Společnost A24 má v současném filmovém světě pověst malého zázraku. Právě tady totiž často nacházejí svůj domov filmy, které jsou na klasická hollywoodská studia až příliš odvážné nebo originální. A v A24 si mezi nimi umí vybírat ty nejzajímavější. K divákům dostali snímky jako Ex Machina, Čarodějnice, Humr nebo Midsommar a teď v kinech slaví úspěch jejich Everything Everywhere All at Once. Originální kombinace akce, sci-fi, dramatu a komedie, v níž Michelle Yeoh čeká jednání s úřady, záchrana vlastní rodiny a cestování multivesmírem. Jak se líbil jeden z nejoriginálnějších filmů roku nám? 

Jak to vidí Cival:
Film nabitý ohromnou hromadou nápadů, které z něj tryskají na všechny strany, v řemeslně špičkovém a scenáristicky extrémně sebevědomém podání. Je to fascinující, mnohdy velmi zábavná show s možnostmi multiverza, která oslní plejádou dokonalých gagů, ale taky trápí svou přebujelostí, kvůli které se na ni trochu líp vzpomíná, než jak se aktivně divácky prožívá. 

Bohužel, jak jsem loni tvrdil, že skoro žádný z těch nových dvouapůlhodinových fláků (krom Duny a vlastně i Spider-Mana) neobhájí svoji mohutnou stopáž, tak to platí i pro Everything Everywhere All at Once - jinak parádní hříčku, výtvarně vyšperkovanou, kreativitou doslova překypující, ale v tom rozsahu opravdu nesoudnou a kvůli tomu ve výsledku výrazně míň zábavnou, než jak by mohla být. Mýval, bagel a hlavně poetická pasáž s kameny každopádně vládnou. Ten film je nutné vidět, ale ne nezbytné ho milovat.

Jak to vidí Rimsy:
Všechno, všude a hlavně najednou. Název rozhodně nelže, jelikož režijní a scenáristické duo Danielů skutečně servíruje dlouhatánskou smršť trailerově sestříhaných vjemů, které jsou efektní, poutavé a bizarní zároveň. Rámcový příběh sleduje generační propast mezi hlavní hrdinkou v okouzlujícím podání Michelle Yeoh a její dospívající dcerou, vyprávění se však nevyhýbá velkému množství podzápletek. Existenciální rodinná vztahovka zdůrazňující překryvy čínsko-americké kultury a způsobu života je navíc obalená spoustou audiovizuálních atrakcí napříč žánry. Drama, komedie, sci-fi, kung-fu mlátička… Na co ukážete, to tu najdete. Kvůli přetažené stopáži je ten příval energie a nápadů místy úmorný a (v souladu s jedním z ústředních témat) zahlcující, i tak se ale jedná o jeden z nejzajímavějších filmů roku. 

Jak to vidí Mr. Hlad
Zázrak se nekoná, zajímavý film naštěstí ano. Everything Everywhere All at Once je správně divoká podívaná, u které člověk dlouho netuší, co jí chtějí tvůrci vlastně říct, ale to postupné rozklíčovávání a objevování je zatraceně zajímavé. P kvůli parádním akčním scénám, chytrému scénáři, silným emocionálním momentům a spoustě nápadů, ale hlavně díky přístupu obou režisérů, kteří to všechno do diváků tlačí skoro až násilím. Everything Everywhere All at Once je film, u kterého člověk netuší, co ho čeká za patnáct minut, střídá extrémně rychlé tempo s pomalejšími scénami, kdy se nebojí jít na dřeň a mění se z divokého akčního sci-fi v komorní drama o těch nejobyčejnějších věcech a následně v trhlou komedii. Jenže je toho moc. 

Dvě hodiny dvacet jsou subjektivně neobhajitelná délka pro film, který sice v dramatické rovině funguje, ale i tak jede navzdory originálnímu vizuálu v dost zajetých kolejích. A na druhou stranu momenty, kdy Kwan a Scheinert sypou z rukávu jeden divoký nápad za druhým, začnou být po pár minutách až unavující. Everything Everywhere All at Once je fakt zajímavá podívaná. Ale potřebovala by dramaturga nebo někoho, kdo by režisérům řekl, kde přidat a kde ubrat. Občas je to navzdory nápaditosti, kreativitě, skvělým hercům, akci i emocím totiž trošku ubíjející.

Recenzi čekejte brzy.

O filmu jsme mluvili i tady v MovieZone Live: