Johana Ožvold (dříve Johana Švarcová) vystudovala na FAMU režii, ale vídat ji můžete i před kamerou, objevila se třeba v povedeném Karel, já a ty. Natočila několik oceňovaných studentských snímků, které slavily úspěchy na FAMUFESTU, Fresh Film Festu, uspěla na festivalech ve Francii i na Slovenku, na kontě má i podařený dokument Sound Is Innocent a pracovala i na seriálu a live-shows Terapie sdílením. 

Parádní bylo její hudební a pěvecké angažmá v kapele Kazety, se kterou byla nominovaná na cenu Anděl. A pracuje i jako kurátorka v Národním filmovém archivu. A tohle je jejích 7 filmů...

1. Rodinná oslava (1998, r. Thomas Vinterberg)
Tohle je jeden z nejdůležitějších filmů, které jsem viděla. Po jeho shlédnutí jsem na několik let propadla filmům kolem hnutí Dogma 95. Pro mě vyloženě iniciační zážitek. Miluju to. Napínavý příběh, který je zároveň neuvěřitelně vtipný. Civilní projevy herců, rozklepaná ruční kamera, švenky a zoomování krásně špinavý a k tomu vystavěná a propracovaná střihová skladba. Režisér Thomas Vinterberg stojí i za oceňovaným filmem Chlast nebo snímkem Hon. Celá jeho tvorba stojí za pozornost.

2. Ema (2019, r. Pablo Larraín)
Pablo Larraín mezi hranými filmovými portréty slavných osobností Jackie (2016) a Spencer (2021) natočil velmi nekompromisní snímek s názvem Ema (2019). Velmi originálně vystavěný příběh, končí absurdním rozuzlením a tak dokáže Larraiín s humorem komunikovat i vážná témata jako je láska k partnerovi, dítěti a vlastní práci. Hlavní postavou je choreografka a tanečnice, ve filmu jsou silné scény kdy Ema zkouší s taneční skupinou. Hudbu k filmu vytvořil můj oblíbenec Nicolas Jaar.

3. Takové krásné šaty (2018, r.  Peter Strickland)
Režisér Peter Strickland je moje nová láska už od shlédnutí jeho Berberian sound studio. Takové krásné šaty si pohrávají se žánrem hororu. Je to trochu úchylný, dost vtipný a velmi chytrý. Tvorbu Stricklanda sleduji dlouhodobě, protože to je jeden z režisérů jež se řadí do takzvaných „acoustic auteurs“ filmových tvůrců, kteří využívají naplno vyprávěcí potenciál zvuku. Tedy všechny jeho filmy zní fantasticky a vytváří tak opravdu prostředí pro divácky komplexní zážitek. 

4. Grimsby (2016, r. Louis Leterrier)
Louis Letterier natočil tento film v čele s vynikajícím komediálním hercem Sashou Baron Cohenem. Miluju komedie, které jsou úplně nehorázné a neberou si žádné servítky. Pokud toužíte po tom “počůrat se smíchy” tak tady jste správně. Tento film doporučuju s čistým svědomím, viděla jsem ho minimálně dvacetkrát. Pro mě je to něco jako „lakmusový papírek, pokud se nad tím někdo ofrňuje a nebo mu to nepřijde zábavný, tak vím jistojistě, že s dotyčným se budeme míjet ve smyslu pro humor. Podobně na mě fungují i další filmy jako je Bruno nebo Tropická bouře. 

5. ING. (1985, r. Tomáš Vorel)
Tomáš Vorel natočil ING jako absolvenstký film, když dokončoval FAMU. Je to vtipný, svérázný a originální studentský film. Vorel zde přichází s vymyšleným filmovým žánrem, který pojmenoval jako „rytmikál“ jsou tam totiž scény vyloženě taneční a zpívané (ale hodně po svém). U tohoto filmu si zkoušel principy, které pak naplno využil a nebo rozvinul ve filmu Kouř, který taky vřele doporučuji. 

6. Gambling, Gods and LSD (2002, r. Peter Mettler)
Peter Mettler natočil tříhodinový dokumentární trip ve kterém ohledává život v různých kulturách a krajinách. Kanadský režisér má svoji výraznou poetiku a vyzná se v hudbě, takže v jeho filmech vytváří soundtrack většinou hvězdy elektronické a experimentální scény. V tomto případě to je Fred Frith a Jim O'Rourke (jeden ze členů Sonic Youth).

7. Slon (2003, r. Gus Van Sant)
Tento film patří do tzv. „trilogie smrti“ kterou natočil režisér Gus van Sant. Všechny tři filmy Gerry, Poslední dny a nebo Slon stojí za shlédnutí na velkém plátně a s dobrým zvukem. Tento režisér vedle hollywoodských snímků jako je oscarový Good Will Hunting hledal originální způsoby filmového vyprávění. Slon je dekomponovaný příběh podle skutečné události, kde jako autor neupírá svoji pozornost k samotné události, ale k tomu co ji předcházelo a to z pohledu hned několika postav. Je to fascinující film, který plyne v neúprosném pomalém tempu, je to thriller který teče jako med, a přitom plně dostojí tomuto žánru.

A co říkáte na 7 filmů publicisty Jardy Konáše?