Tomáš Vyskočil alias Thomas z webu Kinomaniak je odborník na tržby domácích filmů. A každý týden vám o nich bude psát na MovieZone.

Oficiální výsledky českých kin za loňský rok jsou konečně tu. Poprvé po třech letech byla česká kina opět otevřena nepřetržitě celých 12 měsíců, do kinosálů si nakonec našlo cestu téměř 13,5 miliónů návštěvníků, což je více než za předchozí dva pandemické roky dohromady. Lidé nechali v pokladnách více než 2,1 miliard českých korun. Ve srovnání s pandemickými roky 2020 a 2021 je to samozřejmě nárůst (+114 % resp. +90 %), ale oproti poslednímu normálnímu roku 2019 se jedná pokles o cca 26 %. Česká kina, která víceméně rostla od začátku tisíciletí, se tak vrátila zhruba do roku 2015, kdy do kin dorazilo cca 13 miliónů lidí. Všechny další roky byly silnější, vrcholem byl rok 2019 s 18,3 miliónem návštěvníků. Pokud bychom počítali tržby, poklesy nebudou tak velké, 2,1 miliardy Kč je už zhruba na úrovni roku 2017. Za tento skok může samozřejmě výrazná změna průměrné ceny vstupného, která už je 157 Kč, zatímco před pandemií byla ještě 143 Kč.

Když se podíváme na tržby podrobněji, uvidíme několik zajímavých trendů. Návštěvnost se oproti předchozím normálním rokům (2019 a starší) sezónně o něco posunula. Chyběly silné nové hity v lednu a únoru, naopak překvapil silný duben (Vyšehrad) a květen s červnem (Top Gun). Léto bylo průměrné, podzim silně podprůměrný, a že konec roku 2022 neskončil v porovnání hůře, je zásluhou mohutného finiše Avatara v prosinci.

Na první místo v podílu filmů dle země výroby se po zakolísání v roce 2020 vrátily americké filmy (59 %), jež loni konečně mohly vytáhnout pandemii (Top Gun) či výrobou (Avatar 2) odložená silná esa. Pandemie ale přeci jen zamíchala kartami, dříve americké filmy bez problémů pokryly až 70 % návštěvnosti. České filmy měly během absence velkých amerických hitů pré, zatímco před rokem 2020 pokryly maximálně 25 %, první pandemický rok získaly přes 50 %, druhý 38 %, letos zhruba 36 %. Rekordní jsou především absolutní čísla diváků pro národní filmy, hned 4,3 miliónů diváků, doposud byl průměrný potenciál 2,5-3 milióny. Však také se loni umístilo v žebříčcích hned 48 národních filmů, nový rekord, během minulých let byl průměr 25-30. Spousta z nich ale žebříčkem jen prolétla a českých filmů začíná být více než jsou kina schopna rozumně rozlišit a prodat.

Díky českým filmům si upevnil prvenství v jiném pohledu také žánr komedie (23 %), naopak ubývá mírně zájem o komiksové filmy (12 %), propad postihl také animáky (14 %), jež ve zlatých dobách uměly udělat až 25 % roční návštěvnosti. Poraženým kvůli pandemii ovšem zůstává žánr dramat a jiných náročnějších filmů. V průměru dokázaly nosit 10 %, poslední dva roky ovšem bojují někde na hranici 3 %. Stává se z nich tedy podobně okrajový žánr jako horory (3 %). Mimořádný rok zažily původní dospělácké žánry jako sci-fi (12 %) či akční (8 %), ale přiznejme si, že tam to táhly hlavně Avatar: The Way of Water a Top Gun: Maverick.

Pohled na TOP 10 filmů loňského roku nabízí zajímavý obrázek, 8 z 10 TOP filmů jsou pokračováním jiného filmu, teoreticky 9 pokud tam počítáme i seriálový Vyšehrad (měl v kinech střihový film). Poslední zbývající je moderní pohled na dobře známou historickou postavu (Jan Žižka). Ani na dalších 6 místech moc originálů nenajdete, pokračováním není pouze Uncharted, ale to je pro změnu herní adaptace. První opravdu originál filmy najdete až na 17. až 19. místě, kde se nachází trojice českých víceméně nevážných romantických komedií (Střídavka, Srdce na dlani, Vánoční příběh), což je žánrovka i série sama o sobě. Podobných filmů bylo letos nepočítaně a tato národní sázka na jistotu se začíná vybíjet mezi sebou stejně jako žánr hollywoodských komiksovek.

První pětka filmů potom nabízí několik hezkých samostatných příběhů:

Na tržby vyhrál Avatar: The Way of the Water, kterému stačilo na prvenství v kinech pouhých 18 dní a 152 miliónů Kč v tržbách (ale jen 763 tisíc diváků). Podobný masivní tah na branku nikdy česká kina nezažila (ani s komiksovkami, ani s prvním Avatarem), nebylo by však zvláštní, kdyby se v budoucnu u jiných megafilmů opakoval.

Na diváky naopak zvítězil Top Gun: Maverick, který symbolizuje pro změnu starou školu. Jeho start sice nebyl oslnivý (88 tisíc diváků), ale v kinech vydržel od své květnové premiéry až do konce roku (32 týdnů!) a nasbíral 809 tisíc diváků a 147 miliónů Kč. Top Gun vyplnil díru poptávky po komerčních nekomiksových filmech, které lidem chybí.

Třetí místo pro Mimoni 2: Padouch přichází bylo očekávané, film prakticky sám zachraňoval rodinná promítání od půlky roku a podobně jako Top Gun neslezl z kin do Silvestra. 709 tisíc diváků a 113 miliónů Kč sice nevyrovná úspěch jedničky (830 tisíc), ale jako jediný animák dokázal masově vrátit prcky do kin, a to se počítá.

Čtvrtý Vyšehrad: Fylm si původně myslel výš, měl druhý nej start roku (173 tisíc) a čísla za první dva týdny byla ohromující. Ale stejně jako Laviho sportovní hvězda vylétla, tak i Vyšehrad brzy zhasl, a nakonec už od druhého měsíce jen paběrkoval. 692 tisíc diváků a 108 miliónů Kč v tržbách je vzhledem k minimálnímu rozpočtu 30 miliónů Kč megaúspěch.

Pátý Thor: Láska jako hrom symbolizuje mírný ústup ze slávy pro komiksovky. 465 tisíc diváků a 83 miliónů je sice čtvrtý nejlepší Marvel, nejúspěšnější Thor a v přímé bitvě porazil Doctora Strange 2 (373 tisíc) i Black Panthera 2 (224 tisíc), ale nabitý rok (Batman, Black Adam, Morbius a částečně Spider-Man: Bez domova) předznamenal, že úspěch třetí a čtvrtých Avengers nepůjde tak lehce napodobit.

Ve zbytku žebříčku najdeme ještě pár postřehů:

Nikdo si moc nedokázal předem tipnout, kolik česko-americký Jan Žižka utrží, nakonec to bylo nějakých 351 tisíc diváků a 55 miliónů korun. Rozpočet (450-500 miliónů) to nezaplatilo, ale propadák to také není, podařilo se udělat i z historického filmu událost. Zahraničnímu filmu by se to nepovedlo, viz Seveřan (33 tisíc).

Čeští tvůrci najeli také na pokračování všeho druhu. Tajemství staré Bambitky 2 (467 tisíc, 56 miliónů Kč a číslo 8 roku 2022) či Princezna zakletá v čase 2 (149 tisíc) dokázaly dokonce oživit zájem o pohádky, naopak Po čem muži touží 2 už bylo jen stínem prvního filmu (275 tisíc vs 560 tisíc). Mimochodem Bambitka při rozpočtu 36 miliónů je jedním z mála českých filmů, který se zaplatil v kině.

Že ale jméno není všechno, se mohl přesvědčit v březnu Betlémské světlo. Duo Svěráků muselo po letech miliónových megatrháků spolknout hořkou pilulku, jejich film po velké kampani přilákal „jen" 91 tisíc diváků. Hodně zápornou bilanci má i slovensko-český animák Cesta do Tvojzemí, rozpočet 94 miliónů Kč se z českých kin rozhodně nevrátil (14 tisíc diváků, 2 milióny Kč tržby).

Z amerických filmů, jež ve své domovině patřily k úspěšným, ale u nás víceméně prošuměly, můžeme počítat horory Nene (15 tisíc) a Vřískot (33 tisíc), pod očekáváním byla i pixarovka Rakeťák (38 tisíc). Neviditelné bylo také drama Válečnice (3 tisíce), Kde zpívají raci (14 tisíc) či oceňované Všechno, všude, najednou (6 tisíce).

Žebříček nejnavštěvovanějších filmů najdete zde. 

Jsou také série, na nichž je vidět značná únava materiálů (ať už u nás nebo v USA), které zklamaly vzhledem k očekáváním či rozpočtům. Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství donesla víceméně polovinu (270 tisíc diváků) toho, co první díl, romantická série Pouto se svým čtvrtým dílem klesá na nové dno (69 tisíc). Ani Česko nezachránilo sci-fi Moonfall (16 tisíc) od celosvětového průseru, komiksovka Morbius nakonec u nás dala slušných 73 tisíc, Black Adam jen lehce přelezl 100 tisíc. Dost věcí i díky propadu v USA šlo u nás rovnou na stream (355, Blacklight, Amsterdam).

Rok 2023 budou česká kina vyhlížet s opatrností. Pandemie je zdá se minulostí, ale návyky studií z hlediska skladby filmů a návyky lidí zůstat doma, prošly trvalou změnou. Na obzoru je také ekonomická krize, vysoká inflace a šetření na věcech, které nejsou nutné – jako třeba výlet do kina. Není tak vyloučeno, že kina dál pojedou na horské dráze, kdy jeden velký film strhne na určitý čas všechen zájem a přepíše rekordy, aby za ním následovalo pár týdnů sucha.