Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Láska je slepá a s živáky to není snadné

Vlastně bych se rád na úvod pustil do zákoutí úspěšné netflixovské reality show Láska je slepá (Love is Blind), v níž byli soutěžící, navzdory neustálým hláškám o autenticitě hledání věčné lásky, manipulováni, mučeni hlady, vystaveni nedostatku spánku, to všechno při dvacetihodinových „šichtách” za minimální honoráře (jistě znáte tzv. práci za slávu, honorářem v éře hvězdiček sociálních sítí je popularita vyplývající z účasti v populární show), ale… pak mi došlo, že takhle vlastně funguje většina „reality” show, takže tady se vlastně neodehrálo nic nového pod sluncem, jakkoliv Netflix účastníkům sliboval, že tentokrát bude vše jinak.

Finále čtvrté sezóny mělo být následováno živým přenosem znovushledání všech účastníků. Původně naplánovaný termín byl na poslední chvíli posunut, a když už se tedy vše spustilo, spadnul Netflix jak – odpusťte mi ten oslí můstek – domek z karet. Není to vlastně až tak překvapivé, i HBO Max opakovaně při premiérách významných seriálů zažívalo výpadky, a to nešlo o souběžné live vysílání, které má skutečně kapacitu shodit kus páteřní sítě. 

Nešťastné bylo také to, že živák byl naplánovaný doslova pár hodin před vyhlašováním kvartálních výsledků Netflixu, takže se z průšvihu kolem Láska je slepá stalo něco mnohem většího. Možná i díky tomu se reality show slušně drží v žebříčku sledovanosti celé platformy – špatná reklama je taky reklama. Otázkou je, jak moc to zamává s ambicemi Netflixu nabízet další živé vysílání. Ukazuje se, že problémem je nejen celková kapacita platformy, ale také publikum v Evropě a v Asii, které má v době amerického prime timeu úplně jiné starosti. Šest až devět hodin na jednu nebo na druhou stranu ciferníku se jednoduše musí projevit.

Hlas lidu: Nejpopulárnější herci

V nejnovější americké anketě se ptali diváků, které hvězdy mají potenciál přilákat je zpátky do kin. A dopadlo to zcela podle očekávání. V první dvacítce není nikdo pod pětatřicet a vlastně ani nikdo pod čtyřicet (nejblíž je Chris Hemsworth, který rozhodil žánrově sítě tak mocně, že se dostal do širšího povědomí). Silné zastoupení oldschoolových devadesátkových hvězd, pak nějaký ten novější sběr (Johnson, Reynolds, Hart), ale jinak spousta trvalek, z nichž někteří vlastně už tak moc netočí, ale když se do kin vrátí, je z toho hit právě proto, že publikum jde na staré známé (Clooney a Roberts ve Vstupence do ráje, Hanks v Muž jménem Otto apod.). Filmové hvězdy vymírají po přeslici, žádné nové už se totiž nerodí. Kde je Holland, Chalamet, Zendaya? Mladí se jimi nechávají krmit na sociálních sítích, ale do kina za nimi přijdou jen výjimečně. 

1. Tom Cruise

2. Dwayne Johnson

3. Tom Hanks

4. Brad Pitt

5. Denzel Washington

6. Julia Roberts

7. Will Smith

8. Leonardo DiCaprio

9. Johnny Depp

10. Kevin Hart

11.  Keanu Reeves

12. Sandra Bullock

13. Ryan Reynolds

14. Adam Sandler

15. Harrison Ford

16. George Clooney

17. Robert Downey Jr.

18. Angelina Jolie

19. Morgan Freeman

20. Chris Hemsworth

Super Mario v Japonsku

U Maria bylo snadné být prorokem, protože ta globální miliarda padne ještě dřív, než se slavného videoherního instalatéra stihne kdokoliv v žebříčku nahradit (Chrise Pratta dabujícího vystřídá Chris Pratt „opravdový” ve třetích Strážcích galaxie). Částečně i proto, že teprve tento týden má velkoryse přijatý animák premiéru „doma” v Japonsku. Nintendo snímek produkuje, takže lze očekávat veliké tržby, které Maria spolehlivě doťuknou přes magickou hranici. Už pěkně dlouho ale není zvykem, aby se hollywoodské trháky v Japonsku tzv. hojily. Přitom jde o třetí největší trh na světě, po Severní Americe a Číně. 

Ještě před dvaceti lety byla situace jiná, domácí hity si pro sebe ukrojily cca 50 % trhu a o zbytek se popraly další asijské hity a hollywoodské trháky. Harry Potter, Titanic, Armageddon, všechny Matrixy, ale ještě i první Avatar si tu přišli na solidní peníze. Od té doby však podíl domácích hitů rychle roste a loni byl cca 69 % celkových tržeb. Občas se nějaký ten západní hit utrhne (Ledové království, Bohemian Rhapsody), ale už jde spíš o výjimky. Jednou takovou byl samozřejmě loni Top Gun: Maverick, který si z japonských kin odnesl krásných 105 milionů dolarů, jen o trochu méně než kdysi první Avatar. Právě srovnání s druhým Avatarem však naznačuje, že japonská adorace hollywoodských filmů už není, co bývala. Jistě, v jedné ze scén Cameron otevřeně kritizuje velrybáře, což mohlo japonské publikum předem odradit (článků o tom proběhlo médii hned několik), ale tržby byly oproti jedničce sotva pětinové a Japonsko bylo jediným trhem, kde film v premiérovém týdnu neporazil ostatní filmy v kinech (skončil až třetí). 

Super Mario má cestičku umetenou a bude zřejmě atakovat Maverickova čísla z loňska, ale neočekávejme, že jakýkoliv další z hollywoodských letních trháků jeho úspěch napodobí. Japonci se zkrátka, podobně jako Čína, zvládnou megahity zásobit sami a západní produkci berou spíše jako rozptýlení a nikoliv nezbytnost.

Nejpůjčovanější DVD na Netflixu

A ještě jeden žebříček jsem si do dnešního newsletteru připravil. O tom, že Netflix definitivně končí s rozesíláním DVD, jsem psal už minule. Teď však vedení této odnože (operující na doméně www.dvd.com) zveřejnilo žebříček nejpůjčovanějších disků (Top 20 filmů a seriálů, pro úsporu místa je jako první vždy uveden film, za ním seriál na totožné pozici). Velkou roli tu hraje vkus amerického publika, ale přesto „lidový” vkus může řadu lidí překvapit.

1. Zrození šampiona – Dexter

2. Crash – Sopránovi

3. Smrt čeká všude – True Blood: Prává krev

4. Sherlock Holmes – The Wire: Špína Baltimoru

5. Než si pro nás přijde – 24 hodin

6. Skrytá identita – Šílenci z Manhattanu

7. Podivuhodný případ Benjamina Buttona – Tráva

8. Inception – Lost

9. Noční rande – Odpočívej v pokoji

10. Iron Man – Hra o trůny

11. Tahle země není pro starý – Perníkový táta

12. Lítám v tom – Vincentův svět

13. Sociální síť – Dr. House

14. Red – Battlestar Galactica

15. Gran Torino – Sex ve městě

16. Králova řeč – Deadwood

17. Avatar – Tudorovci

18. Milionář z chatrče – NCIS: Námořní vyšetřovací služba

19. Hanební pancharti – Smallville

20. Návrh – Chirurgové

Náhlý vyhazov CEO NBCUniversal

Někteří šéfové velkých studií jsou téměř neviditelní. Zatímco David Zaslav, Bob Iger nebo Ted Sarandos si záři reflektorů užívají, a proto o nich píšu každý druhý týden, u ostatních studií, resp. jejich korporátních „rodičů” by se jména jejich šéfů v publiku nedořezal a vlastně by šlo o poměrně těžké otázky do hospodského kvízu. Jeff Shell jako šéf NBCUniversal je pro většinu lidí neznámou figurou, ostatně i šéfová samotného studia Universal, Donna Langley, asi většině českých diváků nic neřekne. 

I proto by pro vás mohla zpráva o tom, že Jeff byl za sexuální harašení na pracovišti vyhozen tzv. na hodinu, mít jen pramalou hodnotu. Jenže v Hollywoodu tenhle raketový vyhazov – navíc, zdá se, bez zlatého padáku – poměrně slušně rezonuje a projevil se na drobném pádu akcií Comcastu (pro nějž je samotný Universal sice drahá, ale pořád v podstatě jen hračka). Jako dočasný CEO byl okamžitě jmenován jeden z hlavounů Comcastu, Michael J. Cavanagh, ale trh zareagoval především na nejistou budoucnost celé divize. Nikdo vlastně netuší, co Comcast plánuje. Prodá např. Hulu Disneymu, nebo ho celé odkoupí? Co jeho strategické partnerství s Paramountem (SkyShowtime)? A není pořád ve vzduchu prodej Universalu konkurenci (jmenovitě WarnerMedia Discovery.)? A povolil by to vůbec Antimonopolní úřad? 

Spousta otázek, ke kterým chybí odpovědi. A s náhlým a neplánovaným vyhazovem Shella je případná strategie Comcastu ještě neprůhlednější. Bude zajímavé sledovat další kroky, protože pokud se nový šéf brzy nenajde, ještě víc zesílí spekulace o tom, že se Comcast bude chtít Universalu zbavit.