Základní instinkt, 1992
Základní instinkt bude už navždy spojený s ikonickým a milionkrát parodovaným přehozením nožek Sharon Stone při výslechu, ale redukovat ho jenom na slavnou erektivní scénu by bylo vyloženě nefér. Verhoeven sice divákům nabízí vášnivé soulože, ale nikdy se nejedná o samoúčelnou exhibici režiséra. Kopulování krásných lidí slouží mrazivému atmosférickému příběhu a divák při něm vrcholí především díky nezapomenutelné hudbě Jerryho Goldsmithe, jenž udržuje v napětí po dobu celého coitu. Zapíchne ta mrcha „chudáka“ detektiva, nebo je to všechno jinak a femme fatale je vlastně nevinná?

Erotických thrillerů vzniklo v osmdesátých a devadesátých letech habaděj (především režisér Adrian Lyne svlékal herečky jako na běžícím pásu), ale všechny blednou ve srovnání s mistrovstvím holandského provokatéra. Verhoeven prostě natočil jeden z nejlepších thrillerů všech dob a pokud jste ho doposud neviděli, čekají vás pohlcující dvě hodiny, u kterých nebudete chvílemi dýchat. I díky skvostné kameře Jana de Bonta, který se o dva roky později zaskvěl na režijní stoličce Nebezpečné rychlosti. Na závěr snad jenom dodám, že já toho Michaela Douglase vlastně chápal. Policisté by samozřejmě neměli spát s hlavní podezřelou, ale když vypadá jako Sharon na počátku devadesátých let, tak ať jde celá společnost někam. (TedGeorge)

Hvězdná pěchota, 1997
Knižní předloha Roberta Heinleina je považovaná za klasiku sci-fi, ale taky kontroverzní román, jehož militaristické vyznění může být problematické. Paul Verhoeven šel ovšem ještě mnohem dál. V jeho filmu bojuje lidstvo proti přerostlým mimozemským broukům a je to extrémně násilná a brutální podívaná. Což mě na filmu v nějakých třinácti letech pochopitelně fascinovalo nejvíc, ale moment, kdy jeden z brouků doslova roztrhne vojáka přímo před kamerou na několik kusů, mi připadal trochu za hranou, stejně jako bizarní reklamy, které filmové hrdiny lákaly do armády. Trvalo mi pár let, než jsem se s Verhoevenem trošku víc seznámil a pochopil ho. A začal si užívat jeho Hvězdnou pěchotu jako něco víc než jen krvavý válečný akčňák. 

Verhoeven se netajil tím, že ve Hvězdné pěchotě chtěl spojit dva nejvíc pohrdání hodné žánry, tedy militaristickou verbovačku plnou až směšného násilí a plytkou teenagerskou romanci. Právem bývá jeho broučí masakr přirovnávaný k prvním dvaceti minutám Zachraňte vojína Ryana smíchaným s tím nejhorším z Beverly Hills 90210. Neodvážím se hádat, jestli Verhoeven obsadil natolik dobré herce, že zvládli hrát vyloženě příšerně, nebo cíleně vybral ty nejméně schopné, ale to je konec konců jedno. Hvězdná pěchota je ve výsledku jeho klasická satira, provokace a výsměch Hollywoodu, právě oněm militaristickým a extremistickým hodnotám a diktaturám a zvládá provokovat i nabízet hodně témat k zamyšlení. A přitom je to celé neskutečně našlapaná akční jízda. V Hollywoodu nikdy před tím ani potom nic podobného nevzniklo. A bojím se, že ani nevznikne. (Mr. Hlad)

Černá kniha, 2006
Nizozemský veterán se sice v novém tisíciletí naplno vrátil do své domoviny a musel se obejít bez hvězd a hollywoodských dolarů, ze svého kouzla a osobitých trademarků naštěstí neztratil vůbec nic. Ba naopak, ve svém výletu do druhé světové se se svou brutálností zase jednou pořádně utrhl ze řetězu. Příběh židovské ženy Rachel, která se po smrti své rodiny rozhodne pracovat pro holandský odboj a infiltruje se mezi nacisty, by mohl být klidně jen malým komorním snímkem plným pletich a zvratů, to by ho ale nesměl točit právě Paul Verhoeven. 

Režijní mistr totiž jede zase po všech stránkách nadoraz a překládá velkolepý snímek s pořádně hutnou atmosférou, který dokáže být pořádně syrový, intenzivní, explicitní, správně verhoevenovsky erotický a v neposlední řadě také značně nechutný. Režisér zkrátka ukazuje hrůzy války se vším všudy. A to vše navíc v napínavém příběhu, který zkoumá lidskou morálkou a zároveň nám ukazuje boj mezi nácky a odbojem v hezky nečernobílém balení. Zrůdy i postavy se špetkou charakteru se totiž mohou objevovat na obou stranách barikády a renomovaný tvůrce si dokázal s tímto prvkem nádherně vyhrát. Stejně jako se scénami, v nichž se začne pořádně střílet. Zkrátka poctivý a tučný Verhoeven v celé jeho kráse, s půvabnou a bezchybnou Carice van Houten navrch. (Spooner)

A jakého Verhoevena máte nejraději vy?