Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbusinessové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu) aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

(Nejen) Marvel se vrací do Číny za svitu Luny

Před pár dny proběhla médii zpráva o tom, že Ant-Man a Wasp: Quantumania bude v únoru první marvelovkou od Avengers: Endgame, která se podívá do čínských kin. A co víc, dokonce ji doprovodí i starší Black Panther: Wakanda nechť žije (na miliardu celosvětově to možná stačit nebude, ale každý dolar se počítá!). Insideři to přičítají návratu a zákulisní diplomacii Boba Igera, svou roli jistě sehrál i obrovský úspěch druhého Avatara v Číně a možná handlování o uvedení dalších pokračování. Je však nutné dodat, že do Číny zamíří i jiné hollywoodské filmy, jakkoliv je jejich počet omezen, podíl na tržbách nečiní tak jako doma v USA nebo v Evropě něco kolem 45 %, ale spíš 25 % a… jsou tu i jiné háčky, čímž se oslím můstkem dostáváme k čínskému novému roku. 

Ten nastal v neděli 22. ledna, kdy jsme se stali svědky příchodu roku králíka. Tyto oslavy jsou žněmi pro čínské kinaře a v podstatě neexistuje, aby se šlo do kina na jiný než domácí film. Doposud slušně vydělávající Avatar: The Way of Water (celkově už 236 milionů dolarů z Číny, což je s přehledem nejsilnější trh mimo USA) se v neděli hrál pouze 210x, zatímco dvě čínské novinky – Full River Red a The Wandering Earth 2 – se dočkaly 120 tisíc představení. 

On je vlastně čínský top ten o novém roce (týden trvající oslavy) plný novinek, ale velká čísla udělala hlavně Full River Red, čínská dobová detektivka od Zhang Yimoua (Hrdina, Klan létajících dýk), a hvězdně obsazené pokračování sci-fi spektáklu The Wandering Earth. Za první tři dny od uvedení do kin (neděle, pondělí, úterý) má Full River Red na kontě 183 milionů amerických dolarů a The Wandering Earth 2 nastřádal 177 milionů dolarů. Ne, to není překlep. Domácí megahity běžně v místních kinech utrží stovky milionů dolarů a nemají tak potřebu expandovat na západní trhy. Při skromných rozpočtech jde o velice výnosný podnik za předpokladu, že kina fungují. To v posledních týdnech a měsících rozhodně nebylo zaručeno, ale během oslav nového roku je v provozu téměř 90 % všech kin, a tak se čísla vracejí do normálu. 

Přesto je zjevné, že jsou čínští diváci hladoví i po západních blockbusterech. Ty však v zemi čelí mnoha pravidlům, jimž se musejí podřídit. Jedním z nich jsou i tzv. blackouty. Jeden z nich připadá právě na oslavy nového roku, druhý pak na letní prázdniny, cca od půlky července do konce srpna. Během tohoto období mají jiné než domácí filmy v kinech utrum. Nemusím asi dodávat, že se zároveň jedná o nejlukrativnější období celého roku. Např. pro Marvel jde však i přes uvedené háčky o dar z nebes, protože s nástupem tzv. páté fáze si bude moci značně vylepšit papírové tržby a opět zdolávat miliardy. Co na tom, že skutečných peněz do kasičky přiteče jen o fous víc, Bob Iger už přijde na to, jak úspěchy v žebříčcích prodat akcionářům.

Střídání stráží u Netflixu

Těsně po vydání minulého newsletteru Netflix oznámil výsledky za poslední čtvrtletí, překvapil ziskem skoro 8 milionů předplatitelů a zároveň nezklamal hubenými zisky finančními. Do nového roku se vydává s odhodláním, když už ne snížit výdaje, tak určitě navýšit příjmy. A také s novým vedením, protože po 25 letech z pozice jednoho ze dvou hlavních šéfů odstupuje Reed Hastings. Ten firmu spoluzakládal koncem devadesátek, takže jde bezesporu o velkou věc, ale když se na to podíváte blíž, zjistíte, že jde spíš o škatulata. Ano, aktivnější Ted Sarandos, proslulý svými ostrými lokty, stejně dělal většinu klíčových rozhodnutí bez ohledu na to, že u kormidla stáli dva kapitáni. Hastingse střídá Greg Peters, doposud „hlavní produkťák”. Reed samozřejmě zůstává „na telefonu”, aby zafungoval jako mediátor, kdyby se Peters a Sarandos do sebe zaklesli parohy.

Trh přijal odstoupení Hastingse jako impuls ke světlým zítřkům a akcie reagovaly na zisk předplatitelů mírným růstem. Netflix však čeká rozbouřené moře. Od příští čtvrtletky už nebude reportovat růst předplatitelů. Jednak proto, že se na tohle číslo na Wall Streetu už tak moc nehraje (ovšem v marketingové bitvě Netflix vs. Disney+ to roli bezesporu hrát bude), jednak proto, že se chystá velká bitva s těmi, kdo sdílí hesla, která může zamíchat s počty zákazníků a také přivést Netflix do nejedné právní bitvy. A pak je tu samozřejmě recese a s ní související škrty, propouštění a optimalizace. Místo Hastingse si s tím teď bude špinit ruce někdo jiný, přičemž bývalý kapitán zůstává dostatečně blízko, aby se v případě triumfu mohl vrátit a slíznout smetanu. Koho mi to jen připomíná, viď Bobe a Bobku?

Voyo vs. prima+

Sestrovražedný souboj na domácím trhu komerčních televizí je tu! Prima spouští svou VOD platformu jménem prima+ (ano, skutečně je tam malé p), která bude plnohodnotnou konkurencí Voya spadajícího pod TV Nova. Co víc, prima+ dokonce nabídne trojici předplatných pro každého – jedno z nich je dokonce úplně zdarma, pokud se spokojíte s SD rozlišením, reklamami a absencí původního obsahu (tj. pouze katalogové tituly). Další dvě předplatné, jedno v HD a s reklamami (99 Kč měsíčně) a druhé plnohodnotné bez reklam (149 Kč měsíčně) by měly zahrnovat tzv. Prima ORIGINALS, původní seriály a další pořady, ale také tučný katalog, dohromady cca 2 tisíce filmů a seriálových epizod. 

Rozsahem i cenově nabízí prima+ srovnatelné podmínky jako již zaběhnuté Voyo (jediné předplatné, bez reklam, je k dispozici za 159 Kč měsíčně). Bude zajímavé sledovat tento souboj a především pak čísla oné bezplatné základní varianty. Pokud se chytne, jistě nad ní začne uvažovat i konkurence. 

Rostoucí ceny televizních seriálů

Světem seriálů teď bezesporu hýbe adaptace videoherní pecky The Last of Us. Všichni chtějí vědět, jestli je to skutečně nejlepší herní adaptace a sledovanost druhého dílu byla o pětinu vyšší než u pilotu, což je důkaz dobré šeptandy. HBO Max přitopilo pod kotlem i tím, že prozradilo, jak drahý vlastně tenhle seriál byl. Prý stál víc než prvních pět sezón Hry o trůny. To je tvrzení, které si lze vykládat různě, ale nakonec jsme se dozvěděli, že jedna epizoda první sezóny The Last of Us vyšla na cca 11 milionů dolarů, přičemž prvních pět sezón Hry o trůny mělo rozpočet mezi 5 až 7 miliony dolarů za kus. Až sezóny 6, 7 a 8 přinesly větší rozpočty (nejdražší epizoda celého seriálu vyšla na 15 milionů dolarů).

Hra o trůny – 8.5 milionů (dolarů za epizodu)

Teorie velkého třesku – 9 milionů 

Přátele – 10 milionů

Bratrstvo neohrožených – 13 milionů

Mandalorian – 15 milionů

1923 (spinoff Yellowstone) – 17 milionů

Rod draka – 20 milionů

Loki, Hawkeye, Moon Knight (a ostatní MCU) – 25 milionů

Stranger Things (čtvrtá sezóna) – 30 milionů

Pán prstenů: Prsteny moci – 50 milionů

Jsou to jen čísla, roli vždy hraje kontext doby, šikovnost tvůrců a další okolnosti vzniku. Přesto se pojďme podívat na desítku náhodně vybraných seriálů, jež ve své době trhaly rekordy. Hned zkraje máme zprůměrovanou Hru o trůny, pak dva sitcomy, u nichž ta čísla platí až u posledních sezón, kdy herci brali klidně půlku rozpočtu každé epizody. To se to pak utrácí. 

Bratrstvo neohrožených bylo ve své době epickým projektem (navazující Pacifik byl ještě dražší), ale na HBO se utrácelo ve velkém často, vždyť i dobový Řím stál svého času neuvěřitelných 100 milionů za sezónu (tj. cca 10 milionů za epizodu). Víc se utrácí až v poslední době u seriálů, v nichž má velký podíl CGI nebo musíte uplatit tzv. filmové hvězdy. Mandalorian stál hned v první sezóně poměrně dost peněz, u 1923 se utrácelo za Harrisona Forda a Helen Mirren (ostatní spinoffy Yellowstonu jsou nepatrně lacinější), Rod draka má hodně… draků a v MCU se prostě a jednoduše na peníze nehledí, protože Kevin Feige slíbil, že seriály budou vypadat stejně dobře jako filmy. A to holt něco stojí. Čtvrtá sezóna Stranger Things svými epizodními rozpočty ohromovala, stejně jako obří stopáží některých dílů, ale prvenství v pálení peněz bude asi pěkných pár let držet Jeff Bezos, který se rozhodl na seriálovém Pánovi prstenů nešetřit a nalil do první sezóny skoro půl miliardy dolarů. Jestli je to na výsledku vidět či nikoliv, to už nechám na vás.

Digitální make-up s umělou inteligencí

Digitální omlazování za účelem natáčení flashbackových scén v Hollywoodu už nějakou dobu frčí. Je to přiznaná technika, kterou znáte z Irčana, nejrůznějších marvelovek a dalších filmů. Jenže stejně jako ve filmech a seriálech existují triky evidentní, žije vedle nich spousta takových, jež mají oku zůstat skryty. O digitálním make-upu se mluví jen ve smlouvách a kuloárech, ale jeho podíl na práci trikových oddělení utěšeně roste. Každá hvězda či hvězdička chce ve své roli vypadat dobře, ať už jde o film, seriál nebo hudební videoklip. Po vzoru photoshopových géniů v tištěných magazínech umí dnes trikaři vylepšit pleť, dát vlasům vyšší lesk, ubrat tuk na stehnech, zvětšit bicepsy. Omladí vás o pár let, všichni si toho všimnou, ale nikdo na to nepřijde, protože si diváci budou myslet, že prostě takhle opravdu vypadáte.

Áčkové hvězdy mají tenhle lifting z nul a jedniček přímo ve smlouvách a jejich agenti zajistí, že se někde najde pár set tisíc dolarů, upsaných v rámci smlouvy anonymní položce, o níž všichni vědí, že je to „ono”. Při nedostatku trikařů, co vyrábějí ty „opravdové” efekty, ale v posledních měsících vážně hrozilo, že bude tahle zkrášlovací procedura zatlačena do pozadí. Naštěstí je tu firma MARZ (Monsters, Aliens, Robots and Zombies), která přichází s automatizovanými vizuálními efekty, jež pohání umělá inteligence. Projekt se jmenuje Vanity AI a dokáže pracovat až 300x rychleji než školený animátor při zachování stejné kvality. Na výstupu musí být stále kontrola profíkem (nechcete, aby někde přibyly prsty nebo něco jiného), ale jde o technologii zásadně usnadňující celý proces.

MARZ má stále i tradiční oddělení vizuálních efektů, ale díky novince je schopné klientům nabídnout i extra služby s podstatě nevyčerpatelnou kapacitou. Vanity AI v aktuálním stavu není plně automatizovaná, ale funguje podobně jako zkrášlovací aplikace na vašem mobilu. Pošoupete pár koleček, zmáčknete pár čudlíků, označíte pracovní plochu (obličej, část těla) a algoritmus už zařídí zbytek a dokáže trackovat subjekt v dalších framech. Navíc se systém rychle učí, takže čím obličejů “vylepší”, tím rychleji a efektivněji dokáže pracovat.

Kolik filmů v Hollywoodu prochází podobnou kosmetikou? Prý až 85 % hollywoodských blockbusterů. Možná Tom Cruise a Paul Rudd nemají recept na věčné mládí, možná mají jen hodně schopného digitálního maskéra (ne, dělám si srandu, ti dva vypadají na svůj věk zatraceně dobře i v reálu). Můžete nad tímhle zjištěním ohrnovat nos, ale rozhodně je lepší si nechat vylepšit obličej v postprodukci než se stát členem botoxového klubu. Na druhou stranu jsou dnešní hvězdy brandem, který musí fungovat 24/7, takže své místo v Hollywoodu budou mít trikaři i chirurgové.