Adaptace videoher obecně nedopadají příliš dobře, samozřejmě najdou se i výjimky, otázkou dne však bylo, jestli se mezi ně zařadí i veleočekávaný blockbuster Uncharted od studia Sony s Tomem Hollandem a Markem Wahlbergem. No a my už vlastně známe odpověď, byť ty levely spokojenosti či nespokojenosti se napříč redakcí opět mírně liší. Koneckonců přesvědčte se sami.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Tak to vypadá, že na další opravdu dobrý film podle hry si ještě počkáme, ani Uncharted totiž neuspělo tak, jak by se fandům předlohy líbilo. A nejspíš ani fandům dobrodružných filmů. To, že jde o prequel, se nakonec ukázalo jako chytrý tah a tvůrci můžou vyprávět vlastní příběh a ke hrám se jen odkazovat. Někdy hodně, někdy málo, někdy totálně. A tím být hlavně dobrým dobrodružným filmem. Jenže tím moc není. Hlavní potíž tkví v tom, že se to celé docela dost táhne, dostaneme málo akce a v některých chvílích je to, co se odehrává na plátně, až trapné. Veškeré pokusy o indianajonesovské bloudění po chodbách, vyhýbání se pastem a řešení hádanek vypadá tak lacině, až jsem si vzpomněl na devadesátkový seriál Lovci pokladů. 

Chemie mezi Hollandem a Wahlbergem taky dost dře a to především kvůli tomu, že Wahlberg tu hraje spíš nesympatického šmejda než sympatického hajzlíka a Holland se sice snaží, ale plochý a předvídatelný scénář mu nedává moc možností udělat z Nathana Drakea opravdového sympaťáka, kterému byste drželi palce. Naštěstí od průměru až podprůměru šplhá Uncharted se stoupající stopáží nahoru a finále na lodích je už hodně povedená akční zábava. A právě díky ní jsem z kina odcházel s pocitem, že jsem vlastně spokojený. Bohužel jakmile jsem začal přemýšlet o tom zbytku, šlo nadšení zase o dost dolů. Dobrý finiš je důležitý, ale Uncharted má tolik nepovedených, nedodělaných nebo nezajímavých prvků, že to vystačí přinejlepším na dobrodružný průměr. 

Jak to vidí Rimsy: 

Herní sérií Uncharted jsem zcela nepoznamenán, a tak jsem mohl k filmové adaptaci přistoupit bez očekávání i fandovských nároků, jak by různé herní prvky měly ve filmu vypadat. Ale nepomohlo ani to. Dostal jsem totiž generickou dobrodružnou nudu, která překvapivě selhává v tom, aby našla vlastní tvář. Oproti Jumanji se bere příliš vážně, příběh je ale zároveň natolik přepálený, že není snadné si k němu najít cestu. Hlavní charaktery jsou napsané příliš líně, a tak divák nemá důvod jim fandit. CGI občas tahá za oči, ale v součtu je řemeslo zdařilé, vypulírované. Jenže co z toho?

Tom Holland zase hraje Toma Hollanda a Mark Wahlberg svou roli spíše odzíval. Většinu stopáže naplňuje značně nesmyslné pátrání, u něhož klasicky dochází ke skokovým objevům a odhalením. Akce je nakonec spíše méně, o to více mrzí její nepřehlednost. Skutečně trestuhodný je však fakt, že cool záběry by člověk spočítal na prstech jedné ruky – většina svou snad až záměrnou nenápaditostí připomíná rutinní dobrodružství ve stylu Flynna Carsena. No nic. Herní fanoušci si zastávku v kině beztak jistě naplánují, ostatní ale mohou zůstat doma.

Jak to vidí do_Od:

Jsem si jistý, že se najdou lidi, kteří tomu nadšeně napálí plný počet hvězd a budou to považovat za obdobně tak uspokojivý blockbuster jako Venom, a jsem si stejně tak jistý, že se najdou tací, kteří tomu z principu napálí hvězdu jednu, protože nesnáší Hollanda a jejich tolerance pro digitální efekty se rovná nule. Světe div se, pravda je jako obvykle někde mezi. Uncharted není mizerný film, ve srovnání s různými Monster Huntery, Resident Evily nebo těmi uber-nesmysly, ve kterých hraje Dwayne Johnson, je to vlastně dobře odvedené řemeslo se dvěma skvělými akčními sekvencemi a pár zajímavými nápady, byť okopírovanými z her. Problém je, že pro spoustu lidí Uncharted představuje mnohem víc než jen solidní řemeslo, a ten zbytek zase vezme blockbustery na milost jen v případě, že nejsou tak ukecané a hlavní postavy je aspoň trochu baví. Což nový film režiséra Zombielandů a taky toho Venoma bohužel úplně nezvládá.

Hrál jsem jen čtyřku, resp. dohrál jsem jen čtyřku, takže jsem logicky vnímal nejvíc právě aspekty půjčené z ní a jako fanoušek té hry můžu říct, že filmová adaptace buduje svět okolo Nathana Drakea docela věrně a smysluplně. Omlazení hlavní postavy zde ničemu nevadí a jako origin je to vymyšleno popravdě docela chytře. Film ale není hra, a scénář to s tím vysvětlováním a představováním zkrátka občas celkem přehání. Ve výsledku se tak ve filmu dost mluví, přičemž to je většinou to poslední, co byste zrovna chtěli sledovat. Snímek je navíc doslova přeplněný zvraty a různými podrazy, takže z něj místy máte dojem, že se snaží být až příliš zlý, příliš netečný, příliš "věrný". Taková medvědí služba. Přitom když hlavní hrdina skáče, bojuje, nebo řeší hádanky, má to tu správnou atmosféru a vy máte dojem, že tohle je ten Indy, který na plátnech kin dlouhé roky chyběl. Pak ale zase přijde kecání a podrážení, a ta frustrace jen roste. Bohužel to nezachraňují ani záporáci, ani vedlejší postavy (byť třeba Chloe jsem si ve filmu užil víc než ve hrách) a nebýt toho, že je v centru Holland, který většinu má chemii s každým, s kým přijde do styku, pravděpodobně by to bylo ještě výrazně horší. 

Výsledkem jsou zkrátka dosti ambivalentní pocity. Z fleku bych zítra vyrazil na dvojku, protože mě v tom světě bavilo trávit čas, a další dobrodružství s touhle bandou, za lepšího režijního dohledu, bych si dal hned. Zároveň mě vyloženě mrzí, že to nevyšlo líp už napoprvé, a znova to rozhodně jen tak neuvidím, minimálně ne celé. Očekávání jsem přitom neměl velká, bohatě by mi stačilo, kdyby mě to bavilo aspoň stejně jako pár let starý Tomb Raider. S politováním však musím napsat, že to se Uncharted nepovedlo. Ke ztrátě času nebo předběžnému zatracování to má ale daleko.

Recenze přistane v nejbližších dnech.