Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: John Cena se omlouvá Číně. Opravdu je za vším premiéra Rychle a zběsile?


ikona
TedGeorge
čínadave bautistadonald trumpfast and furioushollywoodjason statham, severní koreajohn cenapolitikarychle a zběsiletom cruisetržbyuniversal,baywatchvelká čínská zeď, warcraftvin diesel
Bývalý wrestler v jednom rozhovoru omylem řekl, že je Tchaj-wan země a musel se za to nejlidnatějšímu státu světa trapně omluvit  

Na MovieZone už od nepaměti platí nepsané pravidlo, že politika sem nepatří. K tomu slouží sběrná místa v diskuzích povolených pod zpravodajskými weby z ranku Novinek nebo iDnes. My se tu chceme bavit především o filmech a věcech, které s nimi přímo souvisí. Dnes to vesměs respektované pravidlo poruším, ale bude to jenom tak napůl. Na třaskavou situaci zmiňovanou už v titulku a v uvozujícím textu si totiž posvítím optikou hollywoodského filmového byznysu, který je na Číně čím dál více závislý. Bylo by jednoduché a laciné napsat, že profesionální wrestler v minulosti utrpěl v ringu zranění zad a mozku, a tím pádem je to bezpáteřní hlupák věnující se ve volném čase rektálnímu alpinismu.

Na základě dotyčného videa, kde se Cena bojácně omlouvá v mateřském jazyce uražených Číňanů (klikejte na vlastní nebezpečí) by se to každopádně docela nabízelo. Je tu samozřejmě přímá souvislost s aktuální předčasnou premiérou Rychle a zběsile 9 v Číně (jako by to bylo včera, když jsem si docela užil svižnou jedničku), ale napsat na tomto místě pouze a jenom to, že John byl dotlačený k omluvě kvůli obavě o dolary plynoucí z čínských kin – to bych mohl celé téma rovnou ukončit tady a teď s přáním klidného víkendu. Celé je to trochu, ehm... komplexnější.

Začnu tím očividným a všem dobře známým. Ano, série Rychle a zběsile se vážně dočkala už devátého dílu, ve kterém bohužel Vin Diesel nečelí drsnému Jasonu Stathamovi, ale ještě omezenějším hereckým rejstříkem disponujícímu Johnu Cenovi. S každým další dílem jsou zběsilí řidiči sázející na diváky chtivé velkého blockbusteru čím dál více závislější na čínských tržbách. Poslední dva díly si v zemi s Velkou a dlouhou zdí došly pro více než 390 milionů dolarů, zatímco americké tržby u posledního dílu klesly oproti předcházejícímu dílu o circa třetinu na 226 milionů dolarů.

Vzhledem k rozpočtu 250 mega a čím dál větším nákladům na reklamu (standardně je to u velkých blockbusterů alespoň 150 míčů) to pro producenty nebyl velký problém jenom díky asijským tygrům reprezentovaným především tou Čínou. Jenom díky nim se poslední dva díly pohodlně překulily přes miliardové tržby a studiu + produkujícímu Dieselovi zajistily desítky a stovky milionů dolarů do plusu.

Již mnohokrát jsme se na stránkách MovieZone věnovali podkuřování Číně v podobě automatické cenzury hollywoodských filmů. Už v Rudém úsvitu: Nové krvi s Chrisem Hemsworthem z roku 2012 se z původně útočící Číny musela udělat Severní Korea (MGM to předělávání v postprodukci stálo milion babek) a následující roky byl čínský vliv čím dál čitelnější. Sami si řekněte, kolikrát byl záporák v novém hollywoodském filmu čínské národnosti? Proč riskovat, když může být právě z té Severní Koreji, se kterou všichni kromě Trumpa a zbylých komunistických stran po celém světě nechtěli a nechtějí mít nic společného.

Ne tolik známý a v minulosti (minimálně na stránkách MovieZone) neprovařený je příklad šest let staré rodinné komedie Pixely s Adamem Sandlerem. V rámci slavné aféry Sonygate tenkrát unikly e-maily producentů, které řešily scénář. V něm měli mimozemšťané provrtat nějakým emzáckým kanónem Velkou čínskou zeď. Jeden z producentů tenkrát v mailu vyjádřil obavu, že by útok na jeden z divů světa mohl negativně ovlivnit čínskou premiéru. Jak to dopadlo ve výsledném filmu? Mimozemštané vyhodili do povětří indický Taj-Mahal.

Vrátím se zpátky k tržbám série Rychle a zběsile. Po otvíráku 148 milionů dolarů to u právě startujícího dílu vypadá, že se celková čísla zastaví někde u 260–290 milionů dolarů, což bude oproti minulým instancím sešup dobře o 100 milionů dolarů. Ten trend, kdy hollywoodské bijáky vydělávají v námi řečené „demokratické“ republice každým rokem méně a méně začal už s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v roce 2017. Velmi rychle se rozhořela nelítostná obchodní válka mezi mocnostmi a na vlastní kůži to pocítily i blockbustery z továrny na sny.

Nové multiplexy se přitom v Číně otevíraly a otevírají každý měsíc po desítkách a domácí filmy trhají každý rok jeden rekord za druhým. Jenom mimochodem – pamatujete si, že před pár měsíci otevřel v tamních kinech Detective Chinatown 3 a bylo z toho 398 milionů dolarů (!) za jediný víkend? Kam se hrabou Avengers: Endgame s 357 melouny za první americký víkend. Do rovnice je třeba dodat (dobrá, připomenout) fakt, že hollywoodské fláky dostávají nazpět z čínských kin pořád jenom 25 % tržeb.

Ukažme si to právě na příkladu posledního, respektive předposledního, dílu Rychle a zběsile. Tedy toho čtyři roky starého s pořadovým číslem osm. V Americe sice blockbuster vydělal „jenom“ 226 míčů, ale zámořská kina jsou ke studiím pořád nejvstřícnější a pořád vracejí v průměru více než polovinu utržených dolarů. I v době covidové, kdy jsou k nim studia přece jenom trochu vstřícnější. Budu hodně zjednodušovat, ale řekněme, že se studiu z Ameriky vrátilo 113 mega. Čína tenkrát psala tržby 393 milionů, jenomže zpátky do USA zamířilo „pouhých“ 98 kulatých.

Tím vážně nechci snižovat důležitost čínského trhu. Ani náhodou. Jenom naznačuji, že Čína pro Hollywood pořád není tím nejdůležitějším trhem. Tím je (a ještě nějaký ten rok podle všeho bude) Amerika. Člověk se vzhledem k výše zmíněným počtům skoro až diví, že Hollywood v posledních letech poklonkuje soudruhům čím dál intenzivněji, když mu dávají méně a méně peněz. Právě tady leží moje hlavní myšlenka. Pořád platí, že je to všechno o penězích. Ale to nutně neznamená, že mluvíme jenom o tržbách hollywoodských filmů v Číně.

New York Times si dal tu práci a vyzkoumal pro nás velice zajímavý fakt. Zatímco mezi lety 1997 a 2013 spolufinancovala Čína 12 hollywoodských filmů z TOP 100 těch největších za každý rok (samozřejmě v průměru), následujících pět let už to bylo neskutečných 41 kousků ze 100. Nevím jak vás, ale mě to číslo docela šokuje a dovedu si představit, že v posledních letech, jež prozatím pilní novináři z NYT nezkoumali, jsme už na nadpoloviční většině. Nemluvíme tu tedy jenom o těch relativně známých (série Mission: Impossible, MEG, Warcraft, Kung Fu Panda, Ghost in the Shell, řešené Rychle a zběsile) a vyloženě křiklavých (Velká čínská zeď, Pacific Rim) případech.

Mluvíme tu sakra i o Venomovi, Wonder Woman, propadácích Transcendence, Valerianu, třetím Star Treku, Jacku Reacherovi, Mumii (Cruise je také v Číně pečený vařený), Želvách Ninja, Železných srdcích, Johnu Wickovi, Pobřežní hlídce, Sousedech 2 a konečně Dítěti Bridget Jonesové. Jenom pro jistotu dodám, že vynechávám a těch filmů s čínskou finanční stopou je samozřejmě mnohem více. Už je vám jasné, proč se u Sony při čtení scénáře zaseknou u takové, s prominutím, hovadiny, jakou je provrtání Velké čínské zdi mimozemským kanónem?

Dovedu si představit, jaké zděšení muselo vyvolat u Universalu a Diesela (málem bych zapomněl zmínit, že právě tomu Čína financovala třeba i xXx: Návrat Xandera Cage nebo pro insomniaky zázračně léčivého Posledního lovce čarodějnic) na první pohled obyčejné vyjádření Johna Ceny, že Tchaj-wan bude první zemí, kde si lidé budou moci zajít do kina na Rychle a zběsile 9? Opatrný Hollywood se takové situace bojí jako čert kříže a snaží se, seč může, aby ji nemusel řešit. No a tady ji řešit musí.

Něco mi říká, že v okamžiku, kdy se neopatrného geopolitického vyjádření Ceny chytla čínská nacionalistická média, začal Johnovi zvonit mobil jako zběsilý. Kromě studia se mu jistě ozval i Diesel, který si prý za Rychle a zběsile 7 vydělal i díky producentskému kreditu 47 milionů dolarů a dost možná ještě větší sumu za osmičku (ví se, že dostal 20 mega předem a následně procenta z tržeb). Jeho motivace je tedy křišťálově jasná. Co mu dost možná řekl? Kromě pár sprostých slovíček jistě i to, že je třeba omluvit se té velké a pro Vina i studio tak důležité zemi.

UPDATE: Až po dopsání článku jsem se dozvěděl, že Cenovi má jít do čínských kin ještě jeden film - již delší dobu hotový Snafu alias Kuang nu sha bao. Ten byl točený v Číně a zahrál si v něm po boku Jackieho Chana. Do rovnice si tedy přidejte fakt, že Chan je velký čínský patriot a kdo ví, jestli také Cenovi nevolal, aby se za tchaj-wanské "přeřeknutí" omluvil.

Ne, opravdu bych to všechno neházel na Johna Cenu. Usměvavý a snad v každé talkshow trochu prkenný svalovec je prý velký pracant, který celý život dřel jak kůň, aby to někam dotáhl. A teď mluvím jak o specifickém wrestlingu, tak ještě specifičtějším Hollywoodu. Přetvařovat se musí na obou kolbištích. Na tom druhém dost možná ještě více. Co se wrestlingu týče, tak si můžete sami vygooglovat desítky více či méně vděčných TOP 10 článků o tom, proč je John kruté prase. Ale stejně tak najdete i ty, které hovoří o tom, že je to v zákulisí jeden z nejmilejších zápasníků a herců, jenž splnil už více než 650 přání převážně mladých fanoušků ve známé a sympatické přací „Make a Wish foundation“, což je suverénně nejvíce ze všech. Nemluvě o tom, že finančně podporuje opravdu mnoho charitativních organizací.

Jasně, charita je s Hollywoodem spojená odjakživa, ale pár souvisejících článků jsem za vás načetl a úplně všechno to nebude jenom součástí proma, které se běžně odvysílá v show Ellen DeGeneres u příležitosti premiéry jeho nových filmů. Trochu se nabízí srovnání s dalším ex-wrestlerem Davem Bautistou, který je podle zákulisních informací ten úplně nejmilejší člověk, jenž dává po skončení natáčení filmu dárek i tomu nejzapadlejšímu komparzistovi a svoji pozici ve filmovém byznysu si vyloženě vydřel. Něco mi říká, že kdyby na to přišlo, tak se s podobnou omluvou pro Čínu související s nějakým přešlapem u příležitosti premiéry Strážců Galaxie 3 vytasí i ten Bautista. Akorát by dost možná déle odolával nátlaku studia a dal by si říct až na přímluvu svého kamaráda Jamese Gunna.

Hotovo. Abychom si na závěr rozuměli  úplně všichni – celá ta trapná čínská/tchaj-wanská situace související s omluvou Ceny je smutná a opovrženíhodná. Ale spíše než jednomu herci bych nadával na hollywoodskou mašinérii jako takovou, čím dál zoufaleji slintající po asijských valutách. Nadával bych i na Vina Diesela, který je podle zákulisních informací hodně nesmlouvavý a nepřijemný machr, s nímž bez dostatečné finanční incentivy dobře nevychází nejenom Dwayne „The Rock“ Johnson.

---

Poznámka pod čarou: Sliboval jsem, že se pokusím politiku v článku minimalizovat, ale fu_k it. V Číně dochází ke genocidě ujgurské menšiny. V únoru to na základě nepopiratelných důkazů uznala jako první evropská země Nizozemsko. O dva měsíce později to stejné usnesení schválil britský parlament a navzdory hollywoodskému přizdisráčství je třeba dodat, že stejný oficiální postoj už dlouho razí i USA. Jo, a málem bych zapomněl – prezident Číny Si-Ťin pching opravdu vypadá jako Medvídek Pú.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (79)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace