NEJLEPŠÍ SOUNDTRACK

Redakční tip - Duna

Bezmála tři dekády si musel nejpopulárnější skladatel filmové hudby (podle ČSFD) počkat na svého teprve druhého Oscara. Ale vyplatilo se a po Lvím králi u Akademie zabodovala i přehlídka basově dunivých zvukových ploch, s nimiž máme tvorbu Hanse Zimmera dlouhodobě spojenou. K epochální Duna se Zimmerova rozmáchlost náramně hodí, německý řemeslník si navíc dal i záležet na využití specifických stylů pro jednotlivé frakce – některé hudební nástroje pro potřeby soundtracku dokonce nechal nově vytvořit. A takovou obětavost prostě musíme docenit.

Osobní tip Civala: Myši patří do nebe – dojemná hudební kompozice Krzysztofa Aleksandra Janczaka z vás zejména v poslední půlhodině filmu vymačká víc emocí než sestřih zápasu ČR – Nizozemsko z EURO 2004.

Osobní tip KarlaR: Poslední souboj – Harry Gregson-Williams udělal nenápadnou atmosférickou pecku už z hudby Království nebeského. No a tady se mu zadařilo stejně. Poslední souboj je pohlcujícím a éterickým poslechem, který si s chutí pouštím už půl roku a jen tak s tím asi nepřestanu.

Osobní tip Mr. Hlada: Poslední noc v Soho - Ačkoliv mě duchařina Edgara Wrighta úplně neoslovila, rozhodně cením to, jak poctivě se pokusil přenést na plátno atmosféru Londýna šedesátých let. Což samozřejmě neplatí jen o vizuálu, ale i o hodně stylovém retro soundtracku, který mi párkrát sluchátky projel.

Osobní tip Rimsyho: Annette - Pro tento rok nejjednodušší kategorie. Žádný soundtrack nejen za uplynulých 12 měsíců, ale možná i za posledních 12 let nezněl tak často jako právě výsledek amerických pop-rockerů Sparks. Přestože většinu tvorby bratrů Maelových jsem spíše odzíval, jejich osekání muzikálových principů na dřeň posouvá už tak geniální Annette na další úroveň. Který soundtrack funguje jak sám o sobě, tak i jako svoje vlastní parodie? A tak zatímco přepjatá We Love Each Other So Much působí úsměvně, o pár desítek minut později se u Stepping Back in Time dostavuje nefalšované dojetí. Krásná práce..

Osobní tip Spoonera: Spider-Man: Bez domova - Michael Giacchino prostě umí. Ve třetím Spideym nejen, že překládá nové chytlavé superhrdinské či správně dojemné sklady, ale navíc umí náramně pracovat s motivy a hudbou od pavoučích předchůdců a parádně je zkombinovat do pracovaného a efektního celku. Jedno nostalgické oko nezůstane suché.

Osobní tip do_oda: Není čas zemřít - Hans Zimmer je furt král. Zatímco v Duně jsem si však jeho chorály a zlověstné tóny příliš neužil, resp. ve filmu fungovaly skvěle, ale na samostatný poslech mě už moc nebavily, to co zvládl s novým Bondem byla opět jiná liga. Dojemné, tklivé, napínavé, ale i povznášející. Soundtrack k Není čas zemřít mi loni zůstal hned po Rozhněvaném muži v paměti nejvýš s tím, že váhy na jeho stranu nakonec zhoupla ona variabilita, která přece jen v přímém souboji poráží jinak jednotvárnější soundtrack Chrise Bensteada. Kdybych ale mohl, dal bych vedle sebe oba dva.