Hnán krizí středního pisálkovského věku a trendy mých kolegů, založil jsem si v listopadu newsletter, protože jsem chtěl psát o něčem, co se na MovieZone tak úplně nevejde. Tu a tam okomentovat žebříček sledovanosti na VOD, přestupy v kapitánských dresech hollywoodských studií, inflaci honorářů seriálových hvězd, nebo třeba požírání malých ryb velkými. Tohle prostě v jednotlivých novinkách, v box office reportech, nebo měsíčních Filmech v síti nemáte šanci probrat. Můj newsletter najdete na hollywood101.substack.com, kde vychází každou středu, ale dobrou zprávou pro vás je, že část z něj se s mírným zpožděním bude objevovat i tady na MovieZone. Vítejte u Imf vs. Hollywood, pravidelné sklizně postřehů zpoza showbusinessové opony.

Kulturní úpadek v přímém přenosu
V noci z úterý na středu se rozdávaly Zlaté glóby. Nebudu komentovat výsledky, dokonce ani “kartáč” od moderátora, který si pořádající Asociace zahraničních filmových novinářů v Hollywoodu defakto objednala po několika aférách a stížnostech na nedostatečnou diverzitu. Pár tvůrců kvůli tomu vrátilo sošky, Hollywood se k HFPA obrátil zády a Zlaté glóby se dva roky konaly v limitované edici. Teď se vrátily na televizní obrazovky, ale americká NBC je vzala na milost jen tzv. na zkoušku (jednorázová smlouva) a místo v neděli je vysílala netradičně uprostřed týdne, což zcela jistě ublíží číslům sledovanosti. 

Na druhou stranu může jít o vychytralý plán, protože sledovanost by zcela jistě letěla dolů tak či onak (stačí se podívat na čísla Oscarů za posledních pět let). Pokud budou ratingy bídné, mohou se všichni zúčastnění vymluvit na nepohodlný slot ve všední den a je vymalováno. A proč vlastně nevyšla neděle? Protože fotbal. NFL se letos hraje o týden déle, takže neděle byla zabraná, v pondělí se hrálo finále univerzitního fotbalu, takže Zlatým glóbům nic jiného nezbývalo. Při pohledu na sledovanost NFL se nelze divit, na stovce nejsledovanějších televizních pořadů se zápasy amerického fotbalu podílí z 82 %. Zbytek je basket, olympiáda, Kentucky Derby (obdoba Velké Pardubické), volby, a někde ke konci (77.) jsou Oscaři jako čestná výjimka. Ale i těm už zvoní hrana. Ještě pořád se divíte, že VOD jdou po sportovních přenosech jako slepice po flusu?

Saudové vás baví
A když už jsme u těch sportů. Vince McMahon se před pár dny vrátil do čela “své” společnosti WWE, která pevnou rukou vládne americké wrestlingové scéně. Mohli bychom zdlouhavě rozebírat, jestli je wrestling sport nebo zábava, případně jestli je cokoliv z toho, ale v USA dělá obrovskou sledovanost a jeho potenciál rozrůstat se kamkoliv dál je velký a poměrně nevyužitý. McMahon se vracel po mnoha kontroverzích, ale o svou dojnou krávu se nemusel bát, protože vedení podniku svěřil dětem a příbuzným. Jeho návrat předznamenal, že veřejně obchodovaná značka by mohla být na prodej, a tak se začalo okamžitě spekulovat o tom, jestli nebudou mít zájem i streameři. Za sportovní práva se dnes platí astronomické sumy a wrestling sám o sobě na téhle horečce hodně vydělává. Ale prodat WWE komplet jak leží a běží? To by byl pořádný gól. A možná by se povedlo namlsat na tenhle sportovní cirkus i publikum mimo USA…

Mluvilo se o Netflixu, mluvilo se o Comcastu nebo o Applu… a někteří bystře podotkli “a nezapomínejte na Saudskou Arábii!” Saudové si před pár dny koupili Ronalda a teď všem vyfoukli před nosem wrestling? Kde tohle skončí? A když mluvím o Saudech jako takových, není to zobecnění, protože Public Investment Fund (PIF) je státním fondem, jehož úkolem je diverzifikovat státní finanční rezervy. Jestli vám to připadá jako bizarní investice, nezapomínejte, že šéf jednoho z největších amerických kinořetězců koupil v podobné transakci zlatý důl (doslova). Momentálně ještě neznáme částku, za kterou WWE změnilo majitele, ale Vince McMahon pravděpodobně zůstane na koni a společnost bude znovu soukromá, což znamená, že jeho případné aféry už pod novým majitelem nikomu vrásky dělat nebudou.

Horory, poslední bašta originálních IP
O víkendu měl v USA premiéru horor M3GAN a utržil 30 milionů dolarů, což bylo i navzdory solidní kampani víc, než se očekávalo (tracking byl 25-27 milionů). Jde o první spolupráci dvou veleúspěšných hororových producentů, Jamese Wana a Jasona Bluma, a stejně jako u nedávného Úsměvu se podařilo trefit hřebíček na hlavičku. Ani jeden z filmů není ničím převratný, ale přitáhne mládež do kina. V kampani Úsměvu se posílali divně se usmívající lidé na sportovní stadiony a byly z toho virálky, u M3GAN se zužitkoval taneček hlavní hrdinky a její robotický “uncanny valley” vzhled. Opět, modelky v maskách na stadionech a jiných eventech, opět slušné pokrytí na sociálních sítích a bonusově ještě tanečky na Tik Toku á la Wednesday. Už jen očekávám, kdy začnou tančit i záporáci v akčních filmech, aby se film dostatečně “prodal” předem. U M3GAN bylo natěšení takové, že dokonce v přestrojení za titulní “hrdinku” chodili lidé na Halloween, měsíc před premiérou filmu. Není tedy divu, že film za 12 milionů dolarů skončil v plusu už v sobotu odpoledne, 24 hodin od prvního spuštění promítaček.

Dokazuje to i sílu hororu v postcovidové éře a jeho potenciál natahat lidi do sálů i v případě, že se nejedná o sequel nebo remake. Stačí mít dobrý nápad, chytře nastavit kampaň a můžete soupeřit s marvelovkou nebo Jamesem Cameronem. Samozřejmě nikoliv v absolutních ziscích, ale v ziskovosti jako takové a především ve schopnosti ovládnout mediální prostor. Jakkoliv bývají horory předvídatelné, jde o silný společenský magnet, protože na ně chcete jít s kamarády nebo jen tou svojí “bublinou”. A chcete je vidět co nejdřív, abyste mohli sdílet když ne zvraty, tak třeba nejšťavnatější killy nebo potenciální nápady na pokračování. Ano, mluvíme o Wanovi a Blumovi, dvou vizionářích, co mají své publikum prokouknuté předem, takže jde spíš o výjimky z pravidla a mimojiné také důkaz toho, že chytří lidé zákonitě nemusí točit chytré filmy. Úplně stačí, když se jim na nich daří vydělávat a mají v oboru pověst producentů s tzv. zlatýma rukama.

Kam zmizel obsah z HBO Max?
Vzpomínáte si, jak před pár týdny začaly mizet pořady na HBO, včetně jejich původních produkcí? Postihlo to i české HBO Max, odkud zmizela celá řada lokálních pořadů, což společně se stopkou pro všechny budoucí (a občas i rozjeté) produkce znamenalo významnou ránu pro zákazníky. David Zaslav, CEO WarnerMedia/Discovery to oddůvodnil tím, že je potřeba optimalizovat zisky a přeprodávat méně sledované produkty dalším zájemcům. 

Zatímco jsme spekulovali nad tím, kdo ty “přebytky” koupí, oznámil hlavní finanční úředník HBO, že období restrukturalizace skončilo a podobné kaskadérské kousky jsou teď zas na pár měsíců minulostí. A včera jsme zjistili, kde se můžeme na některé ze ztracených seriálů kouknout. Služba SkyShowtime, která se na českém trhu objeví někdy na jaře nebo v létě 2023 totiž koupila exkluzivní celoevropská práva na 21 pořadů HBO, aby měla na startu zajímavější katalog. Bude je prezentovat jako svoje SkyShowtime Originals, což zahrnuje i zbrusunový česko-slovenský seriál Vítěz od Jana Hřebejka, o jehož osud se strachovala celá řada natěšených diváků. Tak teď už nemusí.

Kromě Vítěze se na SkyShowtime objeví třeba i české Bez vědomí, nebo dokushow Spolu & hladoví. Plus celá řada dalších evropských seriálů. Zarážející? Ačkoliv SkyShowtime kombinuje nabídku Peacocku, Paramount+ a dalších větví studií Paramount a Universal, nebude katalog obsahovat vše, co jeho američtí protějšci, protože tomu brání několik dlouhodobých smluv a záseků s autorskými právy. I proto Zaslavova nabídka přišla jako na zavolanou. A že je v tom teď trochu brajgl? Alespoň mám o čem psát.

Digitální Dejá Vu
Ve výhledech trendů na příští rok se umělá inteligence objevuje poměrně často. Aby ne, když Microsoft hodlá za deset miliard dolarů koupit OpenAI a její platformu ChatGPT, která za pár měsíců možná zvládne sama napsat tenhle newsletter, aniž byste si všimli čehokoliv podezřelého. Umělá inteligence se nenápadně používá v mnoha oborech, aniž by o tom měli koncoví zákazníci ponětí a u filmových scénářů už se mnoho let vtipkuje o tom, že je snad píše robot. Takže to vlastně zas taková změna nebude.

Studia se samozřejmě dušují, že v tzv. Writer’s Room by se umělá inteligence používala na korektury, vyhledávání duplikátů apod., ale insideři tuší, že ve skutečnosti se nehledají duplikáty, ale je to právě naopak - napodobuje se to, co dlouhodobě funguje. Mytický algoritmus Netflixu, rozhodující o bytí a nebytí filmů a seriálů, se snaží z diváckých preferencí vydestilovat budoucí hity, ať už se rozhoduje podle sledovanosti, míry dokoukání seriálu, nebo analyzuje miliony existujících scénářů a diváckých tutovek, aby z nich jako z kostiček Lega poskládal zaručený hit. Naštěstí ještě existuje filmová magie, kterou nejde spočítat a rozložit na jedničky a nuly. Pouhou variací spolehlivou kvalitu nevyprodukujete a nic na to nezměnila ani ta nejpokročilejší umělá inteligence. Zatím…