Prázdnota (2020)
Většinu stopáže sledujeme bývalého policistu (James Badge Dale), jehož žena a syn tragicky zemřeli při autonehodě. Z útrpné samoty plné alkoholu a výčitek ho na chvíli „vysvobodí“ podivné zmizení Amandy – dcery jeho známé. Začne se vyptávat jejích kamarádů a zjistí, že skupinka školáků jednou v noci zaháněla nudu vyvoláváním legendárního „Empty Mana“ (prostě na mostě foukali do flašky a mysleli na bubáka). Hloupost, říkáte si? Ztrápený ex-strážce zákona si myslí to samé, jenomže následující noc zahlédne ve svém domě něco, co si nemůže vysvětlit. Události naberou rychlý spád a zmatený hrdina si začíná myslet, že dětská báchorka o zlém duchovi není úplná fantasmagorie.

Miluji nečekaná hororová překvapení. The Empty Man z traileru působil jako stopadesátá variace na teenagerský slasher s rádoby děsivým mýtickým strašákem, ale realita je někde úplně jinde. Už jenom dvacetiminutový prolog odehrávající se v zasněženém Bhútánu je velká paráda. Byť má film hutných (a na horor skoro až absurdních) 137 minut, nenudil ani minutu. Právě naopak. Čím více se zmatený polda zaplétal do okultní konspirace, tím více člověk nevěřícně zírá, kam se zdánlivě jednoduchý příběh ubírá. Jeden z posledních hororů studia Fox stál podle některých zdrojů více než 20 milionů dolarů a krutě propadl. Diváci prskali, protože po traileru očekávali něco úplně jiného, ale já bych se vsadil, že se z něj časem stane kult. Na dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek bych se z fleku podíval znovu a vy se nenechte pobízet. (TedGeorge)

Ulice strachu: 1., 2. a 3. část (2021)
Možná vás to překvapí, ale R. L. Steine, autor knižní série Stopy hrůzy a spousty dalších děsivých příběhů pro dospívající čtenáře, je sakra velká spisovatelská hvězda. V Česku nejde o až takový fenomén, ovšem na západ od nás ho zná každý. Takže když se s ním Netflix domluvil na spolupráci, vzal to celkem od podlahy. Trilogie Fear Street se objevovala premiérově po tři červencové pátky a vyprávěla o městečku, jehož obyvatelé až příliš často umírají. Obvykle násilně. Jenže parta hrdinů se rozhodne přijít na to, v čem je háček a brzy vypátrají, že proti ní stojí stovky let stará čarodějnice, která město proklela. Vzhledem k tomu, že to byl celkem hit, dost možná jste celou trilogii viděli. Ale pokud ne, zkuste jí dát šanci. 

Fear Street je v podstatě podobně jako knížky horor pro starší puberťáky. Občas vyděsí, občas tam někdo umře (a někdy až nečekaně brutálně a efektně), ale na to, aby to byla skutečně děsivá podívaná, by nesměla režisérka Leigh Janiak tolik spěchat. Na druhou stranu seriózní a opravdu děsivý snímek po ní nikdo nechtěl. A tak si vyhrála jinak. Tři filmy se odehrávají víceméně ve třech časových obdobích. A každý nabízí malinko jiný styl. Ten první vychází z tradice devadesátkových slasherů, další připomene Pátek třináctého a jiné osmdesátkové lesní horory a poslední to zkouší s čarodějnickou atmosférou a sedmnáctým stoletím. A všechno je to celkem hezky propojené, rychle to utíká a hrají tam fajn herci. Kecal bych, kdybych tvrdil, že jsem si u jednotlivých dílů neříkal, že by to chtělo trošku pevnější režisérské vedení, avšak na to, že Leigh Janiak musela natočit tři filmy, které na sebe budou navazovat a přitom se výrazně lišit, odvedla víc než slušnou práci. (Mr. Hlad)

Come True (2020)
Máte noční můry? Hlavní hrdinku Sarah pronásledují poruchy spánku a s ním spojené noční děsy celý život. Jednoho dne si řekne dost a upíše se experimentálnímu programu zabývajícímu se právě výzkumem ne zcela probádané části lidské existence. Samozvaní vědci jí odmítnou sdělit podrobnosti a napojí ji na přístroj, který umí vizualizovat vše, co se odehrává během spaní v její hlavě. Na obrazovce uvidí něco, čemu sami nemohou uvěřit a Sarah brzy zjistí, že se uvrtala do ještě většího problému, než ve kterém se nacházela předtím. Opravdu jí usiluje o život tajemná postava se zářícíma očima obývající její hlavu, nebo je jenom strašně unavená a vše je trochu jinak?

Nezávislé, neznámé a nedoceněné. Na Come True jsem natrefil díky spřízněným osobám s podobným vkusem jenom náhodou a jsem za to rád. Nečekejte lekačky (ve filmu je tuším snad jenom jedna nebo dvě). Děsivý snímek z Kanady s pomalým tempem disponuje relativně obyčejným šedivě modrým vizuálem a sází především na atmosféru podpořenou výborným elektronickým soundtrackem znějícím na první dobrou jako B-side k Drive s Goslingem. Důležité je, že se budete bát, necháte se unášet snovým surrealistickým světem a na konci si možná trochu postesknete, že tvůrci zajímavý a originální příběh nerozsekli přece jenom uspokojivějším způsobem. (TedGeorge)