Netflix si poslední roky snaží vybudovat tradici, že nás v období Vánoc obdaruje jedním ze svých největších filmů roku. A letos bylo poměrně jasné, na koho musí padnout řada – na podivínského detektiva Benoita Blanca v podání Daniela Craiga a dvojku kriminálního hitu Na Nože. Detektivní hříčka Riana Johnsona udělala před pár lety radost divákům i nám v redakci a streamovací služba se chopila příležitosti a za astronomický peníz si objednala další díly. Výstřední vyšetřovatel je tak zpátky s dalším případem, tentokrát na řeckém ostrově mezi bandou zbohatlíků. Dokázal však režisér ve snímku Na nože: Glass Onion navázat na svůj předchozí úspěch, nebo je kouzlo jedničky pryč? To vám napoví naše první dojmy.

Jak to vidí Imf: 

Riane, já ti snad tu osmou Epizodu konečně odpustím. S bezednou portmonkou od Netflixu si tuhle detektivní krasojízdu Benoit Blanc i jeho loutkovodič užívají ve velkorysých kulisách, s ansámblem eklektickým i snaživým, zápletkou klikatou i samoúčelnou, ale všechny ty vrstvy tak trochu průhledné, ale stejně velmi členité cibule, jsou narýsované s velkou pečlivostí a ochotou nebrat se vážně za jakýchkoliv okolností.

Onen všudypřítomný satirický podtón možná ubližuje žánrovému záměru, ale Glass Onion vlastně tak úplně detektivkou není. Jen si na ni hraje, tak jako se dobrovolně účastníte únikovek nebo mystery bojovek, v nichž jde o život jen naoko. Rian Johnson se rozhodl nikterak nezakrývat, že přišel experimentovat a hračičkovat, ale pokud už jste alespoň deset detektivek v životě viděli a jste tedy obeznámeni se hrou na kočku a myš, přijmete tuhle partii s velkou ochotou a radostí. Parádně strávený večer a pro Netflix skvělý úlovek, když tedy odhlédneme od té astronomické cenovky.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Dobrý to bylo. Ale minule to přeci jen Johnson s Craigem zvládli o něco lépe. Noví podezřelí jsou sice sympaticky nesympatičtí, ale v prvním filmu bylo těch zajímavých postav víc a vzájemné vztahové propletence trošku zajímavější. A taky to malinko líp šlapalo, 140 minut je trošku moc. Zvlášť, když si Johnson dává celkem na čas, než ukáže, v čem je háček tentokrát a jak se rozhodl podruhé si pohrát s příběhem, divákem, klišé a očekáváním. Jo, i na to tady samozřejmě dojde, ani druhé Na nože není klasická detektivka, ale spíš vychytralá podívaná, která umí ve správný moment ohnout pravidla žánru tak, aby překvapila. 

Ačkoliv tentokrát mám trošku pocit, že Johnson si hraje spíš s divákem než s hrdiny a nevím, jestli se mi to zase až tak líbí… ale nechci být zbytečně konkrétní. V každém případě to opět skvěle vypadá, herci se baví, divák nenudí a nečekaná camea jsou hodně super. Celkově to ale díky lehce přestřelené délce a ne až tak zajímavé zápletce šlape malinko pomaleji. Ale baví mě to pořád a doufám, že s trojkou nebude Netflix moc otálet.

Jak to vidí Cival:

Dvouapůlhodinový whodunnit bych nechtěl vidět ani za zlatý prase. A už vůbec ne takový, který začne mord řešit až po hodině čistého času. Ale když už za touhle novinkou stojí talentovaný Rian Johnson, stojí to za pokus... ale určitě ne při naivním opominutí skutečnosti, že předražený sequel vzniká v hájemství Netflixu, kde se na dramaturgický dohled a přísné producentské vedení moc nehraje – což je na výsledku pohříchu zase jednou cítit.

Je to barevné, navzdory omezeným kulisám v podstatě velkorysé a výpravné, herecky velmi sympatické a s jiskrnými dialogy i svěžím režijním vedením. Ale výsledek je vlastně hrozná honipéřina, která oslňuje kreativními i odvážnými scenáristickými tahy, na rozdíl od parádní jedničky ale nezvládne strhnout napětím a nadchnout silnou finální katarzí. Zklamání, i když za palec těsně nahoru.

Jak to vidí do_Od:

Rian Johnson potvrdil, že umí psát. Taky ale potvrdil, že neumí sám sobě říct: „Dost!" Dvojka Na nože je tudíž samozřejmě opulentnější v každém směru, zároveň ale plná laciných cameo rolí, narážek a easter eggů, které člověka často vytrhávají ze samotného děje, jenž by přitom jinak až na drobné berličky (chování a motivace vedlejších postav se tu dost podřizují scénáři) bez problému fungoval i bez nich.

Výsledkem je naleštěná detektivka, která je chytrá, ale zároveň trochu protivná, svižná, ale přesto zbytečně dlouhá, a odehrávající se ve světě, který bohužel zaplňuje Johnson svými fantaziemi a pravidly spíš, než aby jej ukotvil v realitě. Což z tohohle pokračování v mých očích dělá o něco slabší film než ten první. Hravost zjevně má své meze. Jsem zvědavý, jestli na to Johnson přijde dřív, než bude pozdě.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.