Karel Veselý vystudoval anglistiku a filozofii a chvíli se živil jako učitel, teď je ovšem publicistou na volné noze a pokud byste se s někým u nás chtěli pobavit o muzice, budete jen těžko hledat někoho vhodnějšího. Jeho texty najdete v časopisech Full Moon, A2 nebo na Aktuálně, spolupracuje s Rádiem Wave a na kontě má několik knih. 

Jeho Hudba ohně se zaměřovala na historii černošské hudby, byl editorem knihy o subkulturách Kmeny, spoluautorem knížky o poválečné japonské kultuře Planeta Nippon a v knize Všechny kočky jsou šedé se zabývá hudbou posledních čtyř dekád a hledá odpověď na otázku, proč je muzika čím dál smutnější. 

To ovšem zdaleka není všechno. Spolupracoval na scénáři k hodně sledované dokumentární sérii RapStory o dějinách českého rapu a navázal na něj pořadem Lekce rapu, který nenejnom napsal, ale i moderoval. Od ledna 2022 se spolu s Lubomírem Dítětem věnuje vlastnímu podcastu Rapspot, který má pár fandů v řadách redakce.

A když má čas, kouká na hodně zajímavé filmy.  

1. Vojížděci vodpadků (2009, r. Harmony Korine)
Tenhle masterpiece hnusu jsem viděl na Festivalu otrlého diváka a musím říct, že mi změnil život. V devadesátkách jsem sledoval, jak se režiséři přetahovali v tom, komu se v rámci mainstreamové kinematografie podaří nejdál posunout hranice transgrese a v téhle soutěži figuroval s Gummo a Kids i Harmony Korine. Po Vojížděčích vodpadků (jak název filmu geniálně přeložil Tonda Tesař) bylo ale o vítězi rozhodnuto. VHSková estetika a nonsensuální humor, víc k životu nepotřebuju.

2. Můj soused Totoro (1988, r. Hajao Mijazaki)
Miluju anime, ale filmy z dílny studia Ghibli jsou možná něco víc než jen animáky. Pro mě je sledování jejich vrcholných děl z konce osmdesátek a začátku devadesátek (Můj soused Totoro, Doručovací služba slečny Kiki, Vzpomínky jako kapky deště) transcendentální zážitek, v němž přirozeně splývá každodennost a nadpřirozeno. Filmy s fantastickými náměty, které ale mají hluboké humanistické poselství.

3. Světáci (1969, r.  Zdeněk Podskalský st.)
Nejsem vyloženě fanoušek českých komedií, ale tenhle příběh tří fasádníků užívajících si života ve velkoměstě mi k srdci přirostl. Možná je v tom nějaký syndrom člověka z malého města. O hereckých výkonech se rozepisovat nebudu, na Světácích mě baví to, že film na první pohled vypadá jako přímočará moralitka, ale nakonec v ní nikdo není za hlupáka –maximálně tak my diváci, kteří se chtěli vysmát hlavním hrdinům.

4. Písně z druhého patra (2000, r. Roy Andersson)
Miluju tyhle náhody. Na ten film jsme s kamarádem šli ve Varech, protože už nás nebavilo čekat ve frontách. Původně jsem si dokonce myslel, že si při projekci zdřímnu, ale kdeže... Nekompromisní nálož surreálních scének o absurditě života mi visela v hlavě ještě dlouho a dokonce jsem se pak díky Písním seznámil s Alešem Stuchlým, který je mi poslední dvě dekády průvodcem divné kinematografie.

5. Chuť melounů (2005, r. Tsai Ming-Liang)
Tenhle bizarní muzikál Tsai Ming-Lianga jsem viděl díky Alešovi a to mimochodem v ten stejný den, kdy jsem přivezl manželku z porodnice s prvním synem. Bůhví proč mě napadlo, že by se chtěla podívat zrovna na tuhle antiromanci o setkání dívky a pornoherce v reáliích města, kde panuje nesnesitelné vedro. Myslím, že mi to dodneška neodpustila, náš čerstvě narozený syn ale byl uveden do světa filmu nejlepším možným způsobem. (Nebo aspoň doufám.)

6. Satanské tango (1994, r. Béla Tarr)
Sedm a půl hodiny koncentrované beznaděje v černé a bílé. Pozdější Tarrovy snímky jsou na mě možná už moc artistní, tady cítíte každé šlápnutí do bláta, každý poryv nesnesitelně silného a mrazivého větru. Existenciální tíseň se vám zabodává do mozku. Radikální film, který nebere rukojmí.

7. Electroma (2006, r. Thomas Bangalter, Guy Manuel De Homem-Christo)
Taky by to chtělo něco hudebního, ne? Když se francouzské duo elektronických hudebníků Daft Punk rozhodli natočit svůj film, nakoupili si nejdřív všechny možné příručky a ročníky časopisů pro filmaře a pečlivě nastudovali, jak se má točit film. Electroma je nerdský film o robotech, kteří by chtěli být lidi, ale nějak se jim to nepodaří. Od Daft Punk ještě doporučuji o tři roky starší anime Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem, které zhudebňuje jejich desku Discovery.

A co říkáte na 7 filmů Petra Zelenky?