John Wick je zpátky. Když se Keanu Reeves poprvé představil jako tenhle nezastavitelný zabiják, bylo to pro fandy akčního žánru velké překvapení. Dnes jde o fenomén, který se teď dočkává čtvrtého dílu, má za sebou počítačovou hru a brzy uvidíme i filmový a seriálový spin-off. Nejdřív však do kin zamíří John Wick: Kapitola 4. A vy byste se měli začít pomalu těšit. 

Jak to vidí Mr. Hlad: 
Na jednu stranu by možná nebylo od věci, kdyby do tvůrců Johna Wicka někdo trochu šťouchl a vysvětlil jim, že budování světa a jeho mytologie jim fakt moc nejde. Že není třeba představit ve třetím filmu jednu postavu, aby ve čtvrtém nebyla, ale nastoupila nová a dělala úplně to samé. Že svět, který obývají jen a pouze zabijáci a jejich šéfové a nikdo další v něm není, může působit trošku nudně. A že je to v momentech, kdy nikdo po nikom nestřílí, neprobíhá automobilová honička nebo si nedávají hrdinové po tlamě, vlastně celé trošku pitomé. Jenže když se střílí, když probíhá automobilová honička a když si hrdinové dávají po tlamě, je to pořád dost boží na to, aby člověk Stahelskimu a jeho partě ty nedostatky odpustil. 

Čtvrtý Wick má sice skoro tři hodiny, ovšem krom volnějšího začátku to vůbec není znát. Dohromady dostaneme asi jen čtyři akční scény, jsou však extrémně dlouhé a tvůrci v nich ukazují, že jim ještě zdaleka nedošly nápady. A navíc se nebojí bez ztráty tempa přejít z automobilové honičky do přestřelky na kruhovém objezdu nebo na jeden záběr natočeného masakru postaveném na trochu nečekané, ale dost zajímavé práci s kamerou. Reeves i nově příchozí ze sebe dostávají maximum a John Wick: Kapitola 4 je prakticky bezchybnou přehlídkou filmové akce, nápaditosti, nasazení a kreativity. A to, že si občas dá pauzu a lidi tam přestanou střílet a jen si o něčem bezvýznamném povídají, je vlastně podružné. 

Jak to vidí Sam.Vimes: 
Na konci třetího filmu John Wick říká, že teď je opravdu naštvaný, ve čtyřce to pak dokazuje hned od začátku, když jde nemilosrdně po krku celé Nejvyšší radě. Čtvrtá kapitola představuje atraktivní nové lokace v Japonsku a Evropě i spoustu nových postav, které jsou právě tak zajímavé, abychom se o nich chtěli dozvědět víc. Hlavně jsou ale odrazovým můstkem pro zase trochu jinak vystavěné akční scény, které mohou nabídnout něco, co jsme v předchozích dílech ještě neviděli. Hirojuki Sanada, Shamier Anderson i Bill Skarsgård každopádně do Wickova světa perfektně zapadnou, Donnie Yen sice už posouvá hranice realističnosti zase o kousek dál, to se ale děje postupně už od druhého dílu série. Je trochu škoda, že mytologie zabijáckého světa se tady především rozšiřuje, ale jen málo prohlubuje, mnoho vedlejších postav nebo motivů, k nimž by se dalo vrátit, tak zůstává u okraje cesty a raději se místo nich představují postavy nové.

To nejdůležitější jsou ale tak jako tak akční scény, a tady není co vytknout. I napočtvrté platí, že John Wick je výkladní skříní současného akčního filmu, nechybí samozřejmě Johnovo oblíbené gun fu, ale ani přestřelky za jízdy, šerm nebo vyloženě kontaktní bitky, a to všechno v přehledných dlouhých záběrech. Nejen akční scény se pak znovu mohou opřít i o stylové svícení a barevné ladění, ať už jde o noční neony nebo západ či východ slunce, a také o našlapaný soundtrack. Bezmála tříhodinová stopáž je sice mírně přestřelená, ale opravdu jen o trošku. Zároveň nechci filmu, který stojí na akčních scénách, vyčítat, že má příliš mnoho akce. Stahelskimu a Reevesovi se zkrátka povedl další výborný přírůstek do série. 

Recenzi čekejte velmi brzy