Je hezké sledovat, jak se šikovnost a kreativita Korejských tvůrců ( Sang-ho Yeon, Dong-hyeok Hwang, Džun-ho Pong ... ), jejichž práce není hyzděna snahou vzdělávat a poučovat diváky oblíbenými WOKE trendy, dere dopředu a pomalu za sebou nechává čím dál více pokulhávající Houlyúd, který s prostřeleným kolenem a hlavou plnou osvícených ideálů již nedokáže, kromě pár výjimek, sepsat základní dějovou osnovu.
reagovat
|