Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Kutálení hlav u komiksových titánů

Nerad bych měl v newsletteru pravidelné komiksové okénko, ale drama posledních čtyřiadvaceti hodin mě nutí, abych se vyjádřil k tomu, co se děje u obou největších žánrových hráčů. Třetího Ant-Mana už jsme probírali minule. A předminule. Po solidním startu následoval velký propad, dokonce natolik, že i Bob Iger si přisadil, že Marvel točí příliš sequelů a představuje málo nových, zajímavých postav. Byl to nenápadný PR políček Kevinu Feigemu, který postupně ztrácí auru zázračného šéfproducenta, kterou si deset let v kuse neúnavně budoval. Jenže nakonec odstupuje z vedení Marvelu někdo, koho vlastně ani neznáte.

Victoria Alonso, která měla u Marvelu spoustu funkcí a byla s firmou od roku 2006, takže stála za úspěchem všech sólových marvelovek a od Avengers (2012) byla i executive producentkou, tj. jedním z nejdůležitějších lidí v produkci, mj. zodpovědná za postprodukci a finiš vizuálních efektů. V poslední době se dokonce spekulovalo, že by mohla na postu nejvyšším nahradit Feigeho, ale nakonec odchází, bičována na Twitteru nejrůznějšími rozumbrady za to, že ona byla součástí „problému”, kdy Marvel zneužíval své dominantní postavení a terorizoval producenty vizuálních efektů nadměrnými požadavky na změny či korekce, čímž jednak zahltil celý trh, snížil standardy, a tak trochu pošlapal sny spousty mladých animátorů (také jsem o tom psal v jednom z dřívějších newsletterů). 

Stejně hlasitý je však i tábor, který tvrdí, že Victoria Alonso pro Marvel žila ve dne v noci, spolupráce s ní byla vždy bezproblémová a jednoduše se snažila o co nejlepší možný výsledek. Ať už je její odchod snahou Feigeho zbavit se případné konkurence, nebo nutnou obětí za pošramocené vztahy Marvel s VFX komunitou, resp. odpustkem za třetího Ant-Mana, jde o další důkaz toho, že v marveláckém království se chystají nemalé změny.

Rušno bylo ovšem také u DC, kde druhý Shazam! nezabodoval ani u kritiků, ani u diváků. Tracking před premiérou byl 40 milionů, týden před releasem klesnul na pětatřicet, ale snímek nakonec otevřel za třicet, což je navzdory skromnému rozpočtu, obrovský průšvih a pokles nejen oproti jedničce, ale i oproti všem dosavadním DCEU/DCU projektům. Je fascinující sledovat, jak moc nemají Warneři situaci pod kontrolou, protože zatímco v případě zavrávorání u Marvelu drží všichni linii a pokorně mlčí, v případě Shazama se vydaly do boje nejen hlavní hvězdy Zachary Levi a Rachel Zegler, ale i režisér obou dílů, David F. Sandberg. Ten byl překvapený krutými recenzemi v kontrastu se spokojenými diváckými ohlasy na Rotten Tomatoes. Zároveň ale přiznává, že komunita komiksových fanoušků je nejtoxičtější skupinou filmových fanoušků vůbec. Prý se vrací k hororům a o superhrdinech už nechce ani slyšet.

Zachary Levi viní fanoušky Zacka Snydera, který se prý chtěli DC komiksům pomstít za to, že v jejich linii už se nebude pokračovat, a do kina prostě nepřišli. Mizerný marketing podle hlavní hvězdy způsobil i to, že nepřišly rodiny s dětmi, protože film je – považte – propagován jako komiksový film pro teenagery a nikoliv jako ideální rodinná zábava. O té mluví i Rachel Zegler, která se prý na place ohromně bavila a vůbec nechápe ty okoralé filmové kritiky, kteří filmu něco vyčítají. Dokládá to několika rozesmátými fotkami ze zákulisí natáčení. Tož tak.

Samotné studio má poměrně jasno, kdo za to může. Je to osoba, která se ve filmu vůbec neobjevila a svou absencí poslala všechny plány k šípku. Ano, hádáte správně. Dwayne Johnson nejen že stihnul potopit Black Adama, do nějž si ještě vydupal cameo Henryho Cavilla (možná v době, kdy už Warneři věděli, že s ním do budoucna nepočítají), ale zároveň odmítnul představit Black Adama jako záporáka ve druhém Shazamovi, jenž měl předcházet Rockově sólovce. Dwayneovo ego prostě nesneslo další pozici přihrávače á la Rychle a zběsile, i když bylo jasné, že v takové sestavě by měl druhý Shazam rozhodně větší komerční potenciál. A co víc, Johnson prý dokonce nechtěl žádné propojení filmů, takže odmítnul i cameo Justice Society of America (jmenovitě Hawkmana) v potitulkové scéně. 

Alespoň to tvrdí článek serveru The Wrap, který vypadá jako atentát na objednávku. Warneři si zjevně za jakoukoliv spoluprací s Johnsonem zabouchli dveře. James Gunn se kvůli tomu asi nebude budit v noci ze spaní, pro Dwaynea to naopak může znamenat další velkou trhlinu v image neomylného hitmakera.

Ať už jde o restart DC, nebo nové pořádky u Marvelu, vypadá to do budoucna na velmi zajímavé zákulisní intriky. Slibuji, že vás s nimi budu „obtěžovat” jen v případě, že půjde o vyloženě učebnicové drama jako v tomto případě. Bavit se o únavě publika komiksovými filmy je pořád ještě předčasné. Ant-Man ani Shazam nepatřili mezi favority svých stájí, jejich sequely si publikum rozhodně nevydupalo, takže hodnotit budu až po třetích Strážcích galaxie a vyhajpovaném Flashovi. Ten se prý moc líbil Tomu Cruisovi. Po takovém doporučení už žádnou další recenzi nepotřebujete, ne?

Zlaté ruce Ryana Reynoldse

Slyšeli jste, že Ryan Reynolds – ten herec – prodal malou mobilní síť velké mobilní síti za víc než miliardu dolarů? Ano, některé titulky minulého týdne byly uměním zkratky, ale v zásadě jde hlavně o to, že Ryan je zase v balíku. Zase proto, že v roce 2020 prodal svůj Aviation Gin, značku kvalitního chlapského pití, kterou neúnavně stavěl několik let, za krásných 610 milionů dolarů. Ne, to není překlep. Chlastové impérium Diageo si ho zavázalo jako maskota na dalších deset let, ale v zásadě jde o to, že Reynolds tímto prodejem vydělal víc než většina áčkových herců za celou svou kariéru. A o dva a půl roku později prodává svůj podíl v MINT Mobile, Před lety investoval peníze do rozjezdu nízkonákladového virtuálního operátora, který využíval síť T-Mobile. Pomáhal především jako sponzor a známá tvář na obalu, ale MINT vyrostl natolik, že ho sám T-Mobile za 1,35 miliardy dolarů koupil. A protože Reynolds vlastní čtvrtinu celého brandu, odnáší si domů kulatých 300 milionů dolarů.

Kromě toho, že má Reynolds prostřednictvím své firmy Maximum Effort prsty i v dalších koláčích (např. nově spolupracuje se streamovací platformou FUBO) a vlastní fotbalový tým ve Wrexhamu, není zdaleka jediným hercem, který pochopil, že sláva není věčná a je potřeba se v období nejvyšší svítivosti pořádně otáčet. Shodou okolností na toto téma připravuji velký článek pro Týdeník EURO, takže jsem si pěkně porešeršoval, ale nemusíme jít daleko, abychom připomněli prodej tequilového brandu Casamigos za miliardu dolarů (nakupovali taktéž Diageo). George Clooney si z téhle transakce odnesl třetinu peněz a doživotně se zajistil, takže už mu vážně stačí jen tak z hecu točit reklamy pro Nespresso a poflakovat se po italských promenádách. Dokonce i Dwayne Johnson má záložní plán v podobě tequily Teramana, kterou nemilosrdně propaguje na všech premiérách svých filmů a početně navštěvovaných sociálních sítích. Výsledkem je, že brand má dnes hodnotu skoro čtyři miliardy dolarů, přičemž Dwayne vlastní třetinu firmy. Při správném načasování to bude moc hezká výplata.

Najdeme ještě další srovnatelné enterpreneury? Nechápejte mě špatně, otevřít si restauraci patří k milníkům v kariéře každého herce. Spousta z nich začínala s roznášením drinků při čekání na konkurzy, takže otevřením vlastního podniku uzavírají pomyslný kruh, i kdyby je to mělo v důsledku stát miliony dolarů. Stejně tak u hereček nepočítám nejrůznější módní brandy, které pak s velkým ziskem prodají (Fabletics a Kate Hudson), ačkoliv tady člověk musí vyseknout poklonu Mary-Kate a Ashley Olsenovým. Slavná dvojčata z dětských filmů využila svůj status módních ikon a rozjela módní impérium, které z nich udělalo miliardářky.  

To Reese Witherspoon, to je jiná liga. Příjmy z romantických komedií využila na rozjezd vlastního produkčního labelu Hello Sunshine, v němž pátrala po kvalitních knižních předlohách, aby sama sobě i jiným herečkám zajistila kvalitní scénáře, v nichž nebudou muset bojovat s tradičními škatulkami. A světě div se, byl z toho úspěch jako hrom. Předloni Reese svou společnost prodala za 900 milionů dolarů, ale dál v ní zastává důležitý post. O finanční nezávislost se však – na rozdíl od jiných vyhaslých hvězdiček romantických komedií – rozhodně bát nemusí. Podobně chytrý byl svého času i Brad Pitt, když si ideu záložního plánu napsal už do názvu svého labelu. Plan B zakládal s více lidmi, dokonce i se svou tehdejší manželkou Jennifer Aniston, ale nakonec firma zůstala jemu a produkovala celou řadu oceňovaných filmů napříč žánrovým spektrem.

Loni Pitt prodal 60 % firmy francouzskému konglomerátu Mediawan za cca 270 milionů dolarů. Proč? Protože prý už nechtěl mít existenční starosti. Stejně jako v případě jiných prodejů i tady platí, že Pitt zůstává tváří labelu a nechává si i zbylých 40 % podílu. To aby si sám sobě mohl odklepnout nějaký projekt, když si třeba bude chtít stoupnout před kameru.

A pak tady máme Ashtona Kutchera, což je případ sám pro sebe. Na stříbrném plátně vypadá, že neumí do pěti počítat, dokonce i když zrovna hraje Stevea Jobse, ale v soukromí využil vrcholu kariéry k tomu, aby jako andělský investor nasypal peníze do projektů s divnými jmény jako Uber, Skype, AirBnB, nebo Spotify. Jeho křišťálovou kouli nebo stroj času by asi chtěl mít každý. Výsledkem je, že se z Kutchera stal velmi rychle velmi bohatý člověk, který už si do konce života nemusí na nic a v ničem hrát. 

Videoherní revoluce na pokračování?

A ještě malá jednohubka na závěr, která je spíš příslibem věcí budoucích. The Last of Us je konečně za námi, vyzdvihována do nebes recenzemi i ratingy. Všichni teď doufají, že videoherní adaptace prorazily jakýsi neviditelný strop a nastoupí na mainstreamovou cestu úspěchu tak jako před dvaceti lety filmové komiksy. Možná… možná se tak opravdu stane, protože Netflix chystá velmi drahou adaptaci Gears of War, Amazon má v rukávu nového Tomb Raidera, ale také adaptace Falloutu, Mass Effectu, nebo God of War. 

Všechno to budou vysokorozpočtové věci, takže atak na diváky ve stylu „teď nebo nikdy”. Minimálně Amazon tedy trochu předbíhá sám sebe, ale když přičteme aktivity Sony (zahrnující kromě zmíněného The Last of Us např. i celovečerní Uncharted a chystané Gran Turismo), nebo Super Maria, který se chystá do kin za pár týdnů, je celkem jisté, že videohry se konečně dočkaly své šance. Těžko odhadnout, zda ji dovedou zužitkovat podobně efektivně jako komiksy. I u těch až do drtivého nástupu MCU platilo, že na jeden hit připadaly dvě, tři minely. I při zachování podobného poměru se ovšem zjevně můžeme těšit na pár velmi zajímavých projektů ve filmové a hlavně seriálové podobě.