko záhadou, jak to tahle série po dvou relativně drahých filmech a nijak příliš oslnivých tržbách dotáhla až na trilogii. Trilogii, kterou by to navíc nemuselo skončit, chtělo by se dodat. Nicméně stěžovat si na to v žádném případě nehodlám, naopak. Jak se totiž za malou chvíli dočtete v našich dojmech, i napotřetí se režírujícímu a hlavní roli ztvárňujícímu Kennethu Branaghovi povedlo nás mile překvapit a naservírovat nám detektivku, která je zase něco úplně jiného než předešlé filmy. Má smysl vyrazit do kina?

Jak to vidí Mr. Hlad:

Vizuálně přepálená Smrt na Nilu mě bavila, celkem však chápu, že ne každému sedla a odklon k menšímu filmu byl i po ne úplně vysokých tržbách logický. A Branagh to zvládl. Přízraky v Benátkách jsou hodně komorní, vystačí si s pár herci, ale především s hodně zábavnou režií. Kenneth Branagh sice avizoval, že to tentokrát bude trochu víc tajemné a možná i hororové, ovšem nepřehání to. Jeho nová poirotovka je pořád hlavně dialogová detektivka, ve které se nebojí blbnout s kamerou i atmosférou, hezky si hraje se světlem a tmou, atraktivním záběrováním a nakonec i trošku s tou hororovou, nebo přinejmenším znepokojivou atmosférou. Absence hvězd nevadí, protože herecky jde pořád o vysoký nadstandard a nový přístup, styl a pojetí Poirotovi sluší.

Tak trochu doufám, že se dočkáme i dalších dílů, kde se režisér opět pokusí o něco malinko jiného, protože ty filmařské hrátky Branaghovi jdou a hezky se na to kouká. Jen je trošku škoda, že stopy předkládá divákům malinko na sílu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem všechno odhadl dopředu, ale bohužel jsem tak nějak tušil, po čem se mám koukat a k čemu to celé směřuje. Celkově jde o velmi fajn žánrovou podívanou, která ukazuje, že tahle série má co nabídnout i v dalších dílech, protože její tvůrce se nebojí zkoušet nové věci. A zatím mu to jde.

Jak to vidí Rimsy:

Neúnavný Kenneth Branagh to s Poirotem zkouší už potřetí a zase trochu jinak. Jako by si vzal k srdci výtky vůči předchozí Smrti na Nilu, u níž leckomu vadila přílišná zdlouhavost. Stopáž Přízraků v Benátkách jen lehce přesahuje 100 minut, a především v začátku je tempo až překotné. To jde ruku v ruce s částečnou změnou žánru, jelikož tentokrát se k detektivce přimíchal i mysteriózní horor. Většina děje se tedy odehrává ve tmavé benátské vile, nechybí ani dynamicky sestříhané scény a pár lekaček. To je rozhodně zajímavý a neotřelý posun, z hlediska stylu navíc zaujmou i často vychýlené úhly kamery.

Žánrový úkrok, větší komornost a celková proměna poirotovské série tedy působí sympaticky. Je však škoda, že k postavám se hůře než v minulosti hledá cesta a také že se v podstatě nepracuje s vývojem hlavní postavy, který rozjela Smrt na Nilu. „Pravda bývá smutná,“ říká zahořklý Poirot, ale v tomto případě je pravdou, že se i třetí Branaghův výlet do světa Agathy Christie vcelku podařil – ne však natolik, aby se jednalo o skutečně zlomový příspěvek k mýtu Hercula Poirota.

Jak to vidí do_Od:

Vizuálně opět vynikající (kamera se místy neuvěřitelně vytáhla), herecky sice míň hvězdné, ale neméně tak strhující (poprvé se mi dostal pod kůži sám Branagh), po stránce příběhu ale ne tak úderné, jak bych doufal. Což ovšem tak nějak platí vlastně pro celou tuhle trilogii, kdy samotné případy a jejich řešení jsou většinou to nejmíň zajímavé na každém z filmů. Možná je to dáno mým množstvím nakoukaných detektivek, anebo možná prostě jen Branagh cíleně odmítá jít až na dřeň, tak či tak je to ale prakticky jediná větší výtka, kterou k tomu mám. Koho lákají hororová atmosféra, půvab Benátek, nebo konkrétní jména před kamerou, nebude z kina odcházet zklamaný. 

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.