Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbusinessové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu) aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

Vypadá to, že konečně víme, jak si chce Netflix vyšlápnout na sdílení hesel, resp. účtů. Už dříve bylo v oficiálních podmínkách, že svůj účet můžete sdílet jen se členy rodiny ve společné domácnosti. Nicméně to nebylo nijak vymáháno a dokonce i Netflix v době největšího rozpuku frčel na sociálních sítích hesla jako “Láska je, když s ní sdílíte heslo od Netflixu”. Tomu je ovšem konec a jedná se o změnu, kterou Netflix připravuje už rok a dokonce si ji vyzkoušel na několika menších trzích. Z průzkumů vyšlo, že černým pasažérem na účtech svých blízkých, rodičů, přátel, bývalých partnerů apod. je až 100 milionů duší, tj. víc než třetina aktuálního oficiálního počtu předplatitelů.

To jsou v součtu obrovské peníze a Netflix chce proti tomuhle plýtvání zasáhnout i proto, že ho pak na Wall Street budou mít radši. Možná jste zaregistrovali e-maily upozorňující na šikovnou appku, díky níž můžete černému pasažérovi vyexportovat jeho profil a naznačit mu, že by si měl začít svůj Netflix platit sám. Společnost také naznačila, že když takového černého pasažéra odhalí, nabídne vám jako správci účtu možnost platit dalších cca 100 Kč měsíčně, aby vše zůstalo při starém, bez nějakých blokací či penalizací. Hrozí však, že černý pasažér dostane ořezanou verzi služby. 

Byly to spíš jemné náznaky a hrozby, ovšem teď přichází Netflix s konkrétním plánem. Majitel předplatného si bude muset stanovit hlavní domácnost (=svou wi-fi) a tu si v účtu registrovat. Všechna zařízení, která se do této wi-fi alespoň jednou za 31 dní přihlásí, budou na seznamu důvěryhodných a účet na nich poběží bez problémů. Pokud se však na účet přihlásí někdo odjinud, po uplynutí oněch 31 dnů mu bude přístup automaticky blokován, dokud se znovu nepřihlásí ve zmíněné hlavní domácnosti, případně se nedomluví s online/telefonickou podporou Netflixu na jiném řešení.

Netflix myslí i na cestování či služební cesty. Pokud se k účtu budete přihlašovat odjinud, můžete si na mail či telefonní číslo vyžádat speciální aktivační kód, který vám umožní přístup k účtu i na jiných zařízeních po dobu sedmi dnů. 

Účetní si asi spočítali, že spousty naštvaně odcházejících zákazníků se vyrovnají s těmi, kdo podlehnou bububu taktice a založí si nový účet. A i kdyby náhodou počty předplatitelů poklesly, hodnota akcií jistě stoupne, protože tahle taktika se akcionářům bude líbit. A pokud zabere (=nebude moc žalob a sporných situací ze strany zákazníků), očekávejte podobné řešení i u jiných VOD. 

Co to pro vás znamená? Modelový případ - bydlíte v Praze a máte předplacený Netflix, registrovaný na své TV, tabletu a mobilu. A protože si platíte tu nejdražší variantu, zbývá vám ještě jedno zařízení. Proto jste rodiče přihlásil na jejich TV v jiném koutu Česka. Doposud vše fungovalo ok, ale podle nových pravidel by vás rodiče měli minimálně jednou měsíčně navštívit. Na tom není nic špatného, dokonce musíme Netflix pochválit, že utužuje lidské vztahy. Jenže rodiče by si museli přivézt i tu televizi, aby se s ní přihlásili k vaší wi-fi a udrželi tak své zařízení v seznamu těch důvěryhodných. To už bude trochu složitější a ty telefonní hovory s maminkami, bejvalkami, kamarády ze školy, sousedy a dalšími existencemi ze “sdílené širší domácnosti” asi nikomu nezávidím. Zvlášť když celá řada lidí streamovací války řeší tak, že každý předplatí jednu službu, a pak si navzájem nasdílejí hesla. Inu, holenkové, tomuhle životu na vysoké noze bude asi brzy konec.

Sundance Dream pořád žije!

Po dvou letech na Zoomu se opět hollywoodská smetánka sjela do Utahu, aby tu na největším americkém indie festivalu lovila ty nejzajímavější akvizice. Akce, která světu v minulosti přinesla celou řadu hitů, je dnes spíš doménou streamovacích gigantů než indie labelů tradičních hollywoodských studií, ale to neznamená, že by to byly menší nervy. Za zavřenými dveřmi probíhají VIP projekce a následně i nemilosrdné aukční bitvy. Každý chce další Palm Springs, nebo ještě lépe oscarovku á la CODA. Tvůrci se snaží na line-up Sundance dostat ve snaze ulovit vlivného producenta nebo zalobbovat na těch správných místech, které vedou do omezené distribuce nebo právě na streamy.

Takový úspěch může být faustovským úpisem, protože mnozí tvůrci podepisují mimořádně nevýhodné smlouvy. Nejen že se vzdají veškerých práv souvisejících s jejich debutem, často musejí slíbit, že novým mecenášům odevzdají i podíl na honorářích či ziscích z jejich tvorby v následujících X letech. Ano, za šanci snít svůj hollywoodský sen se krutě platí. Letošní Sundance každopádně ukázal, že zájem o místní hitovky rozhodně je.

Rekordmany ročníků jsou Fair Play od Chloe Domont, který si Netflix pořídil za kulatých 20 milionů dolarů. Jen o pár set tisíc míň stál snímek Flora and Son od Johna Carneyho (Once), ten zase skončil u Apple TV+. O obou snímcích jistě v průběhu roku hodně uslyšíme. Searchlight si za osm milionů dolarů pořídil mockumentary Theater Camp a šikulové z A24 za 7-9 milionů koupili australský horor Talk to Me. 

Jde o sumy za celosvětová distribuční práva, které vždy dalece přesahují rozpočty zmíněných filmů. Jen pro kontext, žádný rekord letos nepadnul. Dvacet milionů dolarů za Fair Play je krásný úlovek, ale Palm Springs stál 22,5 milionu (při rozpočtu 5 milionů) a CODA dokonce 25 (při rozpočtu 10 milionů dolarů), což je dosavadní rekord festivalu. 

Vyhraje Leslie Oscary?

Jestli jste měli někdy pocit, že Oscara vyhraje skutečně ten nejlepší, tak… vás asi mají sázkové kanceláře rádi. Za nominované a následně i vítěze se samozřejmě v Hollywoodu tvrdě lobbuje a kampaně stojí vyšší jednotky milionů. Jedná se v podstatě o celoroční práci, kdy se členům Akademie podkuřuje všemožnými způsoby - opulentní párty, luxusní dárečky, VIP projekce a další “zpříjemňováky” bombardují ty správné lidi, zatímco v pozadí jede na plné obrátky marketing, včetně celostránkových inzerátů v hollywoodském tisku, televizních reklam, nebo velkoplošných billboardů, na nichž producenti žadoní o to, abyste “roli herce či herečky ve filmu X brali v potaz, až budete vyplňovat nominační lístky”.

Řada těchto praktik se pohybuje na hraně pravidel stanovených samotnou Akademií, která byla po divokých devadesátkách, kdy vám producenti coby členům Akademie do kapes strkali luxusní hodinky nebo klíčky od nového auta, razantně upravena. Pokud nejsou podobné finty moc vidět, všichni je tolerují, ačkoliv jde o veřejné tajemství. A do toho všeho teď hodili vidle producenti malého indie snímku To Leslie, jehož hlavní představitelka, Andrea Riseborough, byla senzačně nominována na Oscara v kategorii Nejlepší herečka v hlavní roli. 

To Leslie je skutečně malý, nenápadný film o vítězce loterie, která své štěstí úplně neustála. Andrea Riseborough je tu prý fantastická, ale snímek v kinech viděla jen hrstka lidí (utržil pouhých 27 tisíc dolarů) a od říjnové premiéry o něm nikdo neslyšel. Jenže… manželka režiséra Michaela Morrise, herečka Mary McCormack, se pustila do osvětové kampaně na sociálních sítích a přes své, často mnohem slavnější kamarádky. Jennifer Aniston, Charlize Theron, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet nebo Demi Moore nejen že o filmu napsaly online, ale také pořádaly soukromé párty u sebe doma, kde film pouštěly dalším vlivným kamarádům. To Leslie se tak napříč hollywoodskou smetánkou a tím pádem i hereckou odnoží Akademie šířil jako požár a přispěl k výsledné nominaci.

Akademie je teď trochu opařená a okamžitě zahájila “vyšetřování”. Nikoho nenapadlo, že šuškanda na sociálních sítích může velmi efektivně porazit na hlavu drahé kampaně velkých reklamních agentur. A to by se prý tedy trpět nemělo. Přitom vlastně není jasné, co kdo porušil, nebo jestli Akademie může zakázat Charlize, Jennifer nebo Gwyneth, aby si doma pouštěly s kamarády či kamarádkami filmy. Vlna nevole od herců v posledních dnech sílí a překvapivá nominace by nemusela být tečkou za touto uměle vyvolanou kauzou. Akademie logicky nepřizná, že má sama máslo na hlavě, nedojde ani k anulaci konkrétní nominace, protože to by znamenalo rozsáhlejší vyšetřování minulých i budoucích kampaní, což zaručeně nikdo nechce. 

Rozmrzelí herci by to ale na truc mohli Andree Riseborough “hodit” a z nečekané nominace by se tak stalo šokující vítězství. Jistě, je to spíš z říše fantazie, protože to zatím vypadá, že si pro sošku dojde buď skvělá Cate Blanchett v TÁR, nebo Michelle Yeoh ve Všechno, všude, najednou, ale… nikdy nepodceňujte hollywoodský hlad po pořádném dramatu až do úplného konce.

Wrexham skóruje

Možná jste o tom už slyšeli, možná jste dokonce viděli první sezónu Vítejte ve Wrexhamu, ale znáte to, opakování je matka moudrosti. Ryan Reynolds a jeho kamarád z dětství, Rob McElhenney, si koupili velšský fotbalový klub ve Wrexhamu (zapadákov pouhých 47 minut od Liverpoolu!). Proč? Proč ne? Tohle není Ted Lasso, na základě koupě vznikl velmi promyšlený marketingový plán, zahrnující reality show, v níž se dva hejsci z Hollywoodu snaží dostat průměrný klub z páté ligy do Premier League. A je to sranda, ale je to zároveň i velmi osobní, místy tklivé, místy s nenuceným sociálním přesahem atd. atd. McElhenney, který je hnacím motorem celé transakce, to naplánoval tak, že příjmy z natáčení reality show se vloží zpátky do týmu, který bude díky štědrému rozpočtu nakupovat kvalitní hráče, válcovat ligu a postupovat výš a výš. 

Další herci si od té doby pořídili své druhořadé sportovní kluby, ale záplava podobných seriálů nebo skandálních výsledků na hřišti nás asi nečeká. Nicméně Wrexham skutečně drtí soupeře a povedlo se mu porazit 4:3 tým Coventry, hrající o tři ligy výše, což probudilo i sportovní elity. Další zápas s favorizovaným Sheffield United (taktéž o tři soutěže nad Wrexhamem) už přenášelo BBC i americké ESPN a… Wrexham čtyři minuty před koncem vedl 3:2, načež došlo k zázračnému vyrovnání v nastavení. Ryan Reynolds byl v hledišti a byly to velké nervy. Jeho manželka Blake Lively na sociálních sítích uvedla, že si předplatila ESPN+ jen proto, aby mohla vidět jeho psychické hroucení v přímém přenosu. Marketing k nezaplacení, to ostatně Reynolds a spol. umí skvěle. Je tohle začátek velké story, která opravdu skončí v Premier League? Jisté je, že takhle má vypadat špičková televize třetího tisíciletí!

Showtime v USA končí, v Evropě začíná

Žijeme v zajímavých časech, podotknul jeden můj kamarád, citující filmovou klasiku. Pokud vám situace na globálním VOD trhu přišla nepřehledná, stačí počkat do vydání dalšího newsletteru, a zase budete mít v hlavě bramboračku. Po oficiálně-neoficiálním ohlášení minule se konečně naplno spouští kampaň českého SkyShowtime. Protože už vše důležité padlo jinde, omezím se jen na bodové shrnutí a konstatování, že nám jen nabízeno příliš málo (titulů) za příliš mnoho (peněz). Kvůli silné koruně máme druhé nejdražší předplatné služby v Evropě, a protože je řada filmů a seriálů zablokována dřívějším prodejem práv jiným stranám, je nabídka SkyShowtime poněkud očesaná.

• Katalog NBCUniversal a Paramountu a přidružených značek
• Nakoupeno několik seriálů od HBO Max
• Odhad velikosti katalogu cca 700 titulů (Netflix má skoro 10x tolik)
• Rozlišení Full HD u většiny pořadů
• Měsíční předplatné 179 Kč

A protože timing je potvora, tak v podstatě v den oznámení startu české mutace SkyShowtime bylo ohlášeno, že značka Showtime, existující na americkém trhu skoro 50 let, definitivně zaniká a schová se pod studio Paramount Pictures, resp. pod VOD Paramount+, kam byznysově spadá. Jde o snahu Paramountu ušetřit náklady a obhájit před akcionáři další provoz drahé, leč stále minoritní streamovací platformy. S tím souvisí i zrušení dalších sezón různých seriálů a mizení titulů z platformy za účelem minimalizování ztrát. Je to velká ironie, protože je to právě SkyShowtime, který na evropských trzích odkoupil seriály od HBO Max, přičemž americký Showtime se teď ve snaze umořit ztráty pokusí o něco podobného. Pro fanoušky VOD to znamená další potvrzení toho, že žádný obsah není navěky, dokonce ani ten původní. 

Mimo Ameriku se Paramount sice dočasně vydal sólo, ale nakonec se na další trhy vrhne s Comcast/NBCUniversal, přičemž právě SkyShowtime (kombinace dvou brandů spadajících pod obě studia) v některých marketech již nastartovaný Paramount+ nahrazuje. Comcast/NBCUniversal svůj Peacock mimo USA nešířil a pravděpodobně dobře udělal, protože finančně krvácí i na domácí půdě. Loni tu prošustroval 2,5 miliardy dolarů, což je zneklidňující i navzdory slušnému zisku nových předplatitelů. Comcast/NBCUniversal teď v podstatě stojí na křižovatce, pokud chce zůstat ve hře. 

Kabelovkový gigant Comcast má přirozeně dost miliard na to, aby si podobně ztrátové sezóny mohl ještě chvilku dovolit, ale přiznejme si, že tohle není image, kterou byste se chlubili na večírcích. Co tedy s Peacockem (jméno odvozené od loga televizní stanice NBC) dál?

A. Krmit penězi, vydržet, dokud ostatní nepadnou a stát se bramborou amerického trhu

Comcast může doufat, že to konkurence buď vzdá, nebo bude pohlcena. Netflix zůstane jedničkou, Disney+ si koupí Hulu, HBO se spojí s Discovery+. A Peacock bude sice s velkým odstupem za nimi, ale Universal se bude moci chlubit tím, že má vlastní platformu, což je známka prestiže, jakkoliv to bude stát mnoho a mnoho miliard.

B. Koupit Hulu a spojit jedno s druhým

Comcast pořád ještě vlastní jednu třetinu Hulu (další třetinu vlastnil historicky Disney, tu další pak 20th Century Fox… teď má Disney dvě třetiny, protože studio Fox koupil). Spekuluje se, že ji Disney za cca 10 miliard dolarů odkoupí a “něco” s ní udělá. Hulu je na domácím trhu velmi silná (silnější než samotné Disney+) a má velký podíl předplatných s reklamou. To jsou velké trumfy, navíc v zámořských teritoriích nabídka Hulu značně vylepšuje nabídku Disney+ (podsekce Star), o což Disney rozhodně nechce přijít. Kdyby ale Comcast přišel s nabídkou, která se neodmítá, mohl by se Peacock s Hulu spojit a vznikl by tak nečekaně silný soupeř, schopný konkurovat i HBO Max. Problematické by však bylo další rozšiřování mimo USA, kde Hulu ani Peacock nemají zastoupení.

C. Koupit Paramount+ a spojit jedno s druhým

Tohle je asi nejlogičtější krok. Peacock a Paramount+ už v podstatě kráčí Evropou ruku v ruce, přičemž Paramount se teď snaží u své VOD zastavit krvácení konsolidací stávajících brandů. Pravděpodobně je to jen dočasné řešení a Paramount jako jedno z nejmenších studií brzy zjistí, že mít vlastní VOD je přebytečný luxus. Pokud se z podniků jako SkyShowtime dokáže výhodně vyvázat a nabídne Comcastu exkluzivní katalog stávajících i budoucích titulů, může to být pro Paramount podobně výhodné jako momentálně pro Sony, která přeprodává všem ostatním (primárně teď Netflixu) a obejde se docela dobře bez vlastní platformy. 

D. Zrušit!

Osud volného hráče by mohl potkat i studio Universal. Ano, Comcast by si mohl říct, že prodávat exkluzivně katalog Netflixu nebo Amazonu by mohlo být nakonec výhodnější, než provozovat vlastní platformu a snažit se porazit ty největší hráče, užívající si obrovský náskok. Kdyby to udělal Universal i Paramount, streamovací války by nám trochu prořídly, ale mluvíme doslova o desítkách ušetřených miliard, když se na celou věc podíváme ve středně až dlouhodobém horizontu. Vyhraje ego nebo peněženka? To se dozvíme pravděpodobně už za pár měsíců.

Chodí vlastně někdo na to 4DX?

Vždycky jsem považoval 4DX za lunaparkovou atrakci a zbytečnost, ale nutno říct, že někdo do těch sálů i přes tučný příplatek chodí, protože pořád fungují a navíc se ještě množí a v nové generaci nabízejí i více vjemů (ještě víc vůní, vodotrysků a vibrací). Samozřejmě jsou tyto technologie určeny především pro hollywoodské blockbustery, a tak nikoho nepřekvapí, že Avatar: The Way of Water v nich zbořil všechny rekordy. Zároveň odpověděl na otázku, jak moc velký podíl 4DX má na těch dnes už 2 miliardách dolarů celosvětově (ano, Jim to dokázal, přesně jak si předsevzal, NIKDY nesázejte proti Cameronovi). Je to cca 85 milionů dolarů, ale jsou to kombinované tržby 4DX sálů a ScreenX sálů (v těch se promítá obraz ve vybraných scénách dokonce i na stěny). Pro kontext dodám, že předchozí rekordman byl Top Gun: Maverick s cca 63 miliony dolarů. 

Ještě zajímavější je srovnání s IMAX tržbami druhého Avatara. Ty se na celkových dvoumiliardových tržbách podílejí asi jedenácti procenty, tj. 239 miliony dolarů (první Avatar dokázal z IMAXu vytěžit 270 milionů, dvojka tuhle metu velmi pravděpodobně zdolá v nadcházejících týdnech).