15. Air Force One, 1997, r. Wolfgang Petersen

Filmových prezidentů jsou mraky, ale většina z nich je odsouzena do rolí generátorů vznosných projevů, případně VIP rukojmí, jenž dodávají hlavnímu hrdinovi potřebnou motivaci. Jenže když obsadíte do role prezidenta Harrisona Forda, musíte ho pustit k akci. V roce 1997 bylo Fordovi pětapadesát, což byl tehdy pro akčního hrdinu zasloužený důchod. Jenže prezident James Marshall nehodlá jen tak vysedávat a čekat na zásahové komando v neviditelných stíhačkách. Harrison Ford se tu pěkných pár let před Neesonovými 96 hodinami úspěšně (co do tržeb i recenzí) profiluje coby akční pantáta, co nepotřebuje obří svaly k tomu, aby vás vykopnul ze svého letadla. Dokonce umí i lámat vazy! Harrison Ford tu v padnoucím obleku čerpá ze všech koutů svého hereckého rejstříku a jednoznačně by získal náš hlas v nadcházejících volbách. Vždyť byl natolik úspěšný a přesvědčivý, že se jako fiktivní prezident dostal i do Scary Movie 3! (Imf)

13. – 14. Apokalypsa a Rozhovor, 1979 a 1974, r. Francis Ford Coppola

Harrisonu Fordovi šli parádně i epizodní role v klasikách velkých autorů, kteří přinesli onen svěží vítr Nového Hollywoodu. O menší, ale o to víc charismatické kreaci v Americkém graffiti už píšeme výše, velmi cennou položkou v jeho filmografii se stala i role v Apokalypse Francise Forda Coppoly, která ale tváří v tvář obří metráži téhle válečné epopeje působí spíš jako cameo – přitom je to právě jeho plukovník Lucas, který dá věci do pohybu (a svým příjmením upomíná právě na věrného spolupracovníka Forda i Coppoly George Lucase). I v tísnivém existenciálním thrilleru Rozhovor Coppola využil hlavně Fordova osobního kouzla a šarmu. Vedle uťápnutého Hackmanova bezpečnostního experta působí Ford na sém malém prostoru jako okouzlující playboy, který zvládá život s lehkostí Indiana Jonese.

Pokud si chcete vychutnat Fordovo herectví naplno, a to i v temnějších polohách, rozhodně se nabízí vidět víc než tyhle dílčí výstupy Weirovo zneklidňující Pobřeží moskytů, kde Ford v podstatě nesleze z plátna. A místy vyloženě děsí. Rozhovor s Apokalypsou ale jsou, myslím, o nějaký ten level lepší, a i dnes silnější filmy. (Cival)

12. Star Wars: Návrat Jediho, 1983, r. Richard Marquand

Zase mu to nesplnili. Harrison Ford se netajil přáním, aby Han Solo zahynul už během Impéria, což se projevilo aspoň jeho provizorním zamražením do karbonitu. Ani pak si však neodpočinul, neboť otravně obětaví přátelé ho prostě museli zachránit a donutit tak Forda k dalšímu oblečení černé vestičky. Ba co víc, v završení trilogie se Han dočkal výrazně menší úlohy než v předchozí dvojici filmů – a to jak z hlediska času na plátně, tak i důležitosti v příběhu. Po rozmražení je totiž chvíli slepý, pak ho málem snědí Ewoci a prožije i scénu nepatřičné žárlivosti vůči vztahu Leii a Luka. Přestože tedy můžeme vést spekulace, zdali přemlouvání Forda nebylo z hlediska celkového příběhu trochu zbytečné, pouhá přítomnost této ikonické postavy završená očekávaným stvrzením vztahu s Leiou dodává filmu větší osudovost, komplexitu a v neposlední řadě též oblibu u fanoušků. Vrchol postavy Hana Sola však přišel už o jednu epizodu dříve. (Rimsy)

11. Indiana Jones a Chrám zkázy, 1984, r. Steven Spielberg

Dobyvatelé ztracené archy jsou absolutní dobrodružnou klasikou. Poslední křížová výprava je možná nejlepším dobrodružným filmem všech dob. Jen v Chrám zkázu se však jezdilo v důlních vozících, lezlo v broucích a servírovaly se opičí mozečky, takže ho nějakým zvráceným způsobem vždycky budu mít nejradši. Zatímco v jedničce a trojce Ford naplňuje učebnový ideál hrdinného archeologa, ve dvojce si opravdu sahá na dno. Překonává tu řadu skutečně nebezpečných hrozeb (trhání srdce!), musí hrát Indyho temnou verzi a ve finále brilantně vyřeší problém s obklíčením na lanovém mostě. No prostě je to celé správně špinavá a divoká lahůdka, která z charismatické ikony vyždímala fyzické maximum. Kde ty zlaté časy jsou! (KarelR)