). Sem tam z toho vznikne stylová pecka typu Alita, sem tam relativně zábavný brak typu Machete a sem tam laciné a nenáročné žánrové béčko na jedno zhlédnutí (v podstatě všechno ostatní). Jako je třeba tohle. Jasně, audiovizuál nijak zvlášť nenadchne, nejrůznější klišé se tady objevují každou chvíli (trauma po ztrátě potomka prostě nikdy nezklame a parťák, se kterým to nedopadne dobře, je taky taková neselhávající klasika), většina hereckého osazenstva jede na autopilota (což je škoda hlavně v případě Fichtnera) a po příběhové stránce kombinace Scanners a Inception žádné ceny za originalitu (vlastně ani za nic jiného
) sbírat nebude, ale příběhově to kupodivu dává nějaký smysl a děj se s postupujícím časem nerozpadne, jak jsem se původně obával (plus i na nějaké ty "překvapivé zvraty" tady dojde), díky rozumné stopáži má film slušné tempo, nízký rozpočet je sice znát (třeba na trikových scénách "ohýbání reality", kterých je úplné minimum), ale několika trochu rozmáchlejších scén se divák přesto dočká a "nečekaná" potitulkovka docela pobavila, byť neúmyslně (titul "nejsilnějšího/nejmocnějšího hypnotika" je očividně putovní). Znovu to s největší pravděpodobností už nikdy neuvidím (proč taky?), ale jako jednorázová záležitost to účel (nenudit se a netrpět, místy se dokonce mírně bavit) víceméně splnilo, tj. asi maximum možného bylo dosaženo.
