Tetris je herní legenda, kterou znají i vaši rodiče a možná i prarodiče. Kostičky ze Sovětského svazu pobláznily celý svět, a tak si svůj film zaslouží. Bez ohledu na to, jak moc to, co se v něm odehrává, vychází ze skutečných událostí a jak moc si je tvůrci přibarvili. Po nečekaně našlapaných trailerech s kníratým Taronem Egertonem tu máme konečně film. Jak se nám líbil? 

Jak to vidí imf:
Je to parádní jednohubka, kde do sebe vše zapadá (musel jsem), dokud nad tím moc nepřemýšlíte. Ono to totiž v reálu bylo celé ještě o dost komplikovanější, a ačkoliv se film snaží rozplétat kapitalistické vrážení kudel do zad kvůli licencování Tetrisu na nejrůznější platformy a snahu Sovětů hrát to na všechny strany, nebýt charismatického hereckého obsazení, asi by se to celé rozsypalo jako kostičky (musel jsem!) do jednotlivých epizodek, okořeněných jen neustálými přelety a náhodným pixel-artem. Cením soundtrack a celkově solidní řemeslo, ale vlastně jsou to "jen" lacině natočené mluvící hlavy s jednou hodně CGIčkovou naháněčkou po "Moskvě". Nečekal jsem víc a dostal jsem dost. Tetris je na takové to domácí koukání vlastně naprosto ideální.

Rád bych navíc podotknul, že už samotná existence tohohle "Making of" značí, že videoherní žánr je zralý i na tyhle pohledy zevnitř. Možná to bude jen pro určitou sortu diváků, ale já bych to v podobně "televizním" balení bral všemi deseti, jakkoliv je potřeba pečlivě vybírat, protože zdaleka ne každá historka z branže má tolik zvratů jako cesta Tetrisu z východu na západ. 

Jak to vidí k0c0ur:
Je příběh kolem vzniku Tetrisu tak zajímavý, aby si ospravedlnil vlastní filmovou adaptaci? Tuhle otázku jsem si v minulých dnech kladl poměrně často. A ani po zhlédnutí filmu vlastně nevím, na kterou stranu se přiklonit. Ne že by zápletka nehýřila bizarními, zprvu až neuvěřitelnými zvraty, film se však kvůli nedostatku příběhové variability brzo dostává do slepých vypravěčských uliček, kde místo invence na ose Tokio-Moskva jen dokola recykluje už rozehrané motivy a svého diváka posléze úplně otupuje scénami na stejné nebo velmi podobné téma. Figurky na podnikatelské šachovnici jsou rozdány velmi záhy, jejich pozice se nijak závratně nemění a zhruba od půlky začne být jedno, jak to celé dopadne.

O dramaturgický návrat do hry se Tetris v poslední čtvrtině snaží skrze pixelartové vizuální finesy, odkazy na arkádové klasiky a příklon k bláznivé grotesce (scéna, kdy v žigulíku hrdiny zachraňuje sám autor herního Tetrisu). Ale tu lehkou konverzační utahanost už se mu zvrátit nepodaří a do cíle doráží tak na půl plynu. Nicméně nakonec Tetris spíše cením a to prostě proto, že říct si na tohle o prachy, to chtělo kuráž a koule podobné těm, kterými se pyšní hlavní hrdina v podání skvělého Tarona Egertona.

Jak to vidí do_od:

Čekal jsem různé věci, i tak mě ale dokázal filmový Tetris překvapit svou odvahou vzít v zásadě nudný příběh podle skutečných událostí, a proměnit ho v nabitou jízdu plnou neuvěřitelných interakcí za doprovodu osmdesátkových vypalovaček. Režisér Sviňáka s McAvoyem Jon S. Baird tuhle herní polobiografii zabalil nejen do pixelové grafiky a všelijakých filtrů, zároveň jí ale vlepil slušné tempo, dialogy sestříhal do rychlopalných výměn a kde to šlo, tam použil vtipné montáže. Výsledkem je povedený mix dramatu s thrillerem z období studené války, kde Taron Egerton opět herecky září a diváci si z toho ve finále můžou odnést mnohem víc než jen pouhou story o tom, jak se legendární Tetris dostal zpoza železné opony do zbytku světa.

Recenzi čekejte velmi brzy