No jakoby napůl. Špatně na to hledám slova, jak bych to vystihl. Vychází mi to tak nějak jakože jsou ty postavy jednou nohou originální a tou druhou pořád po kolena ve filmových klišé. Jsou tam náběhy na něco, co může dopadnout dost divoce, ale často se to stočí opatrně zpět do škatulek. Jasně, právě ty případy, kdy to tak nedopadne jsou nakonec ty ceněné. Já ani tu šablonovitost nevnímám nijak pejorativně, on se v tom divák dobře orientuje, takže je snímek ve kterém jsou fakt šílené bizáry hned přístupný i běžnému divákovi. Já mu věštím ještě dost dobrou kariéru. Je to jediný český režisér, kterému věřím, že by zvládnul "tarantinovskou" konverzačku...a až to udělá, tak to bude poprask a rázem bude pánem českého filmu...teda když se mu to povede
EDIT: no a jak zmínil PorkChop, v kontextu českých tvůrců ta šablonovitost je u Prušinovského dost na uzdě, to jo...ale pořád ji tam vidím. Možná často víc v kostře scénáře samotného, než v jednotlivých postavách, které bych označil za většinou kontrastní superpozice filmových stereotypů.
reaguje na:
AndyKaufman
reagovat
|