Na Sebevražedný oddíl od Davida Ayera většina z nás zapomněla. A ti, kdo si ho pamatují, na něj nejspíš vzpomínají hlavně jako na velkou promarněnou příležitost. Jenže komiksovka, ve které jsou ve středu dění zloduši místo hrdinů, kde půlka postav nepřežije do závěrečných titulků a kde si tvůrci teoreticky můžou dovolit být temnější, drsnější nebo popustit uzdu černému humoru, to je přeci jen až moc velké lákadlo na to, aby to u Warnerů nechali ležet. Nový Sebevražedný oddíl tak dostal na starost tvůrce Strážců Galaxie James Gunn a ten tvrdí, že si mohl dělat prakticky všechno, co chtěl. Což zní sice skvěle, ale ne vždycky je taková volnost k dobru věci. Jak to dopadlo? 

Jak to vidí do_od:
DC is back. Teda, aspoň na jeden film. Zachraňovat je přitom musel až režisér marvelovek James Gunn. Ujal se toho nicméně s velkou vervou a byť jsem zpočátku měl trochu obavy, jestli z toho nebude spíš dvojka Strážců Galaxie – tedy výborné řemeslo, ale už ne tak stylová zábava jako první díl – jeho lehounký záporácký reboot všechnu moji nejistotu odboural doslova v prvních minutách filmu. Bylo to brutální, krvavý, vtipný, napínavý, dojemný i plný překvapení a vlastně to takové bylo od začátku až do konce. Příběh gradoval, počty záporáků, přes které se tým v čele s Bloodsportem, Peacemakerem, Harley Quinn a pár dalšími musel probíjet, neustále rostly, ale v zásadě nemůžu říct, že by závěrečná akce byla nutně ta nejlepší, nebo že by si naopak ty největší vtípky režisér vystřílel už na začátku. Ne, bylo to konstantně boží, hrál do toho zase skvělý soundtrack, žádná z postav mě v ani jedné scéně nezklamala a normálně jsem odcházel z kina s pocitem, že se nemůžu dočkat, až to uvidím znova. Vzácný to pocit, o to větší radost jsem z toho ale měl.

Jak to vidí Rimsy:
Tak to vyšlo. James Gunn se utrhl ze řetězu a servíruje brutální eRkové akce a hromadu bizarního humoru. Zatímco v druhých Strážcích Galaxie se zdálo, že se jeho styl možná pomalu vyčerpává, tady se mu podařilo využít mnohem drsnějšího a odvázanějšího materiálu, v němž si mohl dovolit v podstatě cokoli. Krev stříká všude kolem a snad každá z postav se dočká své stylově natočené akční scény. Film dvě a čtvrt hodiny baví, nenudí… a pak skončí. Temnější tóny, o které se (nejspíš) pokoušel Ayer, tu nemají prostor, osudovost je přebita přepáleností a kromě jedné anti-establishmentově laděné sekvenci je snímek oproštěn o jakýkoliv myšlenkový přesah. Pro mě je to nedostatek, ale většina diváků s tím nebude mít problém. Koho z nedávných blockbusterů urazila tupost Rychle a zběsile, rozháranost Black Widow či nevyhrocenost Expedice: Džungle, bude u Sebevražedného oddílu spokojen – kampaň slibovala vtipnou akční jízdu a přesně takový produkt se podařilo dodat.

Jak to vidí Mr. Hlad:
Je fajn jednou za čas zažít příjemné překvapení, protože jsem sice tajně doufal v hodně, ale reálně moc nečekal. James Gunn to však zvládl mnohem lépe, než bych hádal. Jeho Sebevražedný oddíl je barevnější a divočejší, s tím se víceméně počítalo, jenže moje obavy, že přílišná volnost mu nebude svědčit a nakonec z filmu vyleze akorát bizarní maglajs, se nepotvrdily. Gunn ví, kdy si může dovolit decentní bizarnost nebo úchylnost a kdy diváka překvapit nějakou tou nečekanou smrtí nebo scénou tak drsnou, že se trošku stydíte, když se u ní smějete. Zároveň ale jeho film funguje i v dramatických situacích a není to zdaleka jen exhibice více či méně divných hrdinů, kteří dělají více či méně divné věci. Mimochodem nová parta se fakt povedla a herecky je to opravdu paráda (kdo hrát neumí, ten to ví a paradoxně toho umí využít), postupné budování vztahů mezi vraždícími sociopaty funguje nečekaně dobře a Gunn se nebojí být občas až překvapivě dospělý. Jen aby to o pár minut později shodil nějakým drsným fórem. Především je to celé ale neskutečná zábava. Tohle se povedlo. 

Velice spokojenou recenzi čekejte velmi brzy