Kick-Ass a X-Men: První třída pecky, první Kingsmani jakbysmet, druzí už trochu horší, ale furt dobrý, následně pár let pauza, několik odkladů, a teď jsou tu konečně i ti prequeloví s novým obsazením, příběhem a odpočatým Vaughnem. Do kina na snímek Kingsman: První mise jste si ostatně mohli zajít už na Silvestra, kdy měl film předpremiéru, tradiční novinářská byla ale teprve tento týden, a tak se k spokojenému Civalovi a zklamanému Mr. Hladovi dnes alespoň v textové podobě přidáváme ještě já a kolega Rimsy. Co na film říkáme?

Jak to vidí Cival:

Bavil jsem se víc než solidně. Rozhodně jde o jeden z těch prequelů, který mi udělal radost, vidím jeho existenci jako smysluplnou a ve chvíli, kdy Matthew Vaughn rozjel jako druhou paralelní sérii - jen retro a mezi dvěma světovými válkami - i s velmi solidním potenciálem do budoucna. Komiksovost se přelila do bizarně infantilní zápletky, kdy se za důležitými historickými událostmi dvacátých let hledá vyšší plán a rozjíveně se spojují v přestřeleně zábavný blockbuster.

Noví Kingsmani jsou velkorysá podívaná, na níž se extrémně vyřádili architekti, scénografky i kostýmní výtvarnice a která je jako obvykle nejsilnější v akčních scénách. Taneční bitka s Rasputinem se určitě zařadí mezi vrcholné příklady Vaugnova režijního umu a i ostatní třaskavé momenty potěší přepálenou klipovou opulencí. S ohledem na to, že mě bavilo i to poklesle bláznivé pojivo mezi nimi, jsem odcházel spokojen víc než po dvojce, byť jednička je stále o level výš.

Jak ti vidí Mr. Hlad:

Mám rád Matthew Vaughna a budu ho mít rád i dál. Ale prequel Kingsmanů moc rád mít nemůžu. Na jednu stranu musím pochválit akci, což ale nikoho a pochopitelně ani mě nemůže překvapit, Vaughn to má v ruce. A minimálně taneční bitka s Rasputinem je fakt hodná potlesku. Sto let starou minulost plnou gentlemanů, šílenců, srandovních aut a konce jedné historické éry se mu taky povedlo prodat. Jenže co dál? To právě moc nevím. Pořád to vypadá hezky, má to rychlé tempo a nenudil jsem se, ale to mi u Vaughna nestačí.

Příběh překvapí maximálně využíváním absurdních zvratů, ale díky využití skutečných historických událostí se nedaří budovat napětí, protože – nepřekvapivě – se nakonec fakt povede zařídit, aby tu první světovou nevyhrálo Rakousko-Uhersko. Není to tedy moc napínavé, bohužel však ani vtipné nebo drzé jako první díl. Z Vaugnových snímků je První mise ten nejslabší. A především dost zbytečný.

Jak to vidí do_Od:

Mám Vaughna rád, mám ho moc rád, ale takhle jednoduše ne. Nevadí mi moderní akční převyprávění dějin s vtípky a historickými postavami na místech, kde se nejspíš úplně nepohybovali, a mám pocit, že tu atmosféru a kulisy první světové Vaughn vystihl celkem hezky. Akce je pak pochopitelně super a třeba noční scéna v zákopech je jedna z nejlepších scén, co kdy režisér natočil. Jenomže zatímco vizuálními nápady Vaughn jako obvykle jenom hýří, příběh a dialogy tentokrát konkurují tomu nejhoršímu, co může popcornová tvorba nabídnout. V podstatě bych se nebál to přirovnat k devátému dílu Rychle a zběsile.

Debilní dialogy, co tahají za uši a extrémní tlačení na pilu z hlediska citů a emocí – do takové míry, až je z toho medvědí služba – bych ve filmu od Vaughna vážně nečekal. Korunku tomu pak nasazují námluvy s Rasputinem, které vyjímaje akce v závěru byly tak totálně bizarní a over-the-top sprosté, až jsem si chvílemi říkal, jestli stále koukám na ten samý film. Celá zápletka je průhledná skrz naskrz a jediné překvapení Vaughn obstará díky jistému zvratu, který mě ale tou dobou už nechal zcela chladným, protože jsem nechápal, co se to s mým oblíbeným režisérem děje. Zklamání je slabé slovo. Tohle byla čirá frustrace. Nejhorší Vaughnův film a už to nikdy nechci vidět.

Jak to vidí Rimsy: 

Potřetí a konečně trochu jinak. Zatímco dvojka představovala jen další nálož téhož a mytologii téhle odlehčené špionské franšízy kdovíjak inovativně neobohatila, třetí díl se vrací na samý začátek. Počátek 20. století možná pro dnešního diváka není tak atraktivní, ale Vaughn dobře zná své řemeslo, a tak období první světové války prodává velmi efektně. Ačkoli se však na origin kingsmanovské služby pěkně dívá, přece jen je znát, že kdyby tenhle výlet do alternativní historie nevznikl, asi nikomu by nechyběl.

Vaughn se v některých scénách uchyluje k poměrně bizarním rozhodnutím, v součtu si však udržuje zábavnou hravost, kterou na jeho tvorbě máme tak rádi. Nadstandardní přehlídka knírů a historických nepřesností se v půlce dokonce uchýlí k hodně odvážnému scenáristickému rozhodnutí, vracející i třetí díl na pole známé z těch předchozích. Přehlídka záporáků počátku minulého století baví, ale pokud by se Vaughn už do budoucna věnoval něčemu jinému, rozhodně bych mu to nevyčítal. 

Recenze již brzy.