Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Ratingový vyprošťovák od Netflixu

Netflix se rád chlubí tím, že na rozdíl od jiných streamovacích platforem pravidelně zveřejňuje statistiky sledovanosti. Dokonce tím v době stávky, kdy jsou právě ratingy jedním z kamenů úrazu, rád mlátí po hlavě konkurenci, ovšem mnohé analýzy naznačují, že netflixovské statistiky mají do transparentních čísel daleko. Když je firma před cca rokem a půl spouštěla, rovnou si do historických žebříčků nasadila pár hitů, aniž by dala najevo, jak k jejich číslům došla. A nedávno přešla z milionů nakoukaných hodin na miliony zhlédnutí, čímž trochu zkomplikovala historické srovnávání hitů, jakkoliv stále ještě uvádí i údaj o nakoukaných hodinách (otázka je jak dlouho).

U aktuálního žebříčku můžeme vidět, že to občas do výsledků zasáhne. Dokusérie Depp vs. Heardová měla 40 milionů nakoukaných hodin, nová minisérie Zabiják bolesti ovšem 54. Přesto je soudní pře hollywoodských herců první, protože je ve stopáži dvakrát kratší a v přepočtu má tedy víc zhlédnutí. Dává to smysl, je to asi i férovější. Daleko kontroverznější bylo, že se měnilo období, během něhož se započítává sledovanost do dlouhodobých žebříčků (ze čtyř týdnů na tři měsíce, resp. 90 dní). Prospět to mělo hlavně trvalkám mezi seriály, protože u filmů platí, že během prvních tří týdnů na ně naskáče 90 % diváků, pak zájem prudce opadá. Druhému Vyproštění však prodloužení měřené doby pomohlo k záseku v Top 10 nejsledovanějších anglicky mluvených celovečeráků. Dokonce má na miliony hodin o fous lepší výsledek než jednička. Přesto je v žebříčku na desáté pozici, těsně pod ní. Proč? Dvojka je totiž o šest minut delší. 

Ze stejného důvodu Matka s Jennifer Lopez přeskočila Glass Onion. Detektivka s Craigem má sice mnohem víc zhlédnutí, ale také je skoro o třicet minut delší. Čáry máry, díky nimž má Netflix v dlouhodobé topce hned dva letošní filmy, ačkoliv jde pravděpodobně o jediné dva celovečeráky, které si z jeho letošní nabídky zapamatujete.

Stávka se chýlí ke konci?

WGA poslední dva týdny s AMPTP intenzivně jednala za zavřenými dveřmi, které ale zjevně nebyly zas tak moc zavřené. Už ty zkratky nevysvětluji, protože se stávkuje už víc než tři měsíce, tak už snad znáte dresy obou týmů. Zástupci studií a streamovacích společností (AMPTP, uf) ovšem ty pootevřené dveře, když pár hodin po posledním vyjednávání, zřejmě tak trochu z frustrace, že se scenáristům nová nabídka nepozdává, rozkopli dokořán, když upravené podmínky zveřejnili. Je to učebnicová taktika, jak dostat protivníka do rohu. Podívejte, prostá veřejnosti, snažíme se ustoupit téměř ve všem, a ono se jim to pořád nelíbí!

Tahle podpásovka je ráznou odpovědí pro všechny, kdo snad měli pocit, že se vše chýlí ke konci a na podzim se opět rozjedou práce na nejrůznějších projektech (minimálně ty přípravné, nezapomínejme na stávkující herce). Když jdou jednání dobře, většinou se o nich veřejně nemluví a v případě dohody přichází do médií obě strany, aby se navzájem poplácaly po zádech a „co jsme si, to jsme si”. Zjevně na to ale ještě neuzrála doba, protože AMPTP hraje podle starých pravidel, kvůli kterým jsme se do celé situace dostali. 

Ještě není jisté, zda tenhle přešlap způsobí dočasné přerušení dalších jednání, ale dost možná se bude znovu začínat tzv. od nuly. Podle dokumentů je AMPTP ochotno přistoupit ke kompromisům, ale některé problematické body ve vyjádření úplně chybí a podle insiderů se ono poslední jednání neneslo v přátelském duchu, ale kapitáni studií a streamerů vyloženě tlačili na bezpodmínečné přijetí nových „velkorysých” návrhů. 

Jejich strategie je očividná. Zatlačit vyhladovělé scenáristy do rohu, donutit je přijmout novou verzi a následně v médiích útočit na herce, že sabotují chod Hollywoodu svou tvrdohlavostí. A že když už i scenáristé přijali, oni by měli také. Podle podobných pravidel se hrálo před patnácti lety. Letošní zápas je však podstatně delší, plný přemotivovaných hráčů, a už dávno v prodloužení. Dojde na penaltové rozstřely? A jakou budou mít podobu? Nikdo netuší, ale jisté je, že změnit chování studií a streamerů – byť třeba jen naoko a dočasně – nepůjde jinak než hrubou silou.

Disney fandí fyzickým médiím

Myšákovo studio oznámilo, že některé ze svých Disney+ seriálů vydá na Blu-Ray. Samo o sobě nevinná tiskovka, kdyby to nebylo poprvé v historii služby, co vychází originály na fyzických médiích. Finančně se to – vzhledem ke stále klesajícím prodejům disků – příliš nevyplatí, ale krabičky v obchodech mohou fungovat jako jistá forma externího marketingu. Plus fanoušci Star Wars tu a tam jistě potřebují podtácky a po několika vlnách slev by zrovna tyhle krásně potištěné placky mohly být finančně dostupné.

Barbie za padesát

Předchozí odstavec byl dost laciný. Víte, co laciné není? Chození do kina! I proto se při nejrůznějších slevových akcí vždy multiplexy naplní až k prasknutí. A jedna taková nás brzy čeká. V našich končinách se tu a tam konají akce, kdy můžete na libovolný film za padesát korun, v USA se již 27. srpna bude konat National Cinema Day, kterého se účastní všechny velké řetězce. Na cokoliv si můžete zajít za čtyři dolary, což je ve velkých městech opravdu značná sleva, která jistě přivede do multiplexů nové diváky. Profitovat bude zejména Barbie a Oppenheimer, ale možná i producenti Blue Beetle, čerstvě premiérového Gran Turisma nebo nových Želv Ninja povyskočí radostí. 

Akce se účastní 3000 kin (tj. 30 tisíc sálů) a slevy budou nejen na vstupné, ale také na občerstvení. Historicky jde teprve o druhou podobnou akci v rámci celých Spojených států, takže uvidíme příští týden, jak moc se promítne do víkendové návštěvnosti (protože neděle se do značné míry v trackingu odhaduje, očekávám velké korekce během pondělí/úterý).

Seš to ty, Petere?

Na několika amerických serverech se rozjela zpráva o tom, že digitální verze Spider-Man: Napříč paralelními světy se značně liší od té, která se promítala v kinech. Jak ovšem i Mr. Hlad z MovieZone ve svém článku naznačuje, jde ve skutečnosti o rozdíly mezi evropskou a americkou kinoverzí. Do Evropy (i jinam) se totiž film musel posílat dva měsíce předem, aby se stihly vyrobit dabingy a titulky. Jenže Lord s Millerem na filmu pracovali do poslední minuty, a tak šla v USA do sálu finální finální verze, která obsahuje desítky, ale dost možná i stovky ne zrovna malých změn. Nejde jen o lepší animaci, ale také mírně přepracované dialogy, chybějící nebo naopak nové vizuální prvky, včetně dovysvětlujících bublin atd. atd. 

Filmová historie zná kosmetické rozdíly mezi domácí a mezinárodní verzí, ale nic v podobném rozsahu, kdy na Twitteru jedou nekonečná vlákna, nacházející nové a nové rozdíly. Americký divák v podstatě nic nepostřehne, ten evropský, který si koupí digitální verzi, nebo bude za pár měsíců koukat na film na streamu, by možná mohl být zaskočen, byť pravděpodobně příjemně, protože žádná ze změn nehýbe s dějem ani vyzněním té či oné scény. My, pamětníci Lucasova neustálého piplání původní trilogie Star Wars, však máme z podobných nenechavých taktik mírně orosené čelo. 

Bolavé rozkročení mezi DCEU a DCU

Blue Beetle v amerických kinech nezazářil, ale může si připsat skalp Barbie a ne úplně marných pětadvacet milionů (v kontextu k nižšímu rozpočtu). Je ironií, že DCEU de facto končí skromným originem, kterým mělo začínat. Nebo tak není? Podle vyjádření Jamese Gunna a Petera Safrana, dvou aktuálních kapitánů komiksových adaptací u Warnerů/DC, totiž Blue Beetlea možná nevidíme naposledy. Svým způsobem by tedy nemuselo jít o poslední kapitolu DCEU, ale o první rozehrání DCU.

Vše je ale mnohem komplikovanější. Blue Beetle vznikal ještě za starých pořádků, ovšem pod křídlem zmíněného Petera Safrana, který si chce teď nechat dveře pootevřené. Zároveň se však v posledních týdnech objevilo několik vyloženě matoucích vyjádření z různých stran. Gal Gadot se rozpovídala o možné třetí Wonder Woman. To ještě studio stihlo dementovat jako vzájemné nepochopení. James Gunn prohlásil, že nadcházející celovečerní Superman – všeobecně braný jako první zástupce restartovaného DCU – nebude originem o mladém Supermanovi, na což samozřejmě fandové Cavilla reagovali dost nelibě, načež Gunn ještě vylepšil situací tím, že prý Davidu Ayerovi slíbil brzké uvedení jeho režisérské verze Sebevražedného oddílu.

Ano, jde o mytický Ayer Cut, o němž se začalo mluvit hned po zkazkách o Snyder Cutu. Jeden by čekal, že bude mít Gunn od studia jasné instrukce, aby se od problematických větví DCEU odstřihnul, ale zatím dělá vše pro to, aby rozfoukával jiskřičky naděje pro hrstku mašíblů na internetu, co pořád věří v návrat jejich pána a spasitele, natočení Justice League sequelů a spravedlnost pro Henryho.

Jestli je to celé jen snaha o guerillový marketing, co udrží DC(E)U v mediálním cyklu, než se skutečně objeví ten nový – i kvůli stávkám notně opožděný – content, pak klobouk dolů. Zejména před naivitou Warnerů, že tyhle radikální fanoušky udrží na uzdě při představování nových tváří a snaze vytlačit do pozadí ty staré.