Cesta akční sci-fi Tomorrow War k divákovi byla trochu komplikovaná a nevzbuzovala v lidech zrovna velkou víru v kvalitní zážitek. Okolo novinky Chrise Pratta bylo dlouho podezřele ticho a nakonec Paramount svůj drahý kousek radši prodal za obří balík Amazonu. Následující trailery pak byly tak mdlé, že už si mnozí udělali o výsledku jasno. Opravdu ale streamovací služba koupila jasný sci-fi fail? Naše první dojmy vám naznačí, že takhle jednoduše se novinka rozhodně odstřelit nedá.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Trailery téhle akční sci-fi dobrou službu neudělaly, a i když pak Válka zítřka zamířila rovnou na stream, člověk tak nějak předpokládal, že ho nečeká zrovna kvalitní podívaná. Ale ono to tentokrát dopadlo až nečekaně dobře. The Tomorrow War má k dokonalému filmu hodně daleko, ty dvě a čtvrt hodiny u televize však uběhnou příjemně rychle. Tvůrci sice dost nepokrytě vykrádají Na hraně zítřka, Terminátora, Vetřelce nebo dokonce Věc, ovšem kdo by se na ně zlobil za to, že hledají inspiraci u těch nejlepších? Chris McKay navíc po pomalém začátku dost šlápne na plyn a sype na diváky jednu akční scénu za druhou. 

Přičemž si pohlídal, aby se neokoukal styl a prostředí, takže po intenzivních bojích ve městě a jednom ne úplně povedeném loveckém výletu následuje velkolepá řežba, které by velké plátno dost slušelo, a celé je to zakončené zase malinko jinak. A šlape to celé dost dobře na to, aby člověk přehlédl, že je to docela dost prostinké. Pratt sice zpočátku hraje jako Star-Lord, ale jakmile se začnou dít vážné věci, nasadí seriózní tvář a docela mu to jde, designéři se u monster vpravdě vyblbli a já mám pár hodin po závěrečných titulcích chuť pustit si pár scén znovu. Kdo by to po těch mizerných upoutávkách čekal?

Jak to vidí Imf:

Kdyby mi někdo po trailerech na Tomorrow War řekl, že koukám na nový Den nezávislosti, asi bych se mu vysmál, ale je na čase nasypat popel nebo máslo na hlavu a pokorně se omluvit, protože tenhle film startuje skromně, aby se pak rozjel na všech frontách. Není to tak zábavné jako Emmerich v top formě, není to tak chytré jako Na hraně zítřka, tak brutální, jak se to tváří a má to Pratta v hlavní roli, ale... to všechno můžete ignorovat, protože jako celek tenhle film krásně šlape. Je akorát tak hloupý, abyste mu to odpustili. Má sympatické postavy, parádní design, neutuchající akci, logické vyústění a dokonce i pár wow momentů. Fanoušci Call of Duty budou nadšení, fanoušci Hvězdné pěchoty budou nadšení, fanoušci letních blockbusterů budou nadšení. Kdo by tušil, že ten zatím nejvýraznější nepotkáme v kině, ale na Amazonu. Zatím velké překvapení po zbabrané trailerové kampani. Nenechte se jí odradit, poslouchejte chytré strejdy z MovieZone a nebudete litovat.

Jak to vidí Spooner:

No, po trailerech jsem čekal větší katastrofu. Že bych se však u The Tomorrow War celé dvě a čtvrt hodiny příjemně bavil a ani vteřinu se nenudil, to se také říct nedá. Obzvláště v první hodině je tahle vykrádačka asi 20 filmů hodně utahaná, zbytečně moc ukecaná a s dosti nepovedenými pokusy o humor, který působí v průběhu celého filmu strašně těžkopádně. Jenže pak se konečně šlápne na plyn, bitva emzáků a lidí začíná naplno a člověk se konečně začíná slušně bavit. Ano, celé je to vlastně hrozně pitomé a zapnutí mozku se tu trestá, akce jde Chrisi McKayovi s každou další sekvencí více od ruky a zejména útok na plošinu a finální střet stojí za to. V mnoha záběrech to pak vypadá opravdu epicky s parádními triky a kino by snímku vlastně opravdu slušelo. A překvapivě zde funguje také rodinná linka hlavního hrdiny.

Druhá půlka je tedy správnou military sci-fi řezničinou, jak má být, Chris Pratt to utáhne i v režimu na autopilota a J. K. Simmons mu na malém prostoru zdatně sekunduje. Jenže pořád se jedná o značně roztříštěný kousek, u něhož jako by tvůrci nevěděli, co chtějí točit. Jestli se mají více zaměřit na hláškování nevýrazných vedlejších postav, osudovou notu či rodinné drama. Těch skoků v tónu filmu je opravdu docela dost, naštěstí to ale divák díky solidnímu tempu v druhé půli nemá moc kdy vnímat. Tomorrow War je tedy v mnoha ohledech stále nedotaženým počinem, v letošní slabé zásobě popcornovek ovšem i přesto tvůrci bodují víc, než bych čekal.

Jak to vidí KarelR:

Mohlo to být horší, ale zároveň to mohlo být i daleko lepší. The Tomorrow War chce být novým Dnem nezávislosti (vtip s Willem Smithem tu není náhodou), bohužel ale nezvládá klíčovou věc – sladění dramatu a komedie. Chris McKay přebíhá mezi osudovou akční sci-fi a cheesy béčkem až příliš nešetrně a vlastně si odmítá vybrat, co by chtěl poslat do světa.

Výsledek je tak silný v jednotlivostech (epické řežby s mimozemšťany, rodinné vztahy, design a výprava), jako celek ale často kulhá a na každé ždímání emocí tu připadá pár marných pokusů o humor nebo zbytečných agitek a wtf zvratů. Jako velká popcornová jízda je to nakonec i přes všechny chyby ok. V rámci žánru se ale jedná o slabší kousek, u něhož zamrzí absence rozhodnutí, jestli to celé má být akční nářez, vztahové drama nebo over-the-top sci-fi blbina.

Recenzi čekejte brzy.