Přišli jsme a viděli jsme. A co jsme viděli nás popravdě moc nepotěšilo. Řeč je o novém animáku Želvy Ninja: Mutantí chaos, který tento týden dorazí do kin, a jenž mají na svědomí Seth Rogen nebo třeba režisér povedeného snímku Rodina na baterky od Netflixu. Teenagerský reboot se pak od začátku kampaně chlubil jedinečným vizuálním stylem, charismatickým obsazením a později i slušnými ohlasy, dostal tak animovaný Spidey ucházející konkurenci a měli byste vyrazit do kina?

Jak to vidí Mr. Hlad:

Tak tady jsme se s tvůrci úplně nepotkali a rozhodně počítám s možností, že nové Želvy ninja mi prostě nesedly a vám sednou o poznání víc. Tak to chodí. V každém případě z kina jsem odcházel s pocitem nejen ztraceného času, ale i ztracených iluzí, protože na želvácích jsem v devadesátých letech vyrůstal, miloval je skoro až fanaticky (čistě z praktických důvodů jsem chtěl být Donatello, protože klacek člověk najde kdekoliv na rozdíl od meče) a pokud kvůli tomu moji rodiče museli trpět jako já dnes v kině, tak se jim zpětně strašně moc omlouvám. V každém případě verze Setha Rogena, pro jehož humor mám jindy slabost, mě obešla velkým obloukem.

Zaprvé jeho Želvy ninja mi připadají na pohled skoro až odpudivé. Chápu, že jde o stylizaci, osobitost a tak podobně, přeci jen bych však u filmu asi neměl mít pocit, že koukám na nedodělek nebo vtip z Robot Chicken roztažený na hodinu a půl. Je to ošklivé. No a není to ani moc zábavné, protože humor tu obvykle zastupují scény, v nichž se čtyři želváci překřikují tak moc, že jim není rozumět a jen se čeká na to, až je April, Tříska nebo někdo jiný okřikne. Akce má svoje momenty, především úvodní vybíjení garáže, ovšem jakmile se dostanou na scénu mutanti, jde do kopru i tohle. A výsledkem je nenápaditá, nudná a celkem hnusná věc, na kterou se budu pokoušet co nejdřív zapomenout. Ale jak říkám, třeba se vám vizuál líbí a třeba v tom uřvaném bordelu slyšíte, o čem si hrdinové povídají. A třeba zjistíte, že si povídají i o něčem zábavném. Já to podruhé zjišťovat nehodlám.

Jak to vidí do_Od:

Je to moje chyba, že si nečtu pořádně maily a stále žiju v přesvědčení, že by novinářské projekce měly být konané striktně v původním znění. Žel, u drtivé většiny animáků tomu tak není, já na to zase zapomněl, a prvních patnáct minut jsem v kině na Želvách seděl neuvěřitelně vytočený především sám na sebe a silně zvažující, že odejdu. Nakonec jsem v tom však viditelně trpícího Hlada nechtěl nechat samotného, takže jsem trpěl s ním, a s každým dalším nepovedeně přeloženým vtipem odkazujícím na české celebrity, které jsou už buď mrtvé, nebo k tomu mají blízko, se mi zvedal kufr o něco víc. Píšu to proto, jelikož si upřímně myslím, že v originálním znění s takhle nabušeným hlasovým obsazením a patrnou snahou o hláškování by mě ten film bolel zhruba tak dvakrát méně. Bohužel ale bolestivý nebyl pouze hrůzostrašný dabing.

Ještě předtím ale pár pozitiv. Tak předně vizuálně mi ten film přišel senzační už od začátku kampaně a v celovečerním podání je ten jakože ručně kreslený punkový styl ještě lepší. Nejvíc je to vidět v akčních scénách, které jsou nápadité, mají skvělou choreografii i kameru, a v téhle animaci z nich tvůrci vytřískali podle mého maximum. Stylizace New Yorku a mutantů (nejen želv, ale i zbytku) na tom byla pochopitelně to nejlepší, lidi to naopak odnesli nejhůř, což byl tady ale zjevně záměr a díky tomu pak dává o něco větší smysl nepohledná April, která je ale paradoxně ze všech lidí v tomhle filmu nejhezčí. Povedla se i hudba, je tam dost hip-hopových tracků s několika zremixovanými popíkovými hity, většinou je to pak použité v kombinaci s akcí, což z těchhle scén dělá ještě o něco lepší zážitek. Nicméně jak už jsem naznačil výše, musím bohužel i kritizovat.

Tvůrci sice zdůrazňovali, že chtěli vyprávět pohledem teenagerů, v tomhle originu jsou však mladí ninjové až nečekaně otravní, jejich hlášky a vůbec chování je přehnaně pubertální, nejsou vůbec vtipní, a z nějakého důvodu se tohle všechno přelilo i na zbytek postav a zápletku, čímž tak vznikl doslova chaos, a nejspíš i mutantní, který ovšem zřídkakdy baví, není mu moc rozumět, občas je dost trapný, a byť má hezkou podprahovou myšlenku, než se k ní děj prokope, bude vám to celé už nejspíš tak nějak jedno. A to není fajn. Nový animák má svůj osobitý styl, vizuálně jsem mu přišel na chuť a příběh měl velký potenciál, jenže dobrou polovinu stopáže tvůrci v té snaze být svérázní tlačili na pilu až příliš, takže z toho nakonec vylezla spíš lame než cool kravina, u níž si nejsem jistý, pro koho vlastně je.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.