12. Expendables: Postradatelní, 2010, r. Sylvester Stallone

Přišel a zase odešel. Přišel ale v době, kdy byla poptávka po setkání akčních ikon osmdesátých a devadesátých let maximální a Sylvester Stallone se toho nebál využít. Od jeho Expendables: Postradatelných se sice z hlediska příspěvku akčnímu žánru čekalo trochu víc, než že půjde jen o lehce nadprůměrnou jednohubku, taženou hlavně nostalgií, za poslední roky jsme těch setkání po letech ale zažili spoustu a většina dopadla mnohem hůř. Ikonické shledání tří drsňáků konce 20. století Bruce Willise, Sylvestera Stalloneho a Arnolda v chrámu božím obnášelo sice jen dialogové špičkování, i tak jde ale o scénu, která v paměti uvízne z celé (dosud) trilogie Expendables ze všeho nejvíc. (Cival)

11. Policajt ze školky, 1990, Ivan Reitman

Můžete se na to tvářit kysele, pravdou ale je, že i tahle role se v konečném součtu řadí mezi ty, na které si člověk vzpomene, když se probírá Arnoldovou bohatou kariérou. Což o to, když se John Kimble rozjede, tak by se asi neztratil ani v Komandu, ani v Predátorovi, tentokrát se ale osvalený drsňák musel vydat do daleko nebezpečnějšího místa – dětské školky. I s touhle netradiční změnou prostředí se ale Arnold coby herec popral kupodivu dobře, takže i když producenti původně do hlavní role zvažovali typově úplně jiné herce, včetně Billa Murrayho nebo Dannyho DeVita, nakonec se jim s Arnoldem povedlo stvořit něco, co nejenže vyčnívá nad podobně ujeté devadesátkové koncepty, ale hlavně dotváří Arnolda jako herce, který zvládne být i víc než jen horou svalů v bezduchých akčňácích. (do_Od)

10. Rudé horko, 1988, r. Walter Hill

Nepočítáme-li Schwarzeneggerovy začátky, je Rudé horko první film, kde se pokusil o něco jako o humor. Ale naštěstí to s ním nepřeháněl. V základu jde o buddy movie, v níž musí spojit síly dva zcela odlišní hrdinové. A nic by nemohlo být odlišnější než ukecaný polda z Chicaga James Belushi a sovětský gigant v uniformě Arnold Schwarzenegger. Ten přijíždí zpoza hroutící se železné opony do Ameriky, kde má chytit pašeráka drog a pohrdat kapitalismem. Na nějakou tu legraci tu tedy dojde, protože tenhle polda moc západním způsobům nerozumí, Walter Hill tu však sází víc na tu detektivní zápletku. Konec konců Belushi není Eddie Murphy, kterého měl k dispozici ve 48 hodinách… V každém případě Rudé horko zaujme nejen výraznou dvojicí hrdinů, ale i nečekanou kombinací hláškování, legrace a temné atmosféry chicagských ulic plných špíny a násilí. Arnold dostal roli na tělo, ani tady po něm nikdo nechtěl žádné velké herectví, a opět víceméně hraje Terminátora. Na druhou stranu Rudé horko si už za závěrečný souboj s autobusy nebo hlášky o Drsném Harrym zaslouží v tomhle žebříčku být. (Mr. Hlad)

9. Terminátor 3: Vzpoura strojů, 2003, r. Jonathan Mostow

Na třetího Terminátora kouká spousta lidí skrz prsty, já ho mám ale (i vzhledem k jiným bolestivým sequelům této značky) hodně rád. Jonathan Mostow totiž věděl, že s Cameronovy sci-fi klenoty se ani za nejlepší konstelace úplně měřit nemůže, a tak na to šel trochu jinak. Do dalšího boje o život Johna Connora totiž zakomponoval nadhled a velkou dávku humoru, který v mixu s osudovou zápletkou a těžkotonážní akcí funguje více, než by divák čekal. Mostow navíc v akci často spoléhá na staré dobré ničení a automobilovou honičku, v níž se toho zlikviduje opravdu hodně, mám rád dodnes. Komu by ani tohle ke štěstí nestačilo, je tady pořád bezkonkurenční Arnold, který táhne svým charismatem a hláškami snímek i v době, kdy scénář a Mostow přeci jen malinko zakolísá. A za překvapivý a nekompromisní závěr, jenž by dělal z Terminátora vlastně hezky uzavřenou trilogii, dávám tvůrcům dodnes palec nahoru. (Spooner)