Jestli jste se až do poslední chvíle na nejnovější Scottův historický opus netešili, tak je možná na čase to změnit. Režisér Gladiátora, Černého jestřába, ale taky Vetřelec: Covenant nebo Konzultanta si tentokrát totiž vybral světlejší chvilku, a i díky povedenému scénáři natočil překvapivě kompaktní velkofilm podle skutečných událostí, který vypráví příběh plný křivd, lží a mužů, u nichž budete mít fakt těžké najít důvody, proč jim fandit. Jo, Poslední souboj se nám v redakci překvapivě fakt líbil, a naše první dojmy si teď můžete přečíst níže.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Dobrý to bylo, ale bacha, trailery klamou tělem. Poslední souboj není zdaleka tak epická podívaná jako Království nebeské nebo Robin Hood, vlastně je to krom dvou krátkých a vcelku malých bitev a finálového střetu dost komorní záležitost, která si obvykle vystačí s tím, že si spolu pár lidí povídá. Jenže to vůbec nevadí. Poslední souboj vypráví příběh ze tří různých úhlů pohledu a logicky se za toho největšího hrdinu a nejčistší charakter považuje ten, kdo zrovna vypráví. Holt hovado se málokdy považuje za hovado… záleží na divákovi, aby si ujasnil, kdo je skutečný hrdina, kdo oběť a kdo oportunista. 

V tom tkví jediná pro mě zásadnější výtka, kterou k Poslednímu souboji mám. Je to celé trošku snadno čitelné a prostoru pro nějaké váhání a nejednoznačnosti tu nakonec bohužel není tolik, aby film vyvolával ty diskuse, po jakých evidentně tvůrci toužili. Respektive vyvolával, ale asi bude velmi snadné shodnout se. V každém případě Driver a Comer jsou skvělí, Damon velmi fajn a Affleck si očividně užil, že mohl hrát postavu, která mu evidentně sedí a zároveň je dost výrazná na to, aby se vedle ústředního tria neztratila. Scott navíc v komorních scénách dovede strhnout vizuálem a prodat dialogy, když pak ovšem dostane možnost pořádně do toho šlápnout, nedrží se zpátky. Díky formě a vlastně trojímu převyprávění událostí, které k souboji vedou, se navíc jede dopředu hodně rychle a ty dvě hodiny utečou nečekaně svižně. Běžte na to. A pokud možno do sálu s co nejlepším zvukem, ten souboj je po vizuální, a hlavně zvukové stránce fakt nářez. 

Jak to vidí Rimsy:

Kdo by to byl čekal, že se z chlapácké rytířské legendy vyklube silný a velmi funkční feministický manifest? Tým kolem Ridleyho Scotta spojil těžkopádný, povídavý a v řadě ohledů zastaralý obraz středověku s moderním poselstvím, jež je dostatečně čitelné, aby si ho museli všimnout i diváci, kteří přišli na historickou rubačku. Důraz na konverzace, společenské i psychologické pozadí ústředního sporu však má do epičtějších Scottových kusů jako Království nebeské či Gladiátor hodně daleko; spíše se blíží slavnému Rašómonovi z hlediska převyprávění jednoho příběhu z několika úhlů pohledu. Tenhle svět ovládají muži, kteří jsou však hnáni spíše svými křivdičkami nežli Boží spravedlností. Přihoďte trochu krve na těch správných místech, nepříjemného násilí na jiných a středověkého tmářství, jež ženám nepřiznává žádná práva a nastavuje inspirativní zrcadlo i současnosti. Dvě a půl hodiny utečou a člověk je mile překvapen, jak progresivní film v poctivě oldschoolovém hávu dovede režijní matador i po osmdesátce natočit.

Jak to vidí do_Od:

Komorní historické #MeToo okénko do Francie za 14. století, kde se ze dvou starých přátel stali postupem let úhlavní protivníci, zatímco ženy okolo musely ustavičně snášet jejich bullshit. Ridley Scott na stará kolena ukázal, že furt umí, jen k tomu potřebuje dobrý scénář, skvělé herce (Jodie Comer a Ben Affleck ftw!) a taky zjevně smíření se s faktem, že z takového filmu nikdy nemůže být komerční hit. O to víc je skvělé, že něco takového vzniklo. Není to bez chyb (občasná zkratkovitost bolí), ale vtáhlo mě to a nepustilo až do konce. Zajděte si na to.

Recenze v následujících dnech.