Na letošním festivalu v Karlových Varech si odbylo svou premiéru mnoho nadějných či ambiciózních českých titulů. Tím, který nás zajímal snad nejvíc, byl ovšem BANGER. od talentovaného Adama Sedláka (seriál Semestr, Domestik), který už v prvním traileru sliboval na české poměry hodně divoký zážitek pro mladou generaci a díky natočení snímku na iPhone i neotřelý audiovizuální styl. Nejen na festivalu se navíc začaly šířit zvěsti, že se jedná o velkou pecku, kterou zkostnatělá domácí filmová tvorba potřebovala jako sůl. Můžeme se k těmto chválám po zhlédnutí ve Varech přidat i my?

Jak to vidí Rimsy:

Adam Sedlák dodal, co sliboval. BANGER. je skutečný filmový banger, svěží a úderný snímek překračující hranice žánrů i konzervativní narace. Adam Mišík v hlavní roli mi navzdory očekávání vůbec nevadil, snad i proto, že v tandemu s hláškujícím a odbržděným Marsellem Bendigem se musel trochu utlumit. Vnitřní rozpor, který je (z hlediska věku postavy) adekvátně silný a zároveň nepřekombinovaný, herecky rozhodně ustál.

Ještě větší pochvalu si však zaslouží Sedlák, jehož kinetická režie nepopře inspiraci bratry Safdieovými a navzdory prokládání příběhu videi z YouTube či animacemi celek drží tvar. Podává tak moderně vypadající drama pro tiktokovou generaci, což překvapivě myslím v tom nejlepším slova smyslu (pokud je něco takového možné). Výsledek sráží přepálená stopáž, která by kvůli úmornosti roztřesené kamery a občasnému příběhového přešlapování na místě snesla krácení o dobrých dvacet minut, a především protahovaný a přehnaně moralistický závěr, jemuž ve srovnání s předchozím dějem značně padá řetěz. I tak se však jedná o (zatím) nejlepší český film Varů, na více úrovních působivé dílo a potvrzení talentu Sedláka a jeho týmu.

Jak to vidí Spooner:

Od BANGERU. jsem i přes slibné ohlasy neměl kvůli zasazení příběhu a Mišíkovi raději moc velká očekávání. O to víc mě ovšem našlapaná drogová jízda strhla a vlastně i zcela uchvátila. Adam Sedlák potvrzuje (už jen v porovnání s dalšími českými filmy ve Varech), že je naprosto jinde než zbytek naší produkce a servíruje nám divokou, klipovitou, autentickou a zcela vtahující podívanou, která je ještě návykovější než kdejaká droga. A to vše v bezchybném audiovizuálním podání, kdy se se rozklepaná kamera k příběhu snaživé rappera a drogového dealera v jednom dokonale hodí.

Sedlák nešetří nápady ani svižným střihem a Adam Mišík konečně jednou ukazuje, že umí hrát. Jenže mu stejně většinu pozornosti sebere výtečný Marsell Bendig v jedné z nejvděčnějších vedlejších rolí posledních let. BANGER. je navíc dílem, jenž potřebuje nejen současný český film, ale také mladá generace jedoucí TikTok a instáč. Sedlák totiž dodal moderní žánrovku, která dokáže být správně vtipná a cool, ale zároveň umí být znepokojivá, dát divákovi podněty k zamyšlení a ve finále mu uštědřit i pár tvrdých ran. Pravda, samotný závěr je až zbytečně doslovný a film tím trochu ztrácí na tempu a na síle. I přesto se však jedná o progresivní pecku a jeden z nejoriginálnějších tuzemských kousků posledních let, který chci vidět minimálně ještě jednou. A nevím, kdy naposledy jsem tohle mohl o nějakém domácím filmu říci.

Jak to vidí do_Od:

Semestr byl fajn experiment, Domestik naopak daleko za mojí hranou snesitelnosti, no a BANGER. nakonec nejblíž opravdovému nadšení. Po formální stránce troufám si říct bezchybné a na český film nesmírně sebevědomé, problémy u mě tak nastávají až v otázkách morálních a pak ještě z hlediska příběhových rozhodnutí. Začnu tím druhým. 

Zatímco drtivá většina stopáže BANGERU. je totiž třeskutě vtipná a nečekaně ostrá sonda do světa „džen zí“ s tím správným jazykem, autentickými postavami a úplně stejně debilním hodnotovým žebříčkem, po bližším zamyšlení vlastně chování hlavní postavy nedává moc smysl. Mišíkův hrdina je nejdřív rádoby zlý drsňák, co si myslí, že má vše pod kontrolou, jemuž nevadí dealovat koks, pokud tím dosáhne svého, jen aby se vzápětí změnil v moralizujícího správňáka s pevně nastavenými hranicemi. Film se s ním tak plácá ze strany na stranu, aniž by kdykoli jasně řekl, kým vlastně náš protagonista chce být, a jestli si uvědomuje, jakým způsobem toho dosáhnout. Tuhle ambivalentnost pak bohužel jen podtrhuje zbytečně přidaný závěr, který celou debatu posílá zpátky na začátek.

No a co se té morálky týče, chtěl bych věřit, že tvůrci měli dobré úmysly a mládeži i za pomoci doslovného „drogy jsou špatné“ kontextu jasně vzkázali, že tohle úplně pro sebe nebo své kámoše z TikToku nechcete. Zároveň je ale ve filmu taky kupa scén, které ukazují opak. Že drogy jsou vlastně docela sranda, a když s nimi umíte zacházet, nic moc se vám nestane. A to poslední, co bych tu zkrátka chtěl bezhlavě chválit, je film normalizující šňupání koksu na hajzlech. Proto to zmiňuju, zároveň jsem však rád, že Sedlákova novinka je v tomhle ohledu přece jen komplexnější a ne jen pouhou oslavou gramů. Budu se těšit na jeho další film.

Jak to vidí Cival:

Je to šleha. Minimálně 80 minut. Formální stránka je famózní a jde ještě dál, než jsem doufal. BANGER. má luxusně naspeedované audiovizuální podání, u něhož jsem vrněl blahem a radoval se, že si něco tak radikálního můžu užívat v českém filmu. A vlastně si kacířsky přál, aby každý film ze současnosti měl takhle roztěkanou obrazovou stránku a člověk byl iPhonem přilepený ke ksichtům postav. Zvlášť když takhle skvěle fungují.

Mišík to utáhl a Marsell Bendig je samozřejmě objevem letošního filmového roku a naprostou star – sledovat jejich kámošské dialogy je prostě paráda, zvlášť když jim ostrý střih famózně časuje každý druhý frk. Bohužel konec mě nasral ještě víc než ve scénáři (Scorsese, Noé, Boyle i Refn by byl tvrdší, myslím) a na konci nezazní banger. A jako hardcore fanouška Barryho Lyndona mě lehce rozhodily i závěrečné titulky. I tak jde o jeden z nejprogresivnějších domácích filmů posledních let, který by měl každý vidět, a potenciálně přelomová generační divácká záležitost.