Marvel letos uzavřel příběh Black Widow a začíná představovat nováčky. Eternals dorazí za pár týdnů a do kin teď míří Shang-Chi, mistr bojových umění a syn nejmocnějšího zločince posledních staletí, který se musí postavit vlastní minulosti i tatíkovi a ideálně se stát novým tahounem Marvelu. Jak to zvládl? 

Jak to vidí Rimsy:
Nestřídmý festival zbytečných digitálních potvor a motivačních hlášek? Legenda o deseti magických kruzích, které si lidé nasazují na zápěstí, má spoustu trhlin, jež by jí člověk i rád odpustil. V jádru je totiž sympatickým rodinným dramatem, zlehka vykrádajícím třeba Hvězdné války. Jenže jeho obal svou přebarvičkovaností a leckdy pochybnými triky připomíná spíše Velkou čínskou zeď, což by samozřejme odpovídalo marvelovskému záměru s vytvořením neskrývaného vývozního artiklu. A to se daří, jelikož produkční hodnoty jsou po většinu času vidět. Ovšem laciné využívání čínské mytologie, nadbytek klišé a hlavně patetické výlevy, které časem převáží nad vším, bohužel taky. Kvůli přepálenosti se nakonec jedná o překvapivě nudnou marvelovku, která krom neokoukaného prostředí nemá co nabídnout.

Jak to vidí Mr. Hlad:
Tu kampaň na Shang-Chiho Marvel úplně nezvládl, to víme všichni. Až poslední trailery donutily většinu lidí (včetně mě) uvažovat o tom, že by to možná nakonec nemuselo být tak zlé. A ono není. Dokonce se nebojím říct, že první hodinu je to fakt pecka. Simu Liu je překvapivě sympaťák, jenž zvládá hraní i bitky a přinejmenším od dvojky Kapitána Ameriky neměla marvelovka takhle dobrou kontaktní akci, tady navíc díky Bradu Allenovi s hodně asijským feelingem. Kouká se na to pěkně, funguje tam napětí i humor, i když ho překvapivě moc není a… a pak přijde druhá hodina. A Destinu Danielu Crettonovi se to za kamerou začne trošku vymykat z rukou. Ze Shang-Chiho se najednou stává asijská fantasy, respektive hollywoodská variace na wuxia filmy, která se nebojí být trošku kýčovitá. Bohužel její režisér najednou trošku nestíhá. Postavy mu mizí na dlouhé minuty (kam se sakra ve finále poděla Michelle Yeoh?), triků je hodně, jsou však nečekaně průměrné, a patosu naopak moc. Na druhou stranu nic z toho není vyloženě zlé, jen po té civilnější první hodině působí ta změna a snaha udělat z toho čínského Black Pathera trošku násilně. Ale celkově je Shang-Chi fajn. Víc, než bych před pár týdny čekal. 

Recenzi čekejte velmi brzy.