Spider-Man
Režie: Sam Raimi
Rozpočet: 139
Globální tržby: 825
Hodnocení na CSFD/IMDb: 76 % a 7,3/10
V.I.M.: Ano
Poznávací znamení: Blockbuster, který spolu s X-Meny odstartoval komiksový boom
Vytáhni v hospodě: Stan Lee se samozřejmě dočkal camea, ale věděli jste, že jeho role neměla být němá? Jeho původně plánované vystoupení je dostupné ve vystřižených scénách na DVD a Blu-ray. Přesvědčte se zde.

První X-Meny mám sice sakra rád, ten pravý komiksový filmový milník pro mě přišel ale právě tady. A rozhodně to nebylo pouze tím, že jsem v době premiéry ještě pořád žral kultovní seriáláový Spideyho animák z 90. let. Sam Raimi totiž před 20 lety splnil takřka všechny fanouškovské sny a za pomoci svého špičkového řemesla ukázal, jak má vypadat komiksový film na velkém plátně. Raimiho Spider-Man hláškuje, je za každé situace zábavný, v některých okamžicích správně cheesy, vizuálně nápaditý, napínavý a nechybí ani špetka té romantiky. Prostě přesně takový, jak jste ho chtěli od dětství vidět.

A do toho samozřejmě zabodovalo i obsazení. Tobey Maguire je pro mě pořád ten nejlepší Peter Parker, Kirsten Dunst je neodolatelná, Willem Dafoe zatraceně démonický a James Franco se tu pomalu rozehřívá. Slavný režisér dokonale vystihl kouzlo a atmosféru předlohy a dokázal všechny prvky parádně přetavit do neodolatelné podání, které se nám v mládí dostalo proklatě hluboko do srdíčka a zůstává v něm až do teď. A to jsme ještě netušili, že se Raimi teprve rozjížděl a jeho komiksový majstrštyk přijde až v podobě druhého dílu. (Spooner)

Volavka

Režie: Andrew Lau, Alan Siu-fai Mak
Rozpočet: 6,4
Globální tržby: 9 (nejsem si však úplně jistý, jestli BoxOfficeMojo v tomto případě nekecá)
Hodnocení na CSFD/IMDb: 82 % a 8/10
V.I.M.: Ano
Poznávací znamení: Esenciální krimi drama z Hongkongu
Vytáhni v hospodě: Když se Martin Scorsese upsal k režii Skryté identity, prý netušil, že se jedná o remake Volavky. Tušil to však hlasatel uvádějící v roce 2007 Oscary. Akorát z hongkongského bijáku udělal japonský.

Volavka alias Infernal Affairs, to bylo v roce 2002 opravdové zjevení. Hongkongské thrillery inklinovaly k výraznějším bitvám mezi policií a místní mafií (Triády) už během devadesátých let, kdy se třeskuté akční filmy měnily spíš v napínavá dramata, tu a tam prokládaná lahůdkovou přestřelkou. Volavka, rovnou koncipovaná jako rozmáchlá trilogie o mladém policejním kadetovi, co je zavrtaný coby špicl v Triádách, a mladém gangsterovi, který vystoupal ve službách policie zatraceně vysoko, ale dalece přesáhla ambice tvůrců a ohromila globální publikum. Nemusím vám vysvětlovat, že ti dva na opačných stranách barikády po dvaceti letech ve službách největšího nepřítele začnou zpytovat svědomí. Andy Lau a Tony Leung Chiu-wai to sehrávají líp, než bych to kdy dokázal sepsat. První Volavku rychle následovalo první a druhé pokračování (obě o rok později), ale ten šok zejména západního publika z prvního dějství, které je neprůstřelné ze všech stran, byl tehdy doslova hmatatelný.

Na co použít ten druhý odstavec? Volavka je i po dvaceti letech špičkovým hereckým koncertem, vyváženou žánrovkou a krásným řemeslem. Pro spoustu z vás bude v tomhle žebříčku největší exotikou, protože se šířila hlavně skrz kanály poučených fandů asijských filmů a většina kinofilů tuhle látku objevila až se Scorseseho remakem. Dodnes chápu, že Martyho ten originál natolik oslovil, že si chtěl natočit vlastní verzi, která je ovšem – a teď přijde trochu kontroverze – po všech stránkách horší a prostě jen „druhá”. Nehledě na to, že na ploše tří filmů lze tenhle komplexní příběh odvyprávět bez krkolomných zkratek a lepším dávkováním napětí, jež udrží diváka na hraně křesla. Než mě začnete brát za slovo, pusťte si Volavku znovu (nebo poprvé). Je to jeden z filmů, co nestárnou ani nezrají, prostě zůstávají výjimečným milníkem pro další a další generace. (imf)

Krvavá neděle

Režie: Paul Greengrass
Rozpočet: 3
Globální tržby: 1,8 (viz. vytahování v hospodě)
Hodnocení na CSFD/IMDb: 84 % a 7,6/10
V.I.M.: Ano
Poznávací znamení: Greengrass strhujícím způsobem připomíná masakr v Irsku
Vytáhni v hospodě: Krvavá neděle nedostala možnost bojovat o Oscara, protože ve stejný den, kdy se v Irsku a Velké Británii podíval film do kin, jej zároveň vysílala televize. Pravidla říkají, že pokud chcete zápolit o zlatého plešouna, musí být promlka mezi uvedením v kinech a televizi alespoň šest měsíců.

Je jen málo filmů, které vás vezmou mezi střílení lidí na ulici, a otřese to s vámi natolik, že už to nikdy nedostanete z hlavy. A jak správně tušíte, Krvavá neděle je jedním z nich. Masakr na severoirské demonstraci, od něhož nedávno uplynulo rovných 50 let, byl dlouho „zapadlý“ mezi kupou děsivých událostí, jež se maximálně letmo zmínily při dějepise. Paul Greengrass si ale v roce 2002 řekl, že je nejvyšší čas tuhle událost připomenout mnohem důrazněji, a tak se 30. výročí slavilo premiérou nekompromisního filmu.

Britský režisér měl v té době za sebou jen pár obyčejných celovečeráků. Nikdo tak nečekal, že z Krvavé neděle vypadne nesmírně intenzivní a syrová podívaná, která v podstatě zahájila novou filmařskou éru. Rozklepaná dokumentární kamera, jíž Greengrass následně využil v Bournově mýtu, v Letu číslo 93 a ve spoustě dalších klasik, se začala hojně využívat v hollywoodských hitech. Krvavá neděle ale zkrátka byla první, a jelikož má i po letech zatraceně působivý příběh a skvělé herce, rozhodně pořád stojí za vidění. (KarelR)

Pán prstenů: Dvě věže
Režie: Peter Jackson
Rozpočet: 94
Globální tržby: 947
Hodnocení na CSFD/IMDb: 89 % a 8,7/10
V.I.M.: Ano
Poznávací znamení: Helmův žleb vs. skřeti
Vytáhni v hospodě: Miranda Otto zažila hezký první natáčecí den. Při pohledu na Viggo Mortensena se nechala slyšet, že zahrát zamilovanou Eówyn pro ni nebude nijak zvlášť obtížné, a Liv Tyler jí při prvním setkání objala se slovy: „Jsem tak ráda, že je ve filmu další žena“.

Loni jsem psal slova chvály k úvodu milované trilogie, letos tak učiním s pokračováním a myslím, že nikoho nepřekvapí, když se zde za rok objeví mé dva odstavce k jejímu epickému vyvrcholení. Pán prstenů se zkrátka do těch prvních let nového milénia zapsal takovým nezapomenutelným způsobem, že jej v podobných článcích nelze ignorovat. A byť bych vás teď mohl jednoduše odkázat do mé kapitoly v Encyklopedii fantasy filmu, šanci nadšeně zavzpomínat na můj jednoznačně nejoblíbenější díl téhle trilogie jen tak pouštět nechci. Ostatně byly to právě Dvě věže, které si vybavím jako svůj první výrazný kinozážitek. Knížky jsem nečetl, první díl jsem ovšem zbožňoval a jakmile jsem se tak usadil v sedačce a přede mnou se rázem znova zjevil Gandalf za letu bojující s plamenným démonem Balrogem, mohl jsem okamžitě sbírat bradu z podlahy.

A v tomhle stavu jsem pak víceméně setrval po zbytek celého filmu, protože ať už vytáhnete hobity v lese s enty, bipolárního Gluma, migraci Rohanu, nebo cokoliv z velkolepého dobývání Žlebu, je to v podstatě jedna ikonická sekvence za druhou a důkaz, že se Jackson a spol. tehdy rozhodli správně, když původně dva filmy rozdělili na tři a do toho prostředka tak nějak improvizovaně, ale s citem, dali vše, bez čeho se obešly ty okrajové díly. Možná mám pro ty dvojky v trilogiích jenom slabost, tak nějak se ale nemůžu zbavit dojmu, že tahle část mě pokaždé dokáže strhnout nejrychleji a zároveň s největší intenzitou. Kéž by se tomu připravovaný seriál přiblížil alespoň z půlky. (do_Od)

---

Dnes je to vše. Diskuze je otevřená, tak se neupejpejte a napište nám svých vlastních jedenáct favoritů. Rozhodně je z čeho vybírat.